První kolo prezidentských voleb bude 13. a 14. ledna 2023.V pondělí o tom rozhodl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Vyhlášení termínu je důležité kvůli tomu, od jaké doby se počítá limit peněz, které kandidáti mohou vynaložit na kampaň. I když se o křeslo hlavy státu chystají zabojovat desítky uchazečů, reálnou šanci na úspěch má jen několik z nich. Podle průzkumů jsou největšími favority generál Petr Pavel a šéf ANO Andrej Babiš. Ani jeden z nich oficiální kandidaturu ale ještě neoznámil.
Limit pro první kolo volby je 40 milionů korun. „Vyhlášení termínu voleb je velmi důležité, protože termín určuje začátek kampaně. Dnes evidentně někteří kandidáti sbírají podpisy a nesou prvky kampaně, proto jsem se rozhodl termín vyhlásit už teď, aby volby byly férové,“ vysvětlil na tiskové konferenci Vystrčil se zjevnou narážkou na Andreje Babiše. Ten podle některých komentátorů objížděním republiky v karavanu dělá prezidentskou kampaň, i když svůj zájem o Hrad ještě oficiálně neoznámil. Po republice také visí billboardy s heslem Za Babiše bylo líp.
Zleva: prezidentští kandidáti Petr Pavel, Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Pavel Fischer Zdroj: CNN Prima NEWS, profimedia.cz
Petr Pavel Zdroj: Archiv TV Prima
Petr Pavel Zdroj: Profimedia.cz
Andrej Babiš (ANO) Zdroj: Getty Images
Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Danuše Nerudová Zdroj: FTV Prima/ 7 pádů Honzy Dědka
Danuše Nerudová Zdroj: Tým Vogue
Pavel Fischer Zdroj: Viet Tran
Pavel Fischer Zdroj: Viet Tran
Marek Hilšer Zdroj: Viet Tran
Marek Hilšer Zdroj: Viet Tran
Jaroslav Bašta Zdroj: CNN Prima NEWS
Jaroslav Bašta Zdroj: profimedia.cz
Tomáš Zima Zdroj: ČTK
Tomáš Zima Zdroj: CNN Prima NEWS
Karel Diviš Zdroj: ČTK, profimedia.cz
Karel Diviš Zdroj: ČTK, profimedia.cz
Vystrčil mohl termín oznámit nejpozději 90 dnů před začátkem voleb, učinil tak však dřív, než bývalo zvykem v minulosti. Naposledy v roce 2017 tehdejší šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyhlásil datum voleb na konci srpna, tedy o dva měsíce později než Vystrčil.
„Myslím si, že termín byl vyhlášen dříve jak kvůli Andreji Babišovi, tak de facto kvůli všem. Aby se do limitů počítala jejich velkorysá kampaň, když ji někdo bude mít, a aby nikdo nebyl handicapován už od začátku. Jinak by Vystrčil s termínem ještě vyčkával,“ řekl CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.
To potvrdil i Vystrčil. „Chci, aby podmínky byly maximálně rovné,“ zdůraznil na brífinku.
Kubáček nicméně poznamenal, že Vystrčilův krok není až tak neobvyklý. Připomněl, že prezident Miloš Zeman vyhlásil termín loňských sněmovních voleb téměř rok před jejich konáním. A to zřejmě ze stejného důvodu jako nyní Vystrčil.
Termín prezidentských voleb platí od doby, kdy rozhodnutí vyjde ve Sbírce zákonů. I to se Vystrčil pokouší uspíšit. „Děláme vše pro to, aby to platilo 1. července 2022,“ zdůraznil. Právě od tohoto data se budou počítat výdaje na kampaň.
První kolo prezidentských voleb proběhne v pátek a sobotu 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo volby pak bude o dva týdny později. V prvním kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud nikdo takový není, postupují do druhého kola dva nejúspěšnější uchazeči z prvního kola.
Evropské volby
První kolo by vyhrál Babiš, druhé Pavel
Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi končí mandát 8. března 2023. Jelikož byl ve funkci už druhé volební období, podle Ústavy o ni znovu usilovat nemůže. O jeho křeslo plánuje bojovat už více než dvacet kandidátů.
Podle červnového průzkumu agentury STEM/MARK by v prvním kole nejvíce lidí volilo Babiše (20 procent). Pavlovi by dalo hlas 16 procent Čechů. Kdyby se však právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla.
Ačkoli má Babiš nejvyšší počet rozhodnutých voličů z možných kandidátů, Pavel má největší podíl všech případných voličů. Při sečtení hlasů od lidí, kteří by Pavla určitě volili, a těch, kteří jeho volbu zvažují, by měl Pavel 50 procent hlasů. U Babiše by to bylo 41 procent. Ve druhém kole by pak Pavlovi dalo hlas 49 procent účastníků průzkumu, kdežto Babišovi jen 32 procent.
Za Babišem a Pavlem jsou shodně s devíti procenty rozhodnutých voličů senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z této čtveřice má nejvyšší podíl možných voličů, tedy rozhodnutých i váhajících, Fischer s 41 procenty. Oficiálně z nich ale kandidaturu oznámila jen Nerudová. Na celý seznam možných kandidátů se podívejte ZDE.