Vášně kolem kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra neutichají. Část senátorů neskrývá své rozčarování nad ústavním panelem poradců prezidenta Petra Pavla, který kandidáty navrhuje. Po kauze Roberta Fremra zástupci horní parlamentní komory zřejmě začnou daleko více prověřovat minulost navržených kandidátů, aby se podobný případ neopakoval.
Někteří senátoři kritizovali ústavní panel, který Petr Pavel vytvořil po svém zvolení do úřadu hlavy státu, hned od jeho vzniku. Kritizovali, že v jeho řadách, kde jsou Jan Kysela, Marek Antoš, Ivana Janů, David Kosař, Anna Šabatová, Jiří Šesták a Eliška Wagnerová, chybějí konzervativci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vaňková byla princeznou ODS, teď je granát opozice. Drogy by ji diskvalifikovaly, míní experti
„Respektuji, že tam jsou progresivisté a levicově zaměření členové. Chybí mi tam ale bytostný konzervativec, který by přinášel konzervativní názory. Myslím si to nadále. Právě proto se některé nominace mohou projevit tímto směrem,“ řekl na adresu ústavního panelu právník a senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 .
Podobnou výtku měl k ústavnímu panelu i senátor z ODS Tomáš Jirsa. „Obsazení Ústavního soudu je věcí hodnot. Ve Spojených státech je přeci největší bitva o ústavní soudce, zda jsou konzervativní, nebo progresivní. V Česku je ale vybírá panel, který je zeleně-progresivistický. Zelená je Wagnerová, progresivní Šabatová,“ nešetřil tvrdou kritikou Jirsa.
V této souvislosti upozornil na minulost někdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové. „Obě kandidovaly za Zelené. Spolu s Jiřím Šestákem jsou neúspěšní kandidáti do Senátu. Wagnerová se navíc nechá slyšet, že odsouzení za emigraci bylo normální,“ dodal.
Také členka ústavně-právního výboru Hana Kordová Marvanová vidí u ústavního panelu pochybení. „Mrzí mě, že se panel těmito věcmi více nezabýval. To je totiž jeho role. Nejsou vázáni žádnou lhůtou, na rozdíl od nás. Nijak bych ale nekomentovala složení panelu,“ řekla pro CNN Prima NEWS.
Senátoři nakonec schválili všechna předložená jména. Více v reportáži zde:
Podle Marvanové bude muset ústavně-právní výbor v budoucnu více prostudovat minulost kandidátů. A to nejenom z pohledu členství v předrevoluční komunistické straně. „Mohou se ukázat jiné problematické věci. Například pokud soudce rozhodoval v minulosti protiústavně nebo za ním jde rozsudek, za který stát platil škodu,“ dodala senátorka.
Senátorka Jitka Chalánková měla o panelu pochybnosti už při prvním projednávání jmen. Pavel totiž dříve horní parlamentní komoře představil kandidáty Jana Wintra, Danielu Zemanovou a Josefa Baxu. „Tento panel pro mě ztratil veškerou důvěru,“ řekla pro CNN Prima NEWS.
Kovářová zkritizovala Pavla v Senátu
Už během projednávání kandidátů v horní parlamentní komoře nastal střet mezi některými konzervativními senátory a prezidentem. Někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se Pavla zeptala, kdy jim konečně představí konzervativního kandidáta. Prezident navrhl Senátu již šest jmen, nikdo takové hodnoty nezastává. Prezident tvrdil, že navržená jména jsou „nejvyváženější". „Na druhou stranu neznám jedinou univerzální definici slova konzervativní. K tomu, abych vyhověl představám paní senátorky, bych možná potřeboval její představu konzervativního kandidáta Ústavního soudu,“ řekl Pavel na plénu.
Jeho odpověď vyvolala značný rozruch. „Pan prezident neví, že to je vlastně jediné téma, které je zkoumáno například při sestavování amerického nejvyššího soudu či dalších vrcholných orgánů naší části světa? Jak rádi se při tom inspirujeme v zahraničí. Konzervatismus není žádná moje soukromá definice. Je to dilema, na kterém se láme náš dnešní svět,“ uvedla Kovářová. Následně s podobným údivem vystoupil i lidovec Jiří Čunek.
Vzhledem k tomu, že Robert Fremr je pod tvrdou kritikou odborné veřejnosti i některých politiků, prezident Petr Pavel jeho jmenování pozastavil. Požádal o informace ke Fremrovi z archivů Prahy a bezpečnostních složek. Rozhodnutí o jmenování ústavním soudcem zveřejní, až se s nimi seznámí.
Fremr uvítal, že prezident jeho jmenování ústavním soudcem odložil. Kromě toho zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Počká ale na výsledky „prověrky". Pokud by tak učinil nyní, „mohlo by to být vykládáno jako doznání", uvedl. Ze spisů Ústavu pro studium totalitních režimů vyplývá, že v letech 1983 až 1985 soudce Fremr odsoudil za emigraci 172 lidí.
