Putin promluvil o jaderných zbraních
Možná to bude znít překvapivě, válka na Ukrajině ale vstupuje do ještě nebezpečnější fáze. Alespoň podle posledních prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který varuje Západ i „malé evropské státy“ včetně Česka, aby ve vojenské podpoře Kyjeva nezacházely moc daleko, nebo Kreml může přistoupit k jaderné odvetě.
Už jsme si na válku za humny trochu zvykli. I na ostrou rétoriku některých moskevských jestřábů, hrozících Západu co chvíli jadernými zbraněmi. Jenže možnost, že Rusko smrtonosný arzenál skutečně použije, není zas tak bláznivá, jak si možná myslíme.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Rusko vyhlásilo výjimečný stav. Ve Voroněžské oblasti explodoval sklad s výbušninami
Přinejmenším podle posledních prohlášení Vladimira Putina a jeho souputníků.
Situace na ukrajinském bojišti je z jeho pohledu relativně příznivá. Proto opakuje, že k dosažení svých tamních cílů jaderné zbraně nepotřebuje. Zároveň však Západ varuje před mylným dojmem, že je proto Rusko nikdy nepoužije.
„Neberte to na lehkou váhu,“ vzkázal v červnu, kdy zopakoval, že ruská jaderná doktrína vyzývá k použití atomových zbraní, pokud země vnímá ohrožení své suverenity a územní celistvosti. Třeba podle agentury AP válka pro svou nevyzpytatelnost vstupuje do ještě nebezpečnější fáze než doposud.
Vizualizace jaderneho vybuchu Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vizualizace jaderneho vybuchu Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putina dráždí úvahy Západu o rozmístění jednotek NATO na ukrajinském území. Vadí mu i to, že by Kyjev měl mít povoleno používat zbraně delšího doletu k omezeným úderům na ruské území. Kvůli tomu všemu Moskva nedávno v jižním Rusku uspořádala cvičení s taktickými jadernými zbraněmi.
„Jaderné hrozby jsou pro Rusko jedním z prostředků, jak dát najevo své odhodlání vyhrát tuhle válku,“ řekla pro agenturu AP Heather Williamsová, vedoucí pracovnice washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia. „Ruské vedení možná předpokládá, že pro něj je Ukrajina důležitější než pro NATO.“
Varování pro malé členy NATO
Putin se na jadernou sílu Ruska odvolává od samého počátku invaze z 24. února 2022. Po počátečních neúspěších prohlásil, že Moskva je k ochraně ruského území připravena použít „všechny prostředky“. Vyvolalo to obavy, že by mohl přistoupit i k taktickým jaderným zbraním. Jenže loňská ukrajinská protiofenziva nedosáhla svých cílů, šéf Kremlu proto svou rétoriku zmírnil.
Úplně však o jaderných zbraních mluvit nepřestal.
Zmiňuje je především v souvislosti s údery Kyjeva na ruské území, k nimž se používají zbraně delšího doletu dodávané Západem. Putin zdůrazňuje, že k takovým akcím Ukrajina potřebuje pomoc západních zpravodajských služeb a zahraničního vojenského personálu. A že něco takového je pro něj nepřijatelné.
Rusy dráždí i dělostřelecký raketový systém HIMARS ve službách ukrajinské armády. Zdroj: Getty Images
Rusy dráždí i dělostřelecký raketový systém HIMARS ve službách ukrajinské armády. Zdroj: Getty Images
„Představitelé členů NATO, zejména v malých evropských zemích, by si měli uvědomit, s čím si zahrávají,“ tvrdil. „Jejich přílišné spoléhání na americkou pomoc by v případě ruského úderu mohlo být mylné. Neustálá eskalace by mohla mít vážné následky. Pokud postihnou Evropu, jak budou USA jednat vzhledem k naší paritě ve strategických zbraních? Chtějí snad globální konflikt?“
Rusko se nenechá porazit
V květnu ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na ruská radarová zařízení. Jeden z nich podle satelitních snímků poškodil radar v jižním Krasnodarském kraji, další se zaměřil na podobné zařízení na jižním Uralu, asi 1500 km východně od hranic. Obě základny jsou přitom součástí ruského systému včasného varování, který má odhalit odpálení mezikontinentálních balistických raket na vzdálenost tisíců kilometrů.
Moskva a Washington se na tyto systémy spoléhají při vzájemném sledování odpalů.
A protože už před tím došlo k ukrajinským náletům na základny ruských bombardérů schopných nést jaderné zbraně, moskevští jestřábi zuří. Podle jejich interpretace ruské jaderné doktríny to už nyní ospravedlňuje použití atomových zbraní.
Velmi často se o použití jaderných zbraní nezmiňuje jen Vladimir Putin, ale i po jeho levici stojící Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace.. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Velmi často se o použití jaderných zbraní nezmiňuje jen Vladimir Putin, ale i po jeho levici stojící Dmitrij Medveděv, místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace.. Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Na červnovém fóru v Petrohradě takto mluvil například Sergej Karaganov, kremelský expert na zahraniční politiku. Putin mu sice odpověděl rezervovaně, zároveň však připustil, že by současná jaderná doktrína mohla být přepsána.
„Měli bychom přesvědčit vládnoucí elity v USA a na Západě, že po vyprovokování konfliktu s Ruskem nebudou v bezpečí,“ přidal se analytik Dmitrij Trenin z moskevského Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů. „Aktivní jaderné odstrašování znamená možnost použít jaderné zbraně jako první. Ne nutně na bojišti. A ne nutně na území Ukrajiny. Nepřítel nesmí mít žádné pochybnosti: Rusko se nenechá porazit. Ani si nenechá poroučet v tom, jestli se v otázce dosažení svých deklarovaných cílů zřekne použití jaderných zbraní nebo ne.“
MOŽNÁ VÁM UNIKLO: Ukrajinci opět pálili na Rusko zbraněmi z USA. Obávaný raketomet měl zabít několik vojáků
