Putinův režim se zhroutí, a to rychle a bez varování, řekl pro web The Guardian ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza. Připomněl, že podobně k tomu došlo už v minulosti, například při pádu sovětského režimu. Porážka Ruska na Ukrajině je podle něj zásadní pro politické změny a šanci na demokratickou budoucnost země. Pro agenturu Reuters dále uvedl, že Západ měl připravovat plán pro budoucí demokratické Rusko.
Kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza je díky sledování historických paralel přesvědčen, že se Putinův režim zhroutí, a to rychle a bez varování. „Tak to v Rusku chodí. Jak říše Romanovců na počátku 20. století, tak sovětský režim na konci 20. století se zhroutily během tří dnů. To není metafora, v obou případech to byly doslova tři dny,“ řekl pro web The Guardian.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Válka může trvat donekonečna, varuje analýza. Zelenského plán se míjí s „ošklivým“ mírem
Je prý přesvědčen, že nejlepší šance na svobodné a demokratické Rusko a mír v Evropě spočívá v porážce Ruska na Ukrajině. Prohraná agresivní válka byla totiž podle něj největším motorem politických změn v zemi. Kolektivní odpovědnost musí podle něj převzít ruský lid, ale také západní lídři, kteří „po celá ta léta kupovali od Putina plyn, zvali ho na mezinárodní summity, rozkládali červené koberce“. Pravda podle něj vyjde najevo. „Tito lidé si vedou pečlivé záznamy. Až přijde konec – a ten přijde, archivy se otevřou, zjistíme něco o Trumpovi a Marine Le Penové a také o britských chlapcích.“
Pomsta za masakr v Buči? Ukrajinci zlikvidovali velitele výsadkářů. Velká ztráta, píší Rusové
Ukrajinské síly zlikvidovaly velitele ruského výsadkového pluku Alexandra Kurina. Stalo se tak po útoku dronu v okolí města Gluškovo v ruské Kurské oblasti, informují ukrajinská média. Zatímco Rusové píší o velké ztrátě, pro Kyjev může být naopak odstranění Kurina zadostiučiněním. Jeho muži se totiž nacházeli v okolí města Buča v době, kdy tam probíhal masakr civilního obyvatelstva.
Rusko podle něj nesmí promarnit úzký časový úsek na vytvoření demokratické vlády. „Musíme se poučit z těchto minulých chyb, z těchto minulých lekcí, abychom se ujistili, že tato selhání nebudeme opakovat, až se příště otevře příležitost ke změně v Rusku,“ řekl Kara-Murza podle Reuters. Dodal, že se to stane ve velmi dohledné budoucnosti.
Jedenasedmdesátiletý Putin je ve funkci prezidenta nebo premiéra již od roku 1999. V květnu zahájil nové šestileté prezidentské období a dominuje politickému prostředí v Rusku, přičemž přední představitelé opozice jsou ve vězení nebo v exilu. Třiačtyřicetiletý Kara-Murza se po svém propuštění z vězení, kde si odpykával 25letý trest za velezradu za veřejný odpor proti válce na Ukrajině, stal jedním z nejvýraznějších opozičních hlasů v exilu. Je držitelem ruského a britského pasu. „Vladimiru Putinovi nesmí být dovoleno, aby tuto válku na Ukrajině vyhrál. Ba co víc, nesmí mu být umožněno, aby si zachoval tvář,“ řekl.
Zelenskyj má „vítězný plán“ na mír s Ruskem. Představí ho Bidenovi, Harrisové i Trumpovi
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má dle svých slov připravenou strategii vedoucí ke konci války, který by byl výhodný pro Kyjev. Ve Spojených státech chce představit takzvaný „vítězný plán“, který má posílit ukrajinskou vyjednávací pozici a donutit Rusko jednat o míru. Detaily plánu odkryl web The Kyiv Independent.
Západ by podle něj měl připravovat plán pro budoucí demokratické Rusko, jehož součástí by mělo být i to, aby západní představitelé sdělili ruskému lidu, že stojí na jeho straně proti Putinovi. Klíčové je podle něj zajistit propuštění dalších vězňů, kterých je prý v Rusku asi 1 300. „Každé ráno se probouzím a každou noc usínám s myšlenkou na všechny ostatní, kteří tam stále zůstávají,“ řekl politik. Jako příklady těch, kteří nutně potřebují podporu, uvedl 63letého Alexeje Gorinova, prvního člověka uvězněného podle ruských válečných cenzurních zákonů, a Marii Ponomarenkovou, sibiřskou novinářku, která v současné době drží ve vězení hladovku.
Rusko, Spojené státy a některé evropské země si na začátku srpna vyměnily v Turecku vězně. Mezi lidmi, které propustilo Rusko, byli třeba dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku, a ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry drtivého úderu. Ukrajinci zaskočili skupinu okupantů, použili sebevražedné drony
