Možná za Navalného, rozhodně proti Putinovu režimu. Rusko zasáhla vlna protestů. Zdroj: Profimedia.cz
Možná za Navalného, rozhodně proti Putinovu režimu. Rusko zasáhla vlna protestů. Kreml navenek dělá, že se nic nestalo. Ruská občanská společnost se ale dala do pohybu.
Navalnyj se vrátil do Ruska. Kreml ho nechal zavřít. Navalnyj vyzval své stoupence k protestům. Ruský režim nabančil demonstrantům. Zatčeno bylo více než 3,6 tisíce lidí. Tak by se ve zkratce daly shrnout události, které se v sobotu v Rusku odehrály.
Mohlo by se zdát, že se v Rusku odehrálo to, co znají mnohé země na západ od Moskvy. Třeba pro Francii jsou protesty končící pouličními boji mezi pořádkovými silami a demonstranty častým jevem. Během protestů žlutých vest se to solidně mlelo. A Kreml tím argumentuje. Jak k tomu ještě s gustem ruští potentáti dodávají: Ruská policie nepoužívá gumové projektily ani vodní děla. Na Západě jedná policie brutálněji.
Ruská vláda může navenek sobotní události bagatelizovat, jak se o to pokusil tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Mnozí teď budou tvrdit, že se nezákonných akcí zúčastnilo hodně lidí. Ne, zúčastnilo se jich málo, hodně lidí hlasuje pro Putina. A hodně lidí hlasovalo pro novelu ústavy. Pokud porovnáme tato čísla, je jasné, jak málo lidí to bylo. I když jde také o ruské občany,“ sdělil Peskov v pořadu „Moskva. Kreml. Putin“.
Putinův mluvčí zopakoval oblíbenou mantru ruského režimu. Základy Putinovy vlády stojí na cinklých volbách a stejně sporném loňském referendu o prodloužení Putinovy vlády do roku 2036, které bylo zabaleno do zatím stále nesplněných líbivých slibů sociálních jistot a paternalistického konzervatismu.
Znamená to, že sobotní protesty Ruskem nijak nehnuly? To by byl mylný pohled. Demonstrace ukázaly, že situace v zemi je jen zdánlivě stabilní. Apatie ruské společnosti dostává mírné trhliny.
Protestovalo se i v minus padesáti
Protivládní protesty se konaly ve více než stovce ruských měst. Nejvíce lidí dorazilo na akce v Moskvě a Petrohradu, což není překvapení. Mimořádnou odvahu však měli protestující ve východosibiřském Jakutsku. Na teploměru bylo minus padesát, i přesto se však několik desítek lidí vydalo do centra města demonstrovat. Když někdo protestuje v tak ukrutném mrazu, problémy ho musí velmi pálit.
Protesty se uskutečnily doslova po celé zemi. Od Dálného východu po Kaliningrad. Jak upozorňují experti, protestní aktivita tradiční pro velkoměsta se nově objevila v menších městech. Demonstrovalo se také ve městech, kterým se opoziční akce tradičně vyhýbaly – například v metropoli Tatarstánu Kazani nebo černomořském Krasnodaru.
Celková účast v sobotních protestech lehce přesáhla sto tisíc lidí. Rusko čítá 146 milionů obyvatel. Počet demonstrantů proto může vypadat jako kapka v moři. Opět je nutné použít slovo odvaha. Každý, kdo v sobotu přišel na demonstraci, se automaticky dopustil trestného činu a soud mu může uložit až 15 dní vězení. Za opakované nepovolené protesty ruský režim trestá nucenými pracemi nebo pobytem za mřížemi až na pět let.
Podle nevládního webu OVD-Info, který se zabývá monitoringem policejních zákroků, bylo v sobotu po celé zemi zadrženo více jak 3,6 tisíce lidí. Bezmála 1 500 v Moskvě. Přitom ještě před samotnými protesty policie pozatýkala Navalného nejbližší spolupracovníky a známé politické aktivisty v regionech.
Experti uvádějí, že nešlo výlučně o protest starých opozičních harcovníků, pro které je boj s Putinovým režimem životní styl. Zhruba 40 procent demonstrantů přišlo na opoziční akci poprvé v životě. Z pohledu věkové skladby v sobotu protestovaly převážně dvě skupiny Rusů: ve věku 18 až 24 let a 25 až 35 let. Jde o dvě generace, které nejsou klíčovou oporou ruského režimu, neztotožňují se s jeho ochranářskou a represivní politikou, ale jsou ekonomicky a intelektuálně nejaktivnější částí ruské společnosti.
Oproti loňsku desetitisíce
Sobotní protesty byly svolány na Navalného popud. K tomu, aby vyšli do ulic, vyzval opoziční předák své stoupence v krátkém vzkazu předtím, než byl poslán do nechvalně proslulé moskevské vazební věznice Matrosskaja tišina.
Navalnyj je snad jediný ruský opozičník, který dokáže díky své autoritě svolat masové demonstrace. Po schválení kontroverzních úprav ruské ústavy se od protestů distancoval. Na Puškinově náměstí v centru Moskvy, kde minulou sobotu stálo několik desítek tisíc lidí, proto loni v létě proti novele ruské ústavy protestovalo jen několik stovek Rusů.
Navalnyj opoziční demonstrace zaštiťuje, dává jim značku a ve výsledku i smysl. A přitom se jich ani nemusí fyzicky účastnit. Je přesto možné, že v sobotu většina Rusů protestovala proti Putinově režimu, který zemi čím dál tím hruběji svírá v kleštích, a až pak za Navalného.
Příběh sobotního ruského protestu nebude mít šťastný konec. Určitě ne pro čečenského mladíka, který se v Moskvě na demonstraci popral se zasahujícími policisty a jde po něm obávaný čečenský poslanec Adam Delimchanov. Ale ani pro zbylou nesouhlasnou část ruské občanské společnosti nevěstí nic dobrého.
Rusko se uzavírá do sebe. Režim Vladimira Putina na konci jeho čtvrtého funkčního období chce za každou cenu zachovat stávající poměry. Změnu nedovolí. Iracionálně se obává západní intervence do ruských vnitropolitických záležitostí a růstu nespokojenosti ruské společnosti. Proto utahuje šrouby a odjímá Rusům poslední kusy už tak zúžené svobody.
Sobotní demonstrace mohou Kreml motivovat k nové vlně represí. Cílem bude opoziční předák Alexej Navalnyj a především jeho stoupenci. S monstrprocesy má Rusko velké zkušenosti. Není vyloučeno, že Rusové v sobotu zažili na dlouhou dobu poslední velký pouliční vzdor vůči Vladimiru Putinovi.
