Již 11. dubna usednou desítky tisíc žáků devátých tříd do lavic s myšlenkou na budoucnost – čekají je přijímací zkoušky na střední školy. Vedle obav z testových otázek mohou dětem situaci zhoršovat i sami rodiče, například přehnanými obavami nebo očekáváním. Významný vliv na úspěch má pak i schopnost dítěte zvládnout stres. Jak se na velký den ideálně připravit? Na to odpovídají psychologové.
„Stres z přijímacích zkoušek mohou různé typy dětí prožívat odlišně,“ uvedla psycholožka a autorka Teorie typů Šárka Miková. Pro děti s vrozenými potřebami stability a předvídatelnosti podle ní bude nejhorší to, že je situace nová a neočekávatelná. „O to víc se musí dopředu na vše připravovat a mít o testování co nejvíc informací i zažitých osvědčených postupů řešení,“ podotkla pro redakci CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Přes 100 výhrůžek školám, hlásí policie od začátku roku. Jakých změn u dětí si všímat?
Děti s vrozenými potřebami svobody a okamžitého dopadu pak bude velmi iritovat, pokud jim budou rodiče neustále opakovat, že se musí víc učit: „Slovo ‚musíš‘ naprosto blokuje jejich vnitřní motivaci.“
V případě dětí s vrozenými potřebami pro hlubší smysl a jedinečnost může dojít k tomu, že se již předem budou obávat negativních emocí, které je mohou v průběhu samotného skládání testů čekat. „Mohou si vytvářet katastrofické scénáře, jak hrozně to s nimi dopadne, když se nedostanou na vysněnou školu a zklamou své rodiče,“ podotkla Miková.
Naopak podcenit opakované řešení stejných typů úloh mohou děti s vrozenými potřebami kompetentnosti a zdokonalování. „Mají pocit, že když jednou pochopily princip řešení, není třeba dál tyto úlohy trénovat. Zároveň je však může paralyzovat strach ze selhání, které v jejich představě znamená nedostatek inteligence. Právě na tu jsou u sebe nejvíc hákliví,“ doplnila psycholožka.
Rodiče, buďte v klidu
Podle psychologa Václava Mertina nelze stres u dětí i jejich rodičů zcela odstranit. „Těžko půjdou děti po půl roce intenzivních příprav doma a ve škole k přijímacím zkouškám vysmáté a v klidu. Bez stresu to nebude. Coby dospělí jsme tu od toho, abychom jim to udělali co nejpříjemnější, stresu je však nezbavíme. I samy děti to moc dobře vědí, byť se v 15 letech leckdy tváří, že mají vše na háku,“ připomněl pro CNN Prima NEWS.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Za servis auta u učňů lze ušetřit třetinu ceny. Oblíbený je i nákup jídla od budoucích kuchařů
Miková radí, aby rodiče byli před přijímacími zkouškami sami v klidu. „Nejvíce tím dětem pomohou, nebudou na ně přenášet svůj stres. Také by neměli ventilovat své obavy typu: ‚Co s dítětem bude, když se nikam nedostane?‘. A samozřejmě, už vůbec by mu neměli vyhrožovat, že skončí třeba na učňáku, bude muset celý život dřít nebo nebude mít práci,“ zdůraznila psycholožka.
Na druhé straně by podle Mikové měli rodiče dítě ujišťovat, že přijímací zkoušky nejsou měřením inteligence a případné selhání nebude znamenat, že je dítě hloupé a neschopné. „Dítě může být chytré a spoustu toho znát, a přece v testu neuspěje. Záleží nejen na tom, jak moc na testy trénovalo, ale i na tom, jak zvládne stres,“ podotkla.
Do jaké míry se bude dítě z přijímacích zkoušek takřka v polovině dubna stresovat, může podle Mertina záviset také na tom, na jaký typ školy se hlásí či jak velký je na dané vzdělávací instituci takzvaný „přetlak“ zájemců.
Děti, před přijímačkami už relaxujte
Ve chvíli, kdy do přijímacích zkoušek zbývá už jen několik dní, například víkend, je podle Mertina vhodné si odpočinout. „Vždy to však záleží na dané rodině. Někde jsou rodiče i děti běžně nastavené, že si řeknou: ‚Prostě to nějak dopadne‘. Pokud pracovaly a připravovaly se, tak není třeba panikařit. Pokud ne, tak to už stejně za pár dní nedoženou. Proto bych se věnoval, pokud je to možné, trochu relaxaci,“ poradil.
Některým žákům vyhovuje rychlé zopakování některých úloh těsně před testem a ani na tom Mertin nevidí nic špatného. Pokud však dítě přijde na to, že něco neumí, není vhodné dělat ze strany rodičů scény: „Říkat mu, že se nikam nedostane, jaký je blbec a podobně. Nedělal bych z toho žádné velké drama.“
Chybou rodičů podle Mikové někdy bývá, že dětem nedávají jasně najevo, že učení a studium je jejich zodpovědnost. „Mnozí rodiče si výsledky dítěte až příliš vztahují na sebe, mluví o nich dokonce v množném čísle: ‚My jsme dostali trojku z diktátu!‘ Pak se nemohou divit, že se na ně dítě vymlouvá nebo že se u přijímacích zkoušek bojí především toho, aby nezklamalo rodiče,“ sdělila.
To, jaký vliv mohou někteří rodiče na dítě mít, zmínil také Mertin. „Před přijímačkami vyšilují, ale úplně se jim nedivím. Náš vzdělávací systém není dobře nastaven. Ale někteří rodiče dokážou svým přístupem dítě naprosto zlikvidovat,“ podotkl.
Děti rozptýlí talisman i playlist
Od nepříjemných myšlenek, stresu a obav může dítě den před přijímací zkouškou odtrhnout to, když si připraví playlist. „Mělo by si vybrat písničky, které ho příjemně nabudí. A už o něco dříve by se mělo naučit pracovat se svými negativními myšlenkami. Až ho začne napadat, že ‚budou testy strašné a určitě to nezvládne‘, měl by tyto myšlenky nahrazovat představou o tom, jaké typové úlohy tam budou, jaké postupy má k nim natrénované a podobně,“ vzkázala Miková.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nečekané rozuzlení šikany na blovické škole. Dívka se měla mstít kvůli oslavě narozenin
Vhodné je podle ní také maximálně eliminovat nové prvky v testovací den. Dítě by mělo přesně vědět, kam pojede, jak se tam dostane, mít i záložní variantu pro případ komplikací v dopravě. „Pokud máme dítě, které je rádo všude s půlhodinovým předstihem, neměli bychom ho v den přijímaček přesvědčovat, ať neplaší, že je přece dost času,“ poradila psycholožka.
Projít si všechny náležitosti, od pomůcek, dokladů až po samotné místo konání zkoušek, doporučuje také Mertin. „Neznamená to, že děláte z dítěte ‚blbce‘, jde o určitou podporu. Rodiče by si dokumenty ke zkouškám měli přečíst – děti instrukce sice čtou, ale rodič může objevit něco, co jeho potomek ve stresu přehlédl,“ podotkl.
Psycholog se nebrání ani tomu, aby rodič dítě na přijímací zkoušku doprovodil. „Samozřejmě, děti jsou už velké, ale šel bych s nimi. Pokud by dítě nechtělo, tak se mu nebudu vnucovat, když se ale bránit nebude, tak bych šel,“ navrhl.
Dávat poté dítěti v „den D“ rady, jak zkoušku zvládnout, je podle Mertina pozdě. „Pereme to do nich už dříve, věci typu: ‚Když něco nevíš, jdi dál. Nezasekni se u jednoho příkladu. Když ti dochází čas, klidně hádej.‘ Dětem navíc doporučuji, aby si vzaly klidně talisman. Samozřejmě, ne plyšového medvěda, který je větší než oni, ale něco drobného. Rozhodně se za to nemusí stydět,“ dodal.
Když pití, tak s brčkem
U samotných testových zadání může dítě náhle přepadnout silná vlna stresu – zrychlí se mu tep i dech, stáhne se mu žaludek, může se začít třást. O všech těchto možných příznacích by dítě mělo podle Mikové dopředu vědět. „Také bychom mu měli říci, že je to naprosto normální reakce těla na situaci, na které nám záleží. A rozhodně je vhodné ho naučit, jak se uklidnit,“ zdůraznila.
Pomáhají dechová cvičení – hluboký nádech, při kterém počítá od jedné do šesti, a pomalý, dlouhý výdech – počítá od sedmi do patnácti. Při zklidňování dechu mu pomůže také dívat se z okna na stromy. „Skvělé je s sebou mít také nějakou antistresovou pomůcku (třeba míček), a překvapivě může pomoci i sání, takže mít pití v lahvi s brčkem,“ poradila psycholožka.
Zkouška skončila? Dítěti naslouchejte
Bezprostředně po přijímačkách může mít dítě pocit, který nemusí odpovídat jeho výsledkům.
„To však neznamená, že máte dítě odbýt. Rodiče by měli být připraveni dítěti naslouchat, když bude chtít sdílet své emoce, ale klidně i stížnosti o tom, co vše bylo ten den špatně. I když to bude vypadat, že obviňuje celý svět, včetně rodičů, měli by myslet na to, že je v emocích a nemá cenu ho přesvědčovat, že nemá pravdu,“ uvedla Miková.
Poté, co se dítě trochu uklidní, se ho podle psycholožky rodiče mohou zeptat, co by mu pomohlo. „Co by chtělo, abychom teď – my, rodiče – udělali. Samozřejmě laskavým, vstřícným tónem,“ pokračovala.
A když přijímačky skutečně nedopadnou dobře? „Měli bychom dítěti dodat naději, že existují cesty, co můžeme udělat. Určitě se vyhněte poučování typu: ‚Já jsem ti to říkala; měl ses víc snažit.‘ Možná ano, ale možná sehrály roli faktory, o kterých vůbec nevíme,“ dodala Miková.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Konec menstruační chudoby? Ostrava inspirovala část škol, dívky mají hygienické potřeby zdarma
