Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Ať se Česko připraví na tvrdé sankce. Zeman si musí vybrat stranu, varuje ruský expert


Skandál s Českou republikou se odehrává na pozadí kardinálně se zhoršujících vztahů mezi Ruskou federací a Západem. Výbuchy ve Vrběticích podkopaly nejen diplomatické vztahy mezi Moskvou a Prahou, ale budou mít dopad i na česko-ruskou ekonomiku a celosvětové fungování s Východem, domnívá se Ivan Preobraženskij, komentátor ruského vydání webu Deutsche Welle.

České úřady obvinily Rusko z exploze ve Vrběticích, při které zemřeli dva lidé. Výsledky vyšetřování celé záležitosti se staly základem pro vyhoštění 18 ruských diplomatů z České republiky, kteří jsou zaměstnanci ruských vojenských a zahraničních zpravodajských služeb. V reakci na to bylo z Moskvy vyloučeno 20 zaměstnanců české diplomatické mise. Tato rozhodnutí mohou mít dlouhodobé důsledky nejen pro další česko-ruské fungování. Tím to ale podle experta na Východní Evropu Ivana Preobraženského nekončí.

Zavede Rusko ekonomické sankce?

Rusko a Česká republika se očividně nespokojí jen se vzájemným odvoláváním diplomatů. Celá situace bude mít mnohem zásadnější dopady nejen na česko-ruskou politiku, ale i na pomyslné přerozdělení celého světa. Půjde například o ukončení vydávání víz Rusům. Již více než rok kvůli pandemii covidu turistická víza nedostávají a nyní je téměř nereálné, že by se to mělo do konce roku 2021 změnit.

V Moskvě je již pouze pět českých diplomatů. Ti budou jen těžko schopni pomáhat při vydávání studentských či pracovních víz a povolení vstupu do země za účelem sloučení rodiny. Na rozdíl od zemí, jako je Řecko a Kypr, které v této sezoně Rusy přijímají, Česko ztratilo turisty z těchto končin na pořádně dlouhou dobu.

České úřady hodnotí reakci Kremlu jako přehnanou a diskutují o možnosti nových odvetných opatření. To vše nevyhnutelně povede i k vyhlášení zásadních hospodářských sankcí ze strany Ruska. S Českou republikou je na území federace spojeno mnoho společností, aktuálně tam má zastoupení přes 150 firem. Aktivně tam působil holding PPF českého miliardáře Petera Kellnera, který nedávno zemřel na Aljašce.

Rovněž je na ruském území automobilka patřící pod Škoda Auto. Právě Škoda tam zodpovídá za veškeré aktivity koncernu Volkswagen. Ačkoli by podle Preobraženského neměly právě na tuto společnost padnout sankce, mohlo by dojít k bojkotu vozů ze strany zákazníků. Rusko je rovněž klíčovým trhem pro výrobce letadel L410. Mnoho malých firem navíc aktivně dodává do Ruska technologie, na které se nevztahují sankce EU. O to vše ale může Kreml zemi připravit a tím usilovat o potrestání Česka.

Společností, která však utrpí nejzásadnější ztráty, bude právě Rosatom, který aktivně loboval za účast v tendru na dostavbu české jaderné elektrárny Dukovany. Jeden z hlavních favoritů teď vypadl ze hry a o zakázku desetiletí se tak střenou pouze tři soutěžící – francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse.

Česko mezi Ruskem a USA aneb Není čas na balanc

Český prezident Miloš Zeman, známý přátelskými vztahy s Kremlem, si vzal „pauzu“ a k celé záležitosti se vyjádří až koncem týdne. Podle komentátora už nemůže působit na postu „ruského právníka“. Obvinění Česka jsou až příliš závažná. Buď se rozpadnou a prezident pak svým obvyklým stylem českou vládu „vytrollí“, jako tomu bylo například v případě, kdy byli ruští diplomaté obviněni z dovozu ricinového jedu do země. Anebo Zeman bude muset alespoň dočasně přestoupit na euroatlantickou stranu, uvádí Preobraženskij.

Kvůli obecnému zhoršení situace ve vztazích mezi Ruskem a Západem, včetně Severoatlantické aliance, Evropské unie a zejména USA, je nyní dosažení vyváženosti mezi těmito dvěma silami stále obtížnější a riskantnější. Skandál spjatý s Českou republikou je ukázkou toho, kolik států bude muset kvůli rostoucímu tlaku učinit v nejbližší době co nejstrategičtější rozhodnutí.

Petrov a Boširov jsou zpátky v akci

Diplomatický skandál ohromného rozměru zapříčinily výsledky sedmiletého vyšetřování incidentu ve Vrběticích poblíž českých hranic se Slovenskem a Rakouskem. Tam v říjnu a prosinci roku 2014 explodovala ve skladu munice určená Bulharsku a nejspíše i Ukrajině a Sýrii.

Teprve v roce 2021 české zpravodajské služby dospěly k závěru, že exploze mohly být organizovány agenty ruské GRU Alexandrem Miškinem a Anatolijem Čepigou, známými také jako Alexander Petrov a Ruslan Boširov. Ti měli v zemi pobývat od 11. do 16. října 2014. Ke zveřejnění této informace však došlo až v roce 2018, poté, co britské úřady obvinily Miškina a Čepigu ze snahy otrávit Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury.

Právě tak česká vláda vysvětluje, proč se zveřejnění výsledků sedmiletého vyšetřování shodovalo s dobou vyhoštění ruských diplomatů z USA a zavedením nových sankcí proti Rusku.

V reakci na to ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že jde o záměr „zámořských pánů“ a „touhu potěšit Washington“. Kremelská média se snaží najít rozpory v české verzi případu. To ale podle Preobraženského není tak obtížné vzhledem k tomu, že podrobná oficiální zpráva dosud zveřejněna nebyla, a v médiích celého světa se tak objevuje mnoho protichůdných informací.

Hlavní argumentací Česka je, jak uvádí Preobraženskij, skandální medialita právě kolem Petrova a Boširova. Záměrně je podle něj vyňato z kontextu, že k výbuchům v České republice došlo čtyři roky před otravou Sergeje Skripala, tedy v době, kdy se zahraniční operace GRU zdály pouhou fantazií. Skutečnost, že Miškin a Čepiga byli nominováni na titul „Hrdina Ruska“ v prosinci 2014, považují v zemi za náhodu. Koneckonců, média v roce 2018 psala, že dvojice byla oceněna buď za operaci na Krymu, nebo za evakuaci ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska.