České zájmy v Evropě - Válka na Ukrajině
Účast v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu bude v Česku vyšší než při hlasování v roce 2019. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Eurobarometru. Zatímco v minulých volbách hlasovalo necelých 29 procent voličů, nyní prognostici odhadují zájem téměř 60 procent voličů, což by byla nejvyšší účast. Průzkum rovněž uvádí, že Češi jsou společně s Francouzi vůči evropskému zákonodárnému orgánu nejskeptičtější.
Eurobarometr shromáždil data více než 26 tisíc voličů členských států EU. Celkem 71 procent oslovených respondentů uvedlo, že k volebním urnám na začátku června nejspíše dorazí, vyplývá z průzkumu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mladí jsou více Evropané než Češi, míní Jelínek a Stárek. Volit by měli i ti pod 18 let, tvrdí
Ve srovnání s posledním kláním o křesla v europarlamentu před pěti lety se podle dat organizace zájem mezi občany členských států zvýšil. Volební účast tehdy v EU činila 50,66 procenta, což znamenalo zlom v dlouhodobě klesající křivce.
Nerudová ve znalostech pokulhává, myslí si komentátoři. Kdo je podle nich starý pes politiky?
Z osmi účastníků superdebaty lídrů, kterou ve středu odvysílala CNN Prima NEWS, podala nejslabší výkon Danuše Nerudová (za STAN). V pořadu 360° se na tom shodli komentátoři Václav Dolejší ze Seznamu, Miroslav Korecký z MF Dnes a Thomas Kulidakis ze CNN Prima NEWS. Naopak ocenili vystoupení Kateřiny Konečné (Stačilo!) nebo Lubomíra Zaorálka (SOCDEM).
Podle výzkumu se zvýší účast i v Česku. Při minulém hlasování v roce 2019 prognostici hovořili o 38 procentech voličů, přičemž skutečná účast nakonec činila 28,72 procent. Nyní předpokládají až 58procentní zájem. Podobné výrazné zvýšení očekávají autoři například v Rumunsku (z 55 % na 74 %) nebo na Slovensku (z 47 % na 62 %).
Počet respondentů, kteří uvedli, že mají zájem či velký zájem o volební klání, se oproti roku 2019 zvýšil až o 11 bodů na 60 procent. Na druhou stranu 27 procent respondentů připustilo, že o volby výrazný zájem nemají, a zbylých 13 procent hlasování nezajímá vůbec.
Češi o svých zástupcích v europarlamentu rozhodovali zatím celkem čtyřikrát, volební účast dosud nepřesáhla 30 procent. Během prvního hlasování v roce 2004 zaznamenaly úřady 28,32 procenta odevzdaných hlasů. O pět let později to bylo podobné, k urnám se dostavilo 28,22 procenta občanů.
Zásadní propad přišel až v roce 2014, kdy byla zaznamenána historicky nejnižší volební účast, a to pouhých 18,2 procenta.
Čeští a francouzští euroskeptici
Průzkum se také zaměřil na to, jak voliči v 27 členských státech hodnotí roli Evropského parlamentu. Okolo 40 procent respondentů nemá na zákonodárný orgán žádný vyhraněný názor a 18 procent na jeho chod pohlíží negativně.
Skeptickému hodnocení přitom vévodí právě Česká republika, v jejímž případě činí odmítavý postoj k úřadu až 28 procent. V závěsu za ní je Francie s negativním hodnocením menším pouze o jeden procentní bod. Nejkladnější vztah k europarlamentu má podle dat Eurobarometru naopak Portugalsko (66 %), Dánsko (59 %), Irsko (59 %) nebo Lucembursko (53 %).
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Není pravda, že Rakušan obelhal Sněmovnu, uvedl poslanec Letocha. Absurdní, řekl o migračním paktu Bžoch
