Vláda schválila důchodovou reformu
Vláda v úterý schválila návrh zákona s reformou penzí. Důchodová novela, která obsahuje jedenáct opatření, počítá s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane Sněmovna. Jaké změny by začaly platit v případě schválení novely poslanci, senátory a prezidentem? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.
„Důchodová reforma je potřeba. Měla být provedena už dřív. Předcházející vlády neměly odvahu, my ji máme. Díky této reformě budou mít mladé generace – třicátníci, čtyřicátníci – důstojný důchod,“ uvedl na tiskové konferenci vlády premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že i s reformou důchody porostou.
ČTĚTE TAKÉ: Důchodová reforma odrbe penzisty, řekl Havlíček. ANO neposlalo ani čárku, oponuje Jurečka
Novela z dílny ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však naráží u opozice, odborů, rady postižených či rady seniorů. O tom, zda novela vstoupí v dosavadní podobě v platnost, budou v blízké budoucnosti jednat poslanci. Schválení následně musí podpořit senátoři a prezident Petr Pavel.
Hranice věku odchodu do důchodu
Důchodový věk by se měl dál zvyšovat podle naděje dožití. Věková hranice by se každý rok stanovila lidem, jimž by bylo zrovna 50 let. „Tedy vždy s dostatečným předstihem, aby lidé věděli, s čím mohou počítat,“ uvedl Jurečka v tiskové zprávě. Nejvýš by se hranice zvedla o dva měsíce. Důchodový věk roste už nyní, a to ročně minimálně o dva měsíce. Na 65 let se dostane ve 30. letech.
„Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována stejně dlouhá průměrná délka výplaty starobního důchodu jako je tomu dnes, přibližně po dobu 21,5 let,“ uvádí ministerstvo. Platí, že pro ročníky 1965 a starší se v oblasti důchodového věku žádné úpravy nenavrhují.
Úpravy k udržitelnému růstu nově přiznávaných důchodů
Mezi lety 2026 až 2035 by se měl snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Z dosud plně zohledňované částky do první příjmové hranice by se po deseti letech bralo v potaz 90 procent a za odpracovaný rok by se místo nynějšího 1,5 procenta počítalo 1,45 procenta.
Průměrná výše nově přiznávaných důchodů podle ministerstva i přes opatření stabilně poroste, za 10 let přibližně o 10 tisíc korun. „Stále platí, že důchody pravidelně každoročně navyšujeme, a tak to i zůstane. Stejně tak senioři vždy zůstanou chráněni proti případné vysoké inflaci. Důchody o inflaci plně valorizujeme, jen jsme změnili systém tak, aby dostatečně podpořil i seniory s nižšími důchody a byl hlavně udržitelný,“ sdělil Jurečka.
Zvýšení minimální výměry důchodu
Zvednout by se měl minimální starobní důchod a invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na 20 procent průměrné mzdy. Solidární část penze by měla zůstat na deseti procentech průměrného výdělku a zásluhová část by se měla zvednout z nynějších 770 korun také na desetinu průměru. Podle nových pravidel by tak letos nejnižší starobní důchod činil 8 800 místo 5 170 korun.
„U invalidního důchodu pro invaliditu druhého a prvního stupně půjde o poměrné snížení (polovina, respektive třetina), stejně tak u pozůstalostních důchodů (vdovské a vdovecké polovina, sirotčí 40 procent),“ uvádí resort práce.
Rodinný vyměřovací základ a výchovné
Novinkou bude také rodinný vyměřovací základ, který ocení výchovu dětí a péči o závislé osoby. Na pečující osobu se pro potřeby výpočtu důchodu bude po dobu péče pohlížet tak, jako by pobírala průměrnou mzdu. Pokud bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte. Tento systém postupně nahradí výchovné. Platí ale, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Penzijní reforma? Pavlův zbytečný šprajc, debata je ve slepé uličce, říká komentátor Korecký
Výchovné by se dál mělo vyplácet jen na třetí a další dítě. Bonus 500 korun za vychované dítě by se měl také přestat valorizovat.
Dřívější odchod do penze
Až o pět let dřív podle počtu odpracovaných směn by mohli do důchodu chodit lidé s rizikovou prací. Týkalo by se to:
- všech osob pracujících na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4
- osob pracujících na pracovištích s výskytem vybraných rizik kategorie 3 – celková fyzická zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem
Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Návrh ministerstva má zohledňovat práce v náročné profesi v období 10 let před účinností zákona. Poté, co zákon vejde v platnost, bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až na 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.
Pracující senioři budou více zvýhodněni
„Reforma myslí i na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertizu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy,“ uvedl Jurečka.
ČTĚTE TAKÉ: Špatná akustika, podraz či zdvořilost. ANO vysvětluje svůj postoj k důchodové reformě různě
Návrh předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 procenta pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. V případě OSVČ bude sníženo pojistné také o 6,5 procenta. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
Dobrovolné sdílené vyměřovacích základů manželů
Od roku 2027 by se manželé nebo partneři měli moci rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění. Při výpočtu důchodu se na ně bude v tomto období pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Opatření má za cíl zajistit vyšší důchod partnerovi, který měl nižší příjem v produktivním věku.
Předčasná penze a další změny
Krácení předčasné penze by mělo být poloviční u lidí, kteří platili odvody 45 let. Snížit by se měl věk pro získání takzvaného odloženého starobního důchodu. Nyní je potřeba počkat pět let, nově by to byly dva roky.
Dojde také k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ta bude opět činit pět let, což umožní většímu okruhu vdov a vdovců čerpat pozůstalostní důchod.
Do výpočtu důchodů se bude nově započítávat také úspěšně dokončené doktorské studium, pro které bude zaveden nový typ náhradní doby pojištění.
