Po sérii útoků a nárůstu výhrůžek vzdělávacím institucím představilo ministerstvo školství „desatero bezpečné školy“. Klíčem k ochraně je přísná kontrola vstupů – moderní systémy už dokážou rozpoznat nebezpečnou osobu a okamžitě jí zablokovat přístup. Nejúčinnějším opatřením však nadále zůstává včasný zásah rodičů a škol, kterým však stále chybí dostatek psychologů, kteří by pomohli odhalit varovné signály.
Počet výhrůžek školám stále roste – k 10. březnu 2025 evidovala Policie ČR už 104 případů. Podle ní pachatelé nejednají ve skupinách ani se nespojují on-line, většinou jde o izolované jednotlivce.
ČTĚTE TAKÉ: Zákaz mobilů na školách. Narušuje bezpečnost? Experti poukazují na možná rizika
Rodiče ani pedagogové by neměli podceňovat změny v chování dětí. „Opakovaně upozorňujeme, že toto není úkol policie, ale rodičů a školských zařízení, kteří jsou v dennodenním kontaktu s dětmi a jsou schopni vysledovat změny chování. K nám se dostanou případy až ve chvíli, kdy se něco děje a někdo nám to oznámí,“ podotkl Ondřej Moravčík, mluvčí Policie ČR.
Dodal, že téměř výlučně se případy týkají základních a středních škol. „Jde o výhrůžky vystřílením školy, zabitím, ublížením na zdraví – v podstatě výhrůžky spojené s nějakým fyzickým útokem,“ doplnil s tím, že policisté evidují i některé hrozby bombovým útokem.
Agresivní chování dětí narůstá
Jedním z varovných signálů, že se se žákem něco děje, je jeho postupná izolace – přestává si rozumět s vrstevníky a ztrácí společná témata k rozhovoru.
„Když je to spojené s tím, že se například něco děje doma a situace je pro děti bezvýchodná nebo složitá, tak nevědí, co mají dělat a třeba ani nedokážou normálně komunikovat s vrstevníky. Dostávají se do složitých emočních situací, které nezvládají,“ vysvětlila předsedkyně Asociace školní psychologie Jana Zapletalová, podle které agresivní chování žáků narůstá.
To pro CNN Prima NEWS ve vztahu k celé společnosti potvrdila také psycholožka Jana Woleská. Problém podle ní pramení hlavně z toho, že lidé neumí komunikovat a řešit své problémy včas. „Drží v sobě tenzi a pak ji ventilují naprosto nevhodným způsobem,“ vysvětlila a dodala: „Ve chvíli, kdy jedinec neumí komunikovat a jakkoliv potlačuje emoce, roste riziko neadekvátních reakcí.“
Nezletilí pachatelé násilných trestných činů Zdroj: CNN Prima NEWS
Loni podle policejních statistik spáchali nezletilí 1 080 násilných trestných činů, z toho deset vražd. V roce 2023 to bylo 947 násilných činů a devět vražd. Ještě o rok dříve zaznamenali policisté 701 případů násilné kriminality u nezletilých.
Útoky dětí a mladistvých – jako byl ten v Hradci Králové, kde mladík usmrtil dvě ženy, nebo pokus o vraždu spolužáků a učitelky chlapcem na základní škole v jihočeském Rudolfově – lze podle podle psychologa Tibora Brečka rozdělit do dvou skupin.
Jednu tvoří takzvané zkratkovité činy, které nejsou plánované. „Přicházejí náhle pod vlivem nějakého vnějšího stimulu,“ upřesnil Brečka pro CNN Prima NEWS. Další skupinou jsou činy dlouhodobě plánované. „U těch trvá, než se jedinec vzhledem k určitým neuspokojeným potřebám nebo neschopnosti nějakého jiného funkčního chování dostane až do bodu, kdy začne plánovat podobnou extrémní situaci,“ vysvětlil.
Tragickým událostem, například i těm ve školském prostředí iniciovanými žáky, lze podle odborníků mnohdy předejít. Je však potřeba, aby k sobě byli lidé podle Woleské více všímaví a naopak méně lhostejní.
Čím bližší a hlubší vztah je, tím dříve si můžeme všimnout, že se s jedincem něco děje.
Pomoci mohou zejména varovné signály u dětí, které by dospělí – ale mnohdy ani vrstevníci – neměli přehlížet. Jak již uvedla Zapletalová, jedním z nich je, když si dítě přestává rozumět s vrstevníky a kontaktu s nimi se dokonce vyhýbá. Mezi další se řadí nezvyklé podráždění či využívání manipulace nebo agresivního chování k dosažení svých cílů.
Vnímání a interpretace podle Brečky souvisí s tím, jak dobře daného člověka známe. „Čím bližší a hlubší vztah je, tím dříve si můžeme všimnout, že se s jedincem něco děje,“ upřesnil. V opačném případě lze nejčastěji zaregistrovat varovné signály až v době, kdy se blíží spáchání určitého skutku.
Preventivní programy škol
Nejen v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK musí mít nově každá škola povinně vypracovaný preventivní program, který vychází z aktuálních potřeb vzdělávacího zařízení a šetření výskytu rizikového chování. „Součástí školního preventivního programu je i vzdělávání pedagogických pracovníků a rodičů,“ reagovalo ministerstvo školství.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nešťastné Kraslice. Základní školu tam nedokončí tři žáci z 20, město je na tom nejhůř v Česku
Resort školství dále poskytl školám materiály pro řešení krizových a mimořádných situací, jejichž součástí je i takzvané „desatero bezpečné školy“.
Přístupný má být jen hlavní vchod
Prvním a klíčovým bodem desatera je důraz na kontrolu vstupu – hlavní vchod by měl být jediným přístupovým místem, střeženým ideálně ostrahou, zatímco ostatní vstupy zůstanou uzamčené. Na zásadní význam kontroly vstupu poukazuje i odborník na školní přístupové systémy Jan Orlický z Institutu mikroelektronických aplikací.
„Zásadním krokem je získání kontroly nad vstupem do budovy. Instalace přístupového systému a dalších případných systémů je základním kamenem, na kterém lze stavět. Pak to mohou být například kamerové systémy,“ podotkl.
Personál musí být proškolen
Stejně důležité jsou jasně nastavená pravidla a proškolený personál. „Nikdy to ale není jen o infrastruktuře, o systémech, ale i o správně nastavených procesech spojených s jejich implementací. Jde například o správné proškolení školního personálu,“ pokračoval Orlický.
ČTĚTE TAKÉ: Reakce na útok na fakultě. Univerzita Karlova plánuje start speciálního operačního centra
Další body desatera zahrnují nepřetržitý dohled nad žáky, krizové plány, pravidelná bezpečnostní cvičení, technické zabezpečení budovy a další.
Útoky páchají ti, kteří jsou součástí školy
„Je nutné podotknout, že události poslední doby byly prováděny lidmi, kteří jsou součástí instituce (například student), tudíž většinou měli velmi dobrou místní znalost. Pokud je v budovách funkční přístupový systém, je pohyb osob v budovách regulován,“ uvedla mluvčí VUT v Brně Kamila Šmídková.
Existuje však bezpečnostní systém, který dokáže zabránit vstupu interní osoby dané instituce či školy.
„Správce systému může v reálném čase odebrat nějaké konkrétní osobě přístupová práva, a tím jí znesnadnit přístup do budovy. Další výhodou je propojení s různými školními systémy, například s Bakaláři, což usnadňuje správu přístupového systému,“ poznamenal Orlický. Nezbytná je však spolupráce s policií, která musí potenciálního útočníka nahlásit škole či univerzitě.
Na některých školách i univerzitách mají studenti a zaměstnanci k dispozici bezpečné komunikační kanály, kde mohou nahlásit své obavy či incidenty. „Pro studenty ale i zaměstnance jsou nastaveny funkční komunikační kanály, kudy je možné případné obavy, incidenty i vlastní pocity nahlásit. V případě potřeby je samozřejmě možné zabezpečit případnou ochranu samotných oznamovatelů,“ dodala Šmídková.
ČTĚTE TAKÉ: Střelba na univerzitě v Praze „probudila“ české školství. Jak se změnil postoj k bezpečnosti?
To, že je Česká republika nedostatečně připravena na krize a mimořádné události, vyplynulo ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V reakci na to vznikl například projekt Corty, který má za cíl společnost na neočekávané situace připravit – a to skrze jednoduché postupy a rady. Uživatelům pomůže připravit se na možné setkání se střelcem, agresory v MHD i první pomocí.
Na školách stále chybí dostatek psychologů
Zatímco v roce 2014 působilo ve školství necelých 200 psychologů, dnes jich je přes 1200. Přesto jejich počet nestačí. „Jedním z důvodů je nedostatek studentů psychologie. Dalším problémem je, že absolventi váhají, zda nastoupit do škol kvůli nejisté finanční situaci,“ podotkla Zapletalová.
Ministerstvo školství chystá změny ve financování školních psychologů, kteří by měli být dostupnější. Školy s více než 400 žáky by měly mít psychologa na plný úvazek, menší alespoň na půl. Změna by měla platit od roku 2026.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladík podezřelý z plánování vražd v Plzni měl na seznamu tisíce jmen. Do vězení zřejmě nepůjde
