Pavel Dlouhý o očkování
Neočkovaní pacienti leží v naší nemocnici na břiše a pereme do nich kyslík. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Uznávání protilátek jako možnost bezinfekčnosti podle něj teď není aktuálním tématem.
Z právě zveřejněné rozsáhlé studie na 30 tisících lidech vyplývá, že když proděláte covid, začnou se u vás při dalším setkání s virem tvořit protilátky rychleji a lépe. Jste tedy bezpečněji chráněni. „Studií o imunitě existuje několik, ale neshodují se. Myslím, že ještě nevíme jistě, jak to je,“ komentoval novou studii ve vysílání CNN Prima NEWS přednosta Ústavu biochemie a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trnka.
Po prodělaném covidu nemusí protilátky klesat, ale růst. Dokazuje to česká studie
Množství protilátek proti COVID-19 nemusí u lidí, kteří nemoc prodělali, klesat, ale naopak růst. A to ve chvíli, kdy se opět dostanou do kontaktu s virem. Vyplývá to z rozsáhlé studie na 30 tisících lidech, která znovu otevírá debatu, jestli protilátky neuznávat jako doklad bezinfekčnosti.
Primář Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý podotkl, že nejlepší je takzvaná hybridní imunita – to znamená, že člověk nákazu prodělal a zároveň je očkovaný. „V těžkém stavu u nás končí zejména lidé, kteří nejsou očkovaní. Procházel jsem naši JIP s osmi pacienty a žádný z nich nebyl očkován. Všichni leželi na břiše se zavedenou trubku a ventilátor do nich pral vzduch. Polovina lidí, co se dostane na JIP, zemře. Pro mě je uznávání protilátek naprosto nezajímavé téma. Možná pro někoho, kdo chce do hospody. Kromě Rakouska to neuznává nikdo,“ vysvětlil primář.
Uznávání protilátek život nezachrání
„V tuto chvíli uznávání protilátek nezachrání ani jeden život. Ať už člověk covid prodělal, nebo ne, měl by se nechat očkovat,“ souhlasil Trnka.
Ve společnosti nyní skokově roste zájem o „koktejl“ proti covidu, tedy monoklonální protilátky. „Jde o uměle vytvořené protilátky, které fungují jako náhrada imunitního systému. Pokud člověk nemá dostatečnou imunitu, lze říci, že podáním infuze monoklonálních protilátek mu ji na chvíli zavedeme. Je to léčba akutního onemocnění a je potřeba ji podat poměrně záhy po začátku příznaků,“ sdělil Trnka. „Ptejte se svých lékařů, jestli jsou pro vás monoklonální protilátky vhodné,“ apeloval na veřejnost Dlouhý.
Podle něj by ale v takové míře nebyly nutné, kdyby se lidé očkovali „Kdybychom si vytvořili protilátky po očkování, žádné monoklonální protilátky bychom nepotřebovali. Jsme rádi, že tento nástroj máme, spoustu lidí uchránil před nemocnicí, ale nahrazuje to něco, co jsme mohli řešit vakcínou,“ dodal Dlouhý.
Při střetech antivaxerů s policisty na Slovensku teče krev. Odmítači chystají pomstu
Policejní brutalita, anebo provokace odpůrců vakcín? Slovenskem rezonuje případ z Piešťan, kdy v obchodě došlo k potyčce mezi policisty a lidmi odmítajícími očkování a pandemická opatření. Na místě bylo i několik zraněných. Strážci zákona vyslali odpůrcům vakcín jasný vzkaz. Na Slovensku se v poslední době nejedná o ojedinělý případ.
Během diskuse na CNN Prima NEWS přišla řeč také na antivirotikum molnupiravir, jehož užívání se nyní schválilo ve Velké Británii. „Tabletky mají výhodu – můžete ležet na kanapi a nejezdit do nemocnice na kapačku. Když nezaberou, dostanete monoklonální protilátky. Když nezabere nic a skončíte v nemocnici, dostanete jiné léky. Určitě chceme, aby i český pacient měl molnupiravir, jakmile bude v EU dostupný,“ má jasno Dlouhý.
Covid způsobuje mrtvici a infarkt
„Ukazuje se, že by mohl mít mutagenní účinky, což by u krátkodobé léčby nemuselo být problém. Vakcíny jsou ale bezpečnější,“ dodal Trnka.
Podle v pátek zveřejněné izraelské studie mají pacienti po covidu třikrát větší pravděpodobnost, že dostanou mozkovou mrtvici či infarkt. „U covidu je už dlouho známo, že napadá také výstelku cév a zvyšuje pravděpodobnost srážení krve v různých orgánech,“ řekl k tomu Trnka. „Důležité jsou protisrážlivé hepariny. Kdokoliv přijde s covidem do nemocnice, dostane je,“ doplnil Dlouhý.
