reklama

Řasy lze využít v potravinářství i lékařství. Pomůžou i ve vesmíru, říká vědec

V Česku se vyvíjejí organismy budoucnosti, které by mohly pomoci i v cestě na Mars. O tom, co všechno by měly umět, ale také o využití mikrořas třeba v léčbě závažných onemocnění hovořil ve středečním Interview Martiny Kuzdasové Ondřej Prášil z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

reklama

V pořadu Interview Prášil vysvětloval tvorbu organismu, který by dokázal zachytit maximum světla. „Jde o to, že fotosyntetické organismy jako řasy, sinice, ale i vyšší rostliny využívají pouze polovinu světelného záření, tedy toho, čemu říkáme viditelné světlo. A pak je tady ještě druhá polovina toho záření, která není využitelná,“ uvedl vědec.

Právě proto se jeho tým z Mikrobiologického ústavu snaží v Třebíči vytvořit takový organismus, který by dokázal pohltit celé spektrum světla. Tím by došlo ke zvýšení fotosyntézy a potažmo i produktivity.

Podle Prášila tak lze v ideálním případě očekávat až o polovinu vyšší výnos u řas, pokud by byly využity úspěšně. Vědec také připomněl úvahy z minulosti o tom, že by řasy mohly konkurovat běžným zemědělským plodinám. Často však byly takové pokusy neúspěšné, neboť ekonomická stránka bývá nevýhodná.

Řasy by v budoucnu mohly být nápomocné například i během cestování vesmírem. Dle Prášila by mohly pomoci vyřešit získávání kyslíku a využívání oxidu uhličitého a dalších odpadních látek na vesmírných lodích, kde astronauti žijí delší dobu. Řasy už přitom do vesmíru dostal dosud jediný český kosmonaut Vladimír Remek. „On tam pěstoval po dobu několika dní řasy, které jsme připravili v Třeboni, a zkoumal, zda ve vesmíru dokážou růst,“ řekl Prášil a dodal, že tento projekt byl úspěšný.

Upotřebení řas ale výzkumník vidí i v běžném životě. Dají se využít například coby potravinové doplňky, kde zmínil druhy řas chlorella či spirulina, ale také coby zdroj potravin samotný. „Třeba v Africe chceme pomáhat vytvářet jednoduché systémy na pěstování sinic a řas, které by v určitých případech – když je hladomor, nebo se neurodí – pomohly a dokázaly vyprodukovat alespoň minimální množství proteinů, aby lidé přečkali tu dobu, než si dokážou sami pomoci v době, kdy je tam nedostatek potravin,“ uvedl Prášil v pořadu Interview.

Dále by své využití mohly řasy najít v medicíně, ve veterině už se v praxi dokonce uchytily. „Zlepšují například imunitu hospodářských zvířat či úspěšnost včelstva,“ zakončil Prášil.

K tématu

Tagy: potraviny Akademie věd Vesmír Věda řasy

Další hlavní zprávy

reklama
Nikdo nevěří, že je to pouze na dva týdny, říká Prouza o nových opatřeních
První švédský lockdown? Zůstaňte doma a omezte oslavy, vyzývá stát obyvatele Uppsaly
Nebýt Schumachera v Mercedesu, neměl by teď Hamilton tolik vítězství, myslí si Enge
reklama
reklama
Žádný lockdown v Česku není, trvají si na svém Prymula s Babišem

Vláda

Domácí zpravodajství

Díky přednáškám jsem plul z Austrálie do Evropy zadarmo, vzpomínal cestovatel Stingl
Ludwig: Lockdown potrvá déle, vláda nás ale nechce štvát. Kolapsu nemocnic se nevyhneme
Další články
reklama
reklama