Skandál s Českou republikou se odehrává na pozadí kardinálně se zhoršujících vztahů mezi Ruskou federací a Západem. Zdroj: Profimedia.cz
Skandál s Českou republikou se odehrává na pozadí kardinálně se zhoršujících vztahů mezi Ruskou federací a Západem. Výbuchy ve Vrběticích podkopaly nejen diplomatické vztahy mezi Moskvou a Prahou, ale budou mít dopad i na česko-ruskou ekonomiku a celosvětové fungování s Východem, domnívá se Ivan Preobraženskij, komentátor ruského vydání webu Deutsche Welle.
České úřady obvinily Rusko z exploze ve Vrběticích, při které zemřeli dva lidé. Výsledky vyšetřování celé záležitosti se staly základem pro vyhoštění 18 ruských diplomatů z České republiky, kteří jsou zaměstnanci ruských vojenských a zahraničních zpravodajských služeb. V reakci na to bylo z Moskvy vyloučeno 20 zaměstnanců české diplomatické mise. Tato rozhodnutí mohou mít dlouhodobé důsledky nejen pro další česko-ruské fungování. Tím to ale podle experta na Východní Evropu Ivana Preobraženského nekončí.
Zavede Rusko ekonomické sankce?
Rusko a Česká republika se očividně nespokojí jen se vzájemným odvoláváním diplomatů. Celá situace bude mít mnohem zásadnější dopady nejen na česko-ruskou politiku, ale i na pomyslné přerozdělení celého světa. Půjde například o ukončení vydávání víz Rusům. Již více než rok kvůli pandemii covidu turistická víza nedostávají a nyní je téměř nereálné, že by se to mělo do konce roku 2021 změnit.
V Moskvě je již pouze pět českých diplomatů. Ti budou jen těžko schopni pomáhat při vydávání studentských či pracovních víz a povolení vstupu do země za účelem sloučení rodiny. Na rozdíl od zemí, jako je Řecko a Kypr, které v této sezoně Rusy přijímají, Česko ztratilo turisty z těchto končin na pořádně dlouhou dobu.
České úřady hodnotí reakci Kremlu jako přehnanou a diskutují o možnosti nových odvetných opatření. To vše nevyhnutelně povede i k vyhlášení zásadních hospodářských sankcí ze strany Ruska. S Českou republikou je na území federace spojeno mnoho společností, aktuálně tam má zastoupení přes 150 firem. Aktivně tam působil holding PPF českého miliardáře Petera Kellnera, který nedávno zemřel na Aljašce.
Rovněž je na ruském území automobilka patřící pod Škoda Auto. Právě Škoda tam zodpovídá za veškeré aktivity koncernu Volkswagen. Ačkoli by podle Preobraženského neměly právě na tuto společnost padnout sankce, mohlo by dojít k bojkotu vozů ze strany zákazníků. Rusko je rovněž klíčovým trhem pro výrobce letadel L410. Mnoho malých firem navíc aktivně dodává do Ruska technologie, na které se nevztahují sankce EU. O to vše ale může Kreml zemi připravit a tím usilovat o potrestání Česka.
Společností, která však utrpí nejzásadnější ztráty, bude právě Rosatom, který aktivně loboval za účast v tendru na dostavbu české jaderné elektrárny Dukovany. Jeden z hlavních favoritů teď vypadl ze hry a o zakázku desetiletí se tak střenou pouze tři soutěžící – francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse.
Česko mezi Ruskem a USA aneb Není čas na balanc
Český prezident Miloš Zeman, známý přátelskými vztahy s Kremlem, si vzal „pauzu“ a k celé záležitosti se vyjádří až koncem týdne. Podle komentátora už nemůže působit na postu „ruského právníka“. Obvinění Česka jsou až příliš závažná. Buď se rozpadnou a prezident pak svým obvyklým stylem českou vládu „vytrollí“, jako tomu bylo například v případě, kdy byli ruští diplomaté obviněni z dovozu ricinového jedu do země. Anebo Zeman bude muset alespoň dočasně přestoupit na euroatlantickou stranu, uvádí Preobraženskij.
Kvůli obecnému zhoršení situace ve vztazích mezi Ruskem a Západem, včetně Severoatlantické aliance, Evropské unie a zejména USA, je nyní dosažení vyváženosti mezi těmito dvěma silami stále obtížnější a riskantnější. Skandál spjatý s Českou republikou je ukázkou toho, kolik států bude muset kvůli rostoucímu tlaku učinit v nejbližší době co nejstrategičtější rozhodnutí.
Petrov a Boširov jsou zpátky v akci
Diplomatický skandál ohromného rozměru zapříčinily výsledky sedmiletého vyšetřování incidentu ve Vrběticích poblíž českých hranic se Slovenskem a Rakouskem. Tam v říjnu a prosinci roku 2014 explodovala ve skladu munice určená Bulharsku a nejspíše i Ukrajině a Sýrii.
Teprve v roce 2021 české zpravodajské služby dospěly k závěru, že exploze mohly být organizovány agenty ruské GRU Alexandrem Miškinem a Anatolijem Čepigou, známými také jako Alexander Petrov a Ruslan Boširov. Ti měli v zemi pobývat od 11. do 16. října 2014. Ke zveřejnění této informace však došlo až v roce 2018, poté, co britské úřady obvinily Miškina a Čepigu ze snahy otrávit Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury.
Právě tak česká vláda vysvětluje, proč se zveřejnění výsledků sedmiletého vyšetřování shodovalo s dobou vyhoštění ruských diplomatů z USA a zavedením nových sankcí proti Rusku.
V reakci na to ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že jde o záměr „zámořských pánů“ a „touhu potěšit Washington“. Kremelská média se snaží najít rozpory v české verzi případu. To ale podle Preobraženského není tak obtížné vzhledem k tomu, že podrobná oficiální zpráva dosud zveřejněna nebyla, a v médiích celého světa se tak objevuje mnoho protichůdných informací.
Hlavní argumentací Česka je, jak uvádí Preobraženskij, skandální medialita právě kolem Petrova a Boširova. Záměrně je podle něj vyňato z kontextu, že k výbuchům v České republice došlo čtyři roky před otravou Sergeje Skripala, tedy v době, kdy se zahraniční operace GRU zdály pouhou fantazií. Skutečnost, že Miškin a Čepiga byli nominováni na titul „Hrdina Ruska“ v prosinci 2014, považují v zemi za náhodu. Koneckonců, média v roce 2018 psala, že dvojice byla oceněna buď za operaci na Krymu, nebo za evakuaci ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska.
