Než letos 24. června udeřilo na moravské Lužice tornádo, hospodská Aneta Stibůrková nevěděla, kam dřív skočit. „Na půl roku dopředu jsem měla objednané svatební hostiny,“ vypráví 36letá žena. Živlem zničený výčep U Konečků sice vstává z mrtvých, jde to však pomaleji, než se čekalo. „Milion mě stála nová střecha, další pomoc od státu se zadrhla,“ říká těsně před Vánocemi. Zkouší se uživit domácí výrobou marmelád a denně se věnuje charitě, zrovna připravuje vánoční balíčky pro sousedy poškozené tornádem.
Hospoda U Konečků ve Velkomoravské ulici v Lužicích přežila jen díky bytelnému zdivu, podnik má staletou tradici zájezdní hospody. „Dva domy mých tetiček, které stály hned vedle hospody, tornádo zničilo tak, že zbytky budov musely jít k zemi. Je to strašné, takhle přijít o střechu nad hlavou,“ lituje příbuzné 36letá Aneta Stibůrková. Když jsem do Lužic přijel před šesti měsíci na reportáž, rodinné domy tetiček působily jak po zásahu leteckou pumou nejtěžšího kalibru. A živel zničil i střechu, štíty a okna hospody, narušena byla také stabilita objektu.
Domy už stojí jen v Google Maps
V létě jsem v areálu hospody ještě vyfotografoval všechny tři domy, byť dva v troskách. Teď jsem ovšem na stejném místě našel jediný objekt, tornádo zásadně proměnilo katastrální mapu Lužic. Vyhladilo z mapy celé části ulic, na což třeba globální kartografický projekt Google Maps ještě nestačil zareagovat. A v aplikaci Street View se lze stále procházet mezi dnes už neexistujícími domy. Na virtuální mapě vidím hospodu U Konečků ozdobenou muškáty, které kvetou i na parapetech domů obou tetiček Anety Stibůrkové. Je to až přízračné, že realita je dnes úplně jiná.
Opava zahalila sochu s dlouhým pyjem. Ponižující, říká radní. Fraška, oponují umělci
Železnou skulpturu Libora Hurdy v Opavě zakryla v pondělí plachta. „V době adventu je to ponižující socha,“ tvrdí primátorův náměstek pro kulturu Petr Orieščík (ČSSD), jenž vyhověl hlasu lidu, který je pohoršen údajným dlouhým údem kovového muže. Socha má ale symbolizovat lidské ego. „Zahalení nerozumím,“ říká Hurda, autor díla s názvem Ego. „Fraška jak z nějakého komiksu,“ myslí si zase kurátor výstavy Michal Trpák.
Statik napřed nařídil zbořit i první patro hospody U Konečků, tým šikovných dobrovolníků z řad řemeslníků ale nakonec dokázal budovu zajistit. „Od pojišťovny jsem dostala milion korun a ten padl na střechu, štíty a okna. Ostatní opravy financuji ze svého, tak to jde hodně pomalu,“ vysvětluje Aneta Stibůrková. Požádala sice o pomoc i stát, ale zatím prý stojí v cestě byrokratický šiml. „Nějak se to zadrhlo, odškodnění od státu mohu čekat nejdříve za půl roku, pokud ho vůbec nedostanu,“ je připravena na nejhorší. „Mám se zeptat v březnu, zda mám vůbec šanci,“ dodává.
K normálu je v Lužicích daleko
V hlavním sále hospody je nutno shodit stropy, nahodit nové omítky a vyměnit vodou poničené rozvody. „V celém domě mě čekají práce za statisíce, zatím je nemám z čeho financovat,“ nastiňuje Aneta Stibůrková, jak se žije v Podluží po živelní katastrofě. Nic moc! Tornádo poničilo Lužice v několika sekundách, návrat k normálnímu životu se nedaří ani za další půlrok. Hospoda je sice pod střechou, k normálu je daleko.
Elektřinu mohla hospodská spustit jen v malé části budovy, pro svatby tak nemůže vyvařovat ani cateringovým způsobem, který dřív provozovala. Vlastnila i dva transportéry, kterými se jídlo na rauty dováželo a jejichž konec byl následující: „Tornádo je vyhodilo do vzduchu jako hračky. Ještě nad zemí se sčuchly, pak spadly a na zemi je vichr totálně domuchlal.“
OBRAZEM: Stovky milionů korun a týdny dřiny. Jak se proměnily obce zasažené tornádem?
Nikdo z postižených obcí na jižní Moravě netušil, jak se jim 24. června změní život. Řádění tornáda lidem bralo střechy nad hlavou, celé domovy i životy. Díky lidské solidaritě, pomoci záchranářů i dobrovolníkům se však postižené oblasti snaží obnovit to, co vzdušný vír zničil. Práce nekončí, už nyní se však obce proměnily k nepoznání. Podívejte se na letecké snímky z roku 2018, z konce června – po řadění tornáda – a z konce července, kdy na obnově pracovaly tisíce lidí.
Aneta Stibůrková si nestěžuje, je to spíš věčná optimistka. A s několika dalšími dobrovolníky se už šestý měsíc věnuje sousedům, na které tornádo dolehlo ještě tíživěji. Lidé z Lužic potřebují každou korunu z výplat anebo penzí investovat do oprav či na výstavbu nových domů. Pojištění, dary ani státní pomoc nestačí, obrací se každá koruna. A dokonce i starosta Lužic bydlí u kamaráda v penzionu, než dá dohromady zdevastovaný dům.
Marmelády jako nový start
Když dům není pod pořádnou střechou a má vytopenou kuchyň, vaří se obědy jen těžko. Navíc bez plynu či elektřiny. Na proud mnozí obyvatelé Lužic čekali celé léto, na obnovu dodávek plynu třeba až do listopadu. „Tři holky jsme tady dokázaly na propanbutanových hořácích uvařit až tři sta obědů pro lidi z poškozených obcí. Především pro penzisty,“ rekapituluje Aneta Stiborová. Hostinec U Konečků začal také sloužit jako sklad potravinové banky, vařilo se tedy z darovaných potravin. A v bývalém výčepu se stále rozděluje gratis pomoc ve formě konzerv, polévek ze sáčku či těstovin.
Jak to vypadá v obcích zasažených tornádem před Vánoci se podívejte v reportáži CNN Prima NEWS:
Když většinu času věnuje charitě, z čeho paní hospodská vlastě žije? „Moc toho nepotřebuji. Začala jsem vyrábět pečené marmelády a takzvané pečené čaje,“ ukazuje na řady zavařenin ve skle. Višeň, švestka, černý rybíz, celkem jedenáct druhů. „Něco už se mi podařilo dostat do farmářských obchůdků, ale mohlo by to být lepší.“ Hospodská vyrábějící domácí marmelády by uvítala nějakou zásadní objednávku. Aby kromě charity znova restartovala také vlastní podnikání. „Už musím myslet i na ekonomiku,“ říká Aneta Stibůrková.
Vánoční balíčky pro sousedy
Pomoci bližním se ovšem nemíní vzdát. „S holkama chci určitě dál dělat i tu dobrovolčinu,“ plánuje. Právě balí další várku dárkových balíčků pro penzisty. Vybírá z těch lepších produktů, které jsou součástí potravinové banky. „Balíme to do celofánu, k tomu mašlička, ať to nějak vypadá,“ podotkne Aneta Stibůrková. Dárkové košíky jsou gratis, a pokud někdo přece poděkuje drobnými, peníze sotva zaplatí celofán a mašličky. „Jinak všechno platíme ze svého, včetně pohonných hmot,“ říká.
Odměnu 200 eur za očkování bere část Slováků jako důkaz, že vakcína je podvod
Sotva mezinárodní silnice E75 protne v prudkém klesání Jablunkovský průsmyk a česko-slovenskou hranici, rapidně poklesne i podpora očkování. V příhraničním okrese Čadca se proti covidu plně očkovalo jen 38 procent Slováků. „Kdyby vakcína byla dobrá věc, proč by mi stát nabízel 200 eur za očkování? Je to spíš důkaz, že něco není v pořádku,“ uvažuje nad aktuální vládní pobídkou 71letý Karol Budoš z příhraniční obce Čierne při Čadci.
Uznává, že její letní předpoklad, že nejpozději do Vánoc zase bude vařit pro svatby, byl trochu naivní. Další termín proto nechce odhadovat, jisté je, že hospodu jednou obnoví. „Vždycky jsem chtěla navázat na odkaz pradědy a prababičky, a tak to zůstane. V rodinném podniku dělám od konce studií a nenechám tu tradici padnout,“ slibuje.
Mezi nudlemi, fazolemi, kečupy či zavařovanými okurkami potravinové banky se kupí i hromada knih. „Ty patří mé tetě. Podařilo se mi je zachránit jen chvíli předtím, než buldozer zbořil její dům,“ líčí. Zaujal mě titul s názvem Moudrost věků – Lexikon latinských výroků, přísloví a rčení. Je to objemný soubor antických citátů, o lásce, smrti, jídlu, práci, vlastně skoro o všem, co patří k lidskému bytí. Mám okamžitý nápad, který může skončit všelijak. „Prosím, otevřete namátkou tu knihu a poslepu zabodněte prst do stránky. Uvidíme, na jaký citát ukážete, třeba nám řekne něco víc i o vaší budoucnosti,“ vybízím paní hospodskou. Samozřejmě s nadhledem.
Aneta Stibůrková souhlasí a já se modlím, aby nenarazila na nějaký temný výrok. Žena ale ukáže na tento citát římského řečníka Cicera: „Nihil est tam populare quam bonitas.“ Připojený překlad říká: „Nic (žádná vlastnost) není tak oblíbené jako dobrota.“ Je to až neuvěřitelné, jak přesně citát sedí k charakteru hospodské. Tornádo jí zničilo živnost, ale víc než na sebe myslí na živlem poškozené sousedy.
