Hned zkraje roku řeší americký prezident Joe Biden pořádný průšvih. Americké úřady dospěly k tomu, že jeho zadržování tajných vládních dokumentů je tak zavážné, že se případem začne zabývat speciálně přidělený právník. Ten spadá pod stejný úřad, který v současnosti prověřuje i Donalda Trumpa a v minulosti řešil aféru Watergate.
Existují slova, která americký prezident nechce nikdy slyšet. Jedná se o spojení „zvláštní právní zástupce“ (v minulosti též nezávislý prokurátor). Úřad zvláštního právního zástupce USA prověřuje jen ty nejzávažnější kauzy federálních subjektů. Ačkoli spadá pod ministerstvo spravedlnosti, právník, který je vždy přidělen ke konkrétnímu případu, by měl být stoprocentně nezávislý.
Úřad, který vybírá elitní právníky pro závažné kauzy, má ve Spojených státech dlouhou historii. Zvláštní prokurátor se v minulosti zabýval například aférou Watergate, respektive prověřoval republikánského prezidenta Richarda Nixona. Kauza se točila kolem odposlechů, které do sídla demokratů instalovali Nixonovi spolupracovníci.
Nixon ale nebyl sám, kdo měl u zvláštního prokurátora škraloup. Pravda je taková, že od osmdesátých let minulého století a vlády Jimmyho Cartera se v řadě amerických prezidentů neprovinil v očích úřadů pouze Barack Obama, poznamenala CNN.
Teď řeší Úřad zvláštního právního zástupce kuriózní situaci. Na stole má totiž hned dva případy. Prověřuje Donalda Trumpa a nově má právník Robert Hur na starost současného prezidenta USA Joea Bidena.
Trump se provinil tím, že si po konci prezidentského mandátu nechal tajné vládní dokumenty a skladoval je ve své vile na Floridě – kam si pro ně přišla FBI. Biden ho tehdy silně kritizoval. Jenže současného šéfa Bílého domu dostihl velmi podobný problém.
Čtyři otázky kolem Bidena
Prezidentovi právníci totiž už v listopadu nalezli zadržované tajné dokumenty, které Biden neodevzdal po konci viceprezidentského mandátu, který zastával v letech 2009 až 2017. K veřejnosti se ale tato skutečnost dostala až teď. Posléze navíc došlo k odhalení druhého nálezu tajných dokumentů. U nich není jasné, kdy je Bidenův tým našel. V sobotu pak byl ohlášen třetí nález.
Web BBC poznamenal, že kolem Bidenovy kauzy panují čtyři zásadní otázky, na které ještě Bílý dům neodpověděl.
Zaprvé – zatím není zřejmé, co přesně v tajných dokumentech bylo. V kontextu prvního nálezu pouze právníci sdělili, že nešlo o informace o jaderných zbraních. Některé dokumenty se měly týkat dat kolem Ukrajiny, Íránu a Velké Británie.
Veřejnost také stále netuší, kdo měl k tajným dokumentům přístup a kdo s nimi v uplynulých minimálně sedmi letech mohl operovat.
Třetí a možná nejzávažnější otázkou je, proč právníci oznámili nálezy až nyní, když minimálně o některých dokumentech věděli už na začátku listopadu. Republikáni kritizují Bílý dům s tím, že zatajoval informace kvůli tomu, aby to neovlivnilo výsledky voleb do Kongresu.
Konečně také není jisté, jaký trest Bidenovi hrozí. Kauza by znamenala reálný problém pro amerického prezidenta zřejmě pouze v případě, kdyby prokuratura dokázala, že Bidenův tým zadržoval dokumenty úmyslně.
„Spíše než v kontextu podmínek trestního obvinění je to pro Bidena větší problém politický,“ sdělil pro BBC David Weinstein, formální federální prokurátor.
