Bylo letní odpoledne roku 2019, když se zdravotní sestra Charlotte Layová rozhodla ukončit svůj život. Vyrazila na koleje poblíž železniční stanice v hrabství West Yorkshire a vyčkávala. Přijíždějící vlak ji však neusmrtil. Z kolosu vystoupil strojvůdce Dave, který k ní přistoupil, představil se a nabídl jí, že ji vyslechne do doby, než se její stav zlepší. Pouhá laskavost Charlottě tehdy zachránila život. Zachránci chtěla poděkovat, pátrala po něm – a úspěšně. Pouto, které si na kolejích vytvořili, se rozrostlo ve vztah a v roce 2022 v manželství. Dnes jsou hrdými rodiči tří dětí. O svůj příběh se teď podělili s médii.
Nic nenasvědčovalo tomu, že by se zrovna to osudné odpoledne měla Charlotte Layová pokusit o sebevraždu. Stejně jako jiné dny se chystala na noční směnu v nemocnici, později se však necítila „úplně dobře“.
ČTĚTE TAKÉ: Jako dítě ho vyhodili z nejluxusnějšího hotelu ve městě. Přísahal, že ho koupí a slib dodržel
Již od mládí dnes 33letou ženu trápily psychické problémy. Některé vyplývaly z traumatu, které prožila. Jednalo se o depresivní poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu a hraniční poruchu osobnosti, uvádí web Mirror.
Něco zkrátka nesedělo
„Nevím, co přesně pokus o sebevraždu spustilo. Bylo to impulzivní rozhodnutí. Měla jsem na sobě uniformu, byla jsem připravená do práce, ale něco mi prostě ‚nesedělo‘,“ vzpomínala na osudný den.
Pomoc při sebevražedných myšlenkách
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111. Linka funguje nonstop, anonymně a zdarma pro děti a studenty do 26 let. Česká asociace pracovišť linek důvěry zase nabízí seznam všech aktuálně sdružených linek, kdy si vyberete podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivá témata.
Asociace poradců pro pozůstalé zase poskytuje profesionální a nestranné služby pro truchlící. Další odkazy a kontakty na jednotlivé poradny či krizová centra například ve větších městech naleznete přehledně na webu Sebevraždy.
Poté, co přijela na železniční stanici, sedla si na nástupiště a čekala. Když vlak odjel, impulzivně se rozhodla vstoupit do kolejiště a čekat, až ji další stroj srazí. Další vzpomínky jsou pro ni „rozmazané“, pamatuje si však, že viděla přijíždějící vlak. Ten však nakonec zastavil daleko před ní.
„Vzpomínám si, že jsem viděla muže, který vystupoval z vlaku. Začala jsem panikařit a myslela si, že mi chce vynadat,“ vzpomínala pro BBC. „Přistoupil ke mně a řekl: ‚Ahoj, jmenuji se Dave, máš špatný den?‘ Řekla jsem: ‚Jo, jen trochu‘. On na to: ‚Dobře, můžeme si sednout a povídat si, dokud se to nezlepší’,“ pokračovala.
Dave, který pracuje pro vlakového dopravce Northern jako strojvůdce, si dodnes vzpomíná, že vystoupil z kabiny, poklekl před Charlotte a představil se jí. Následně spolu hovořili asi půl hodiny o naprosto všedních věcech a vlastních životech. „Ale stačilo to k tomu, aby se krize prolomila. Život už mi nepřipadal tak těžký,“ uvedla Charlotte.
Dave následně ženu odvedl do bezpečí vlaku a rozjeli se na nádraží ve Skiptonu, kde si Charlotte vzala do péče policie.
Chtěla jsem říct prostě děkuji
Následujícího dne Charlotte zoufale hledala muže, který k ní byl v osudný moment tak laskavý. Na místní facebookové skupině zveřejnila výzvu pro všechny, kteří pracují pro Northern a mohli by ji kontaktovat.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jsme v nemocnici, stálo na vzkazu o Halloweenu. Děti se semkly, dojemné gesto zachytila kamera
„Pochopila bych, kdyby o mně nechtěl slyšet. Chtěla jsem mu ale jen říct ‚děkuji‘ za to, že mi věnoval čas a že se ke mně choval jako k lidské bytosti,“ vzpomínala. Její pátrání nakonec bylo úspěšné. Jeden z Daveových kolegů jí předal jeho telefonní číslo, načež mu poslala textovou zprávu.
Jakmile ji dnes 47letý Dave obdržel, nesmírně se mu ulevilo. „Nikdy předtím jsem neměl příležitost vystoupit z vlaku a promluvit s někým, kdo prožíval nějakou krizi. Potřeboval jsem vědět, že je v pořádku,“ vysvětloval. Sám se snažil Charlotte najít. Kontaktoval například policii se záměrem získat informace o tom, co se jí stalo a zda je v pořádku.
„Měl jsem pocit, že je mojí povinností se ujistit, že je v pořádku. U trati jsme si vybudovali vztah. Bylo zkrátka hezké, že jsem pro někoho mohl něco udělat,“ doplnil. Poté, co Charlotte odpověděl na textovou zprávu, v níž jí sdělil, že je jí k dispozici kdykoliv by si potřebovala s někým promluvit, si začali denně dopisovat. O dva měsíce později se sešli u kávy... a zbytek už je historie.
V roce 2022, tři roky od osudného setkání, se pár vzal. Charlotte tehdy byla ve 22. týdnu těhotenství. Dnes společně se svými třemi dětmi žijí ve Wilsdenu.
Život si zachránili navzájem
Setkání na železnici však nebylo jediným zvratem v jejich příběhu. V červenci 2020 byla Daveovi diagnostikována rakovina varlat. Dodnes je skálopevně přesvědčen, že nebýt naléhání Charlotte, nikdy by k praktickému lékaři se zdravotními problémy – konkrétně bolestí zad – nešel.
„Jsem prostě chlap. Dvanáct nebo třináct let jsem pracoval v autodopravě. Ležel jsem na studené zemi a venku, zvedal jsem a nosil těžké věci. To vše jsem přičítal svým špatným zádům. Charlotte mi ale pořád říkala, abych šel k doktorovi. Já jsem si ale myslel, že jsem zkrátka zestárl,“ vysvětloval.
Několik týdnů po stanovení diagnózy začal Dave podstupovat léčbu. Konzultant v nemocnici St James' v Leedsu mu loni řekl, že kdyby byl diagnostikován později, nebyl by už naživu. „Charlotte možná říká, že jsem jí zachránil život, což opravdu nevím... ale i ona zachránila život mně,“ doplnil Dave.
Život se zlepší, věřte mi
O svůj příběh se nyní manželé chtěli podělit v naději, že každý, kdo se potýká s nějakými problémy, může myslet i na to, že se „lepší časy“ nacházejí hned za rohem. „Život se opravdu zlepší. Jen tu musíte být, abyste to viděli,“ zdůraznila Charlotte směrem k lidem, kteří možná stejně jako ona uvažují o sebevraždě.
Pro lidi potýkajíci se s problémy může být podle ní často příliš těžké „natáhnout ruku“ a požádat o pomoc. Proto se snaží apelovat na všechny, aby „natáhli ruku“ k těm, kteří to mohou potřebovat.
Je přesvědčena, že zeptat se někoho, zda je v pořádku – a to více než jednou – může dotyčnému pomoci se druhému otevřít.
„Dlužíme si to navzájem – abychom se lidem kolem sebe ‚nabízeli‘. Nemusíme jim dávat rady, které změní život, ani říkat něco hlubokého. I pouhé posezení nad hrnkem kávy může mít velký význam. Vzhledem k tomu, čím jsem si prošla, bylo mou povinností o tom promluvit – a třeba motivovat druhé k tomu, aby pomoc přijali,“ dodala Charlotte.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Chlapec s jednou rukou ohromuje ve fotbale. Dřu víc než ostatní, říká a pro ostatní má radu
