Oteklý a bledý. Tak vypadal ruský prezident Vladimir Putin při svých posledních projevech. Západní zpravodajské služby se domnívají, že šéf Kremlu trpí demencí, rakovinou či Parkinsonovou chorobou. To má být důvodem jeho nevyzpytatelného chování a mohlo by to naznačovat vedlejší účinek dlouhodobého užívání steroidů. Co největší fyzickou izolaci od hostů udržuje kvůli tomu, že má strach z infekčních chorob.
Rozhodnutí ruského prezidenta napadnout Ukrajinu by se dalo vysvětlit jeho zdravotními problémy. Tvrdí to vysocí představitelé zpravodajské aliance Five Eyes, která zahrnuje Austrálii, Kanadu, Nový Zéland, Spojené království a USA s odvoláním na zdroje blízké Kremlu. Ty uvádí, že Putin trpí demencí, Parkinsonovou chorobou či záchvaty vzteku vyvolanými steroidní léčbou rakoviny.
Nejbohatší ruský oligarcha vzkazuje Putinovi: Nevracej nás do roku 1917, pocítíme to
Znárodněním majetku zahraničních společností, které prchly z Ruska, se vrátíme o více než 100 let nazpět. Byli bychom na úrovni revolučního roku 1917, vzkázal Vladimiru Putinovi nejbohatší ruský oligarcha Vladimir Potanin. Celosvětová nedůvěra investorů v ruské obchodní prostředí by země podle něj pociťovala dlouhá desetiletí, uvedl podle americké stanice CNN.
Zpravodajci sdílí zprávy o stále nevyzpytatelnějším chování 69letého Putina. Zarážející je také, že je oteklý, jak ukázaly nedávné záběry, či velké zachovávání odstupu od návštěvníků Kremlu, na nichž ruský prezident sveřepě trvá.
Nedostatek zpětné vazby
„V posledních zhruba pěti letech došlo v Putinově rozhodování ke znatelné změně. Ta se týká přesvědčivosti a srozumitelnosti toho, co říká a jak vnímá svět kolem sebe,“ uvedl jeden z nejmenovaných bezpečnostních zdrojů pro web Daily Mail.
Putinova neschopnost jasně uvažovat je podle něj umocněna nedostatkem „negativní zpětné vazby“, kdy ruský vůdce „jednoduše není informován“ o případných neúspěších při invazi na Ukrajinu.
Šéf Kremlu údajně nařídil domácí vězení pro šéfa zahraniční služby FSB Sergeje Besedu a jeho zástupce Anatolije Boljucha, které obvinil ze zpravodajských chyb, kvůli nimž se ruské armádě nedaří na Ukrajině podle jeho představ.
Informace, které obdrželi vysocí britští političtí činitelé, naznačují, že zhoršení psychického stavu ruského prezidenta bylo způsobeno řadou fyziologických faktorů. Podle jejich teorie Putin trpí buď onemocněním mozku, jako je Parkinsonova choroba, obecnější formou demence, nebo má rakovinu a jeho mysl trápí změny způsobené léčbou, kterou podstupuje. Britské zpravodajské služby považují za věrohodnou i teorii, že za výkyvy prezidentova chování je dlouhodobé užívání steroidů.
Izolace kvůli špatné imunitě
Co největší fyzická izolace Putina od hostů v Kremlu má pak být způsobena strachem z onemocnění, které by mohlo zvýšit riziko úmrtí. Na vině může být užívání léků, které potlačují funkce imunitního systému, takže by mohl být Putin náchylnější k infekcím.
Když před začátkem invaze na Ukrajinu jednal s Putinem jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, musel sedět na druhém konci zhruba čtyřmetrového stolu. Další osoby, které se dostaly do blízkosti ruského prezidenta, musely nejprve podstoupit dvoutýdenní karanténu v hotelu. Jeden z francouzských činitelů po jednání uvedl, že ruský prezident „je jiný, než když se s ním Macron setkal před dvěma lety“. Dodal, že v některých ohledech se musel šéf Kremlu doslova „zbláznit“.
