Problémy s vakcínou AstraZeneca. Německo, Švédsko i Francie pozastavují očkování

Švédské regiony Södermanland a Gävleborg v pátek dočasně zastavily očkování vakcínou AstraZeneca. U očkovaných zdravotníků se totiž objevily nežádoucí účinky jako horečka, malátnost, bolesti hlavy nebo těla. V nemocnicích je mělo zhruba sto ze čtyř set naočkovaných pracovníků.

Ačkoliv se jedná o běžné nežádoucí účinky, které uvádějí i další schválené vakcíny, nemocnice v Söndermanlandu nechtěla riskovat nedostatek zdravotního personálu, proto naočkovala jen část zaměstnanců a další očkování prozatím raději pozastavila, řekl švédské rozhlasové stanici SVT mluvčí regionu Frederik Gustavsson.

Region nyní přezkoumá důvody výskytu nežádoucích účinků. „Zastavujeme (očkování) částečně proto, abychom situaci vyšetřili, ale také proto, abychom neměli příliš napjatou personální situaci,“ potvrdil šéf zdravotnictví v Söndermanlandu Magnus Johansson.

V případě nemocnice v Gävleborgu museli vakcinaci zastavit mimo jiné proto, že naočkovali příliš zdravotníků z jednoho oddělení a obávali se nedostatku personálu. „Není to o vakcíně,“ uvedla pro SVT koordinátorka očkování v regionu Tina Manssonová Söderlundová. I ona potvrdila, že všechny vedlejší účinky byly v souladu s tím, co výrobce uvádí v popisu u vakcíny. „Jsou obvyklé (nežádoucí účinky). Zimnice, bolesti těla a hlavy,“ dodala.

Představitelé společnosti AstraZeneca jsou ale hlášeními zaskočeni. „Vůbec to nesedí s tím, co jsme zaznamenali jinde. Vypadá to, že zde byl větší podíl očkovaných s nežádoucími účinky, než jsme očekávali. Ze studií vyplývalo, že takových případů může být zhruba deset procent,“ uvedl zdravotnický šéf společnosti AstraZeneca pro severský region Andreas Heddini.

Nežádoucí účinky hlásí Německo i Francie

Komplikace s vakcínou od společnosti AstraZeneca ale hlásí i další evropské země, mezi nimi například Francie nebo Německo. I tam museli zdravotníci dočasně zastavit očkování vakcínou od britsko-švédské společnosti.

Nejméně 21 zaměstnanců záchranné služby v německém okresu Minden-Lübbecke si totiž po aplikaci očkovací látky stěžovalo na zhoršený zdravotní stav a vykazovali vedlejší účinky, jako jsou horečka, zimnice nebo bolesti. V nemocnici v Mindenu tak chyběl personál, dočasně se také musely zrušit výjezdy sanitek, píše web Neue Westfälische.

Podle francouzské stanice RFI zase nemocnice v Brestu v Bretani zaevidovala „vysoký podíl očkovaných lidí, kteří vykazovali vedlejší účinky“. Zhruba 20 až 25 procent zdravotního personálu si kvůli tomu muselo vzít pracovní volno.

Ve Francii se vakcínou od společnosti AstraZeneca očkuje od 6. února. Francouzská národní agentura pro bezpečnost léků (ANSM) ve své zprávě uvádí, že v období mezi 6. a 10. únorem z 10 tisíc naočkovaných zdravotníků jich 149 zaznamenalo vedlejší účinky. Mezi nimi například vysoké horečky až 39 °C, bolesti, nevolnost či bolest hlavy. Průměrný věk u těchto osob činí 34 let.

Také ANSM vyloučila, že by primární problém byl ve vakcíně. „Tyto nežádoucí vedlejší účinky jsou u vakcín známé a popsané,“ uvedla agentura.

OSN vakcíně věří

V pondělí Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila vakcínu AstraZeneca pro nouzové použití. Učinila tak na základě doporučení panelu odborníků SAGE, který se zabývá nejen účinností a bezpečností látky, ale zkoumá i kvalitu továren, v nichž se vakcína vyrábí.

Nouzová registrace je podmínkou pro to, aby mohla OSN vakcínu nakoupit a distribuovat po celém světě v rámci vakcinačního programu COVAX. Chudší země, které nemají dostatečné kapacity pro vlastní posouzení očkovacích látek, se navíc často spoléhají na rozhodnutí WHO při schvalování vakcín.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a snáze se skladuje než očkovací látky konkurentů, společností Pfizer/BioNTech či Moderna. Právě proto se o ní hovoří jako o vhodné vakcíně pro chudší země světa.