Sankce mohou fungovat, říká ekonomický expert CNN Prima NEWS
Balíček sankcí, kterým měl Západ potrestat Rusko za invazi na Ukrajinu, měl být tvrdý a nekompromisní. Alespoň to před prvotním útokem hlásili evropští politici. Jenže mocnosti na ruskou agresi reagovaly velmi vlažně. Čím už Moskvu postihli? A proč si možná Západ nemůže dovolit zatlačit Rusko ke zdi, i když Putinova vojska obsazují Ukrajinu?
„Takové ubohé sankce Putinovi neublíží. Z toho se bude ve své dače (ruský výraz pro chatu či letní sídlo, pozn. red.) smát na celé kolo,“ sepsul Západ pro list The Guardian britský opoziční poslanec Chris Bryant. To bylo ještě předtím, než Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu, po které budou zřejmě následovat další sankce Západu.
Ruský útok sledujeme podrobně v on-line reportáži ZDE.
Čím prozatím svět Rusko postihl?
- USA zakázaly Rusku emitovat na Západě dluhopisy. Joe Biden zablokoval také obchody dvou ruských bank. Konkrétně jde o moskevskou VEB a takzvanou vojenskou banku Promsvyazbank, kterou vlastní ruští oligarchové. První vlna amerických sankcí také znemožnila americké investice v Donbasu a míří na mocné ruské osobnosti – ředitele hlavní ruské zpravodajské služby FSB Alexandra Bortnikova, jeho syna Denise, náměstka personálního ředitele Putinova úřadu Sergeje Kirijenka a jeho syna Vladimira, který je šéfem skupiny VK Group, která vlastní nejvlivnější ruskou sociální síť VKontakte.
- Podobně mírná byla v sankcích Evropská unie. Brusel přidal na sankční seznam přes tři stovky ruských zákonodárců. Těmto politikům zakáže vstup na území unie a zmrazí jim majetek, který v Evropě mají. Na seznamu se objevili i nejbližší lidé kolem Putina, a to včetně ministra obrany Sergeje Šojgua či mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové. Brusel stejně jako USA zablokuje odkup ruských dluhopisů a postihne banky VEB a Promsvyazbank.
- Velké kritice za mírné sankce čelí i Velká Británie. Premiér Boris Johnson se v posledních týdnech profiloval jako politik, který nejvíce varuje před ruskou invazí. Londýn ale postihl sankcemi jen několik ruských oligarchů a pět bank. Na seznamu není ani obří banka VEB, kterou Británie postihla v balíčku sankcí v roce 2014, kdy proběhla anexe Krymu.
- K odvážnému kroku naopak sáhlo Německo, které pozastavilo finalizaci plynovodu Nord Stream 2, který vede zemní plyn z Ruska přes Balt právě do Německa. Rozhodnutí kvitovaly i Spojené státy.
- Svou troškou do protiruského mlýna přispěly i Japonsko, Austrálie a Kanada. Sankce mířily především na ruské zákonodárce. Ottawa pak zablokovala finanční styky s Donbasem.
Pragmatický Západ
Při pohledu na výše uvedené sankce se nabízí otázka, proč je Západ v omezeních zatím tak mírný. Čeká snad Brusel a Washington na to, až Putin obsadí celou Ukrajinu? Odpověď je ano i ne.
Proč Rusko zabírá právě Donbas? Putin si tamní občany naklonil už dávno před invazí
Když ruská vojska v pondělí překročila ukrajinskou hranici, málokdo pochyboval o tom, kam mají armádní vozy namířeno. Cílem ruské invaze bylo, alespoň prozatím, obsadit dvě samozvané proruské republiky v oblasti nazývané Donbas. Putin si pro takový krok zjevně připravoval půdu už od roku 2014.
Ruský prezident se zjevně skutečně rozhodl zabrat celou Ukrajinu a rozpoutal válečný konflikt. Sankce tedy bezesporu budou ještě tvrdší.
Jenže je tu problém. Evropa dobře ví, že je na Rusku do jisté míry ekonomicky závislá. Problémem je export plynu i ropy. Provázanost obou světů dokládá například ruská banka Sberbank, jejíž billboardy člověk vidí na každém rohu i v Česku.
Stejně tak Západ dobře ví, že Ukrajina není v NATO. A i přes vyčpělé Minské dohody se žádný voják západních mocností na Ukrajinu pravděpodobně nevypraví.
Dokud tedy Putin nezačne ostřelovat při svém potenciálním tažení Polsko nebo Slovensko, je zapotřebí si pragmaticky připustit, že Západ může zůstat v sankcích do jisté míry mírný.
