Politolog o jaderných zbraních Ruska
Světové mocnosti, které mají k dispozici jaderné zbraně, v současnosti musejí zvažovat, zda svůj arzenál také neuvedou do pohotovosti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl politolog Tomáš Karásek, podle kterého v ruském systému rozhoduje o použití či nepoužití atomových zbraní sám Vladimir Putin.
Vladimir Putin v neděli šokoval další eskalací války na Ukrajině, když se rozhodl v reakci na údajně agresivní rétoriku NATO uvést do pohotovosti ruské jaderné síly. Co to přesně znamená? „Je to snaha o maximální zkrácení reakční doby potřebné k odpálení jaderných zbraní,“ vysvětlil Tomáš Karásek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle něj si Rusko tímto krokem spíše připravuje vyjednávající pozici, není ale moudré Moskvu podceňovat. „Je dobré nebagatelizovat. ‚Hraní si s jadernými zbraněmi‘ znamená, že vážnost situace je velká. Na druhou stranu je to zjevně Putinův vyjednávací nástroj,“ myslí si expert.
Válka na Ukrajině
Karásek se domnívá, že Moskvě dochází manévrovací prostor, jelikož její pozemní operace na Ukrajině neprobíhají podle plánu. „Putinovi docházejí možnosti, pokud na agresivní rétoriku reagujete uvedením jaderných zbraní do stavu pohotovosti, tak to znamená, že nemáte čím dál hrát. Další krok, těžko představitelný, je pak použití jaderných zbraní,“ vysvětlil politolog.
Putin rozhoduje o všem
V případě, že by Rusko skutečně zvažovalo hrozivou možnost použít jaderné zbraně, není pochyb o tom, kdo by atomový kufřík odjistil. „Vzhledem k tomu, jak je nastavený ruský režim, tak je to o rozhodnutí Putina. Pokud by dal takový pokyn, pak je potřeba počítat s tím, že následně bude proveden. Tento krok je dle mého názoru součástí vyjednávací strategie, byť cynický,“ míní Karásek s tím, že reakce Putina je neopodstatněná, jelikož NATO nikdy neuvažovalo o vyslání sil na Ukrajinu.
„Ruský režim má velmi málo možností, se kterými může hrát. Ruský mocenský potenciál je založený na kontrole zdrojů energií a jaderných zraních. Putin teď používá to druhé,“ doplnil odborník.
Jak reaguje zbytek světa?
Jaderné velmoci, mezi které patří například USA, Velká Británie, Francie či Indie, podle Karáska musejí rychle reagovat. „Předpokládám, že v těchto okamžicích probíhá rozhodovací proces ve všech zemích, které mají k dispozici jaderný arzenál. Protože když váš protivník uvede jaderné síly do stavu jaderné pohotovosti, tak je to pro vás přímé ohrožení. Pokud by tedy k těžko představitelnému rozhodnutí došlo, tak pokud máte jaderné zbraně k dispozici, musíte být připravený pružně reagovat,“ uzavřel expert.
K tématu se pro CNN Prima NEWS vyjádřil také bezpečnostní expert a odborník na jaderné zbraně Michal Smetana. „Rusko má velkou část jaderných sil v pohotovosti pořád. Je to ale silný signál Ruska k Západu, který říká, že ‚pokud vy budete eskalovat, já mohu také pokračovat v eskalaci‘,“ myslí si Smetana.
„O tom, kam by měl Putin jaderné zbraně namířit, se spekuluje už od roku 2014. Je varianta, že pokud by došlo ke střetu Ruska a NATO a pokud by Rusko cítilo, že prohrává, tak by rozhodlo použít jadernou zbraň, čímž by donutilo Západ zasednout k jednacímu stolu. Není to oficiální součást jaderné doktríny, ale pracuje se s tím. Počty jaderných hlavic USA a Ruska jsou srovnatelné. Jde vždy o různou kombinaci mezikontinentálních střel, bombardérů a ponorek,“ doplnil expert.
