Daně z majetku by se podle odborníků měly zvýšit. Současně je ale třeba snížit zdanění práce. Zdroj: Profimedia.cz
V České republice se stupňuje debata o tom, jak by se měl změnit daňový systém. Sociálními sítěmi rezonují zejména nápady, jejichž autoři navrhují více zatížit zejména nemovitý majetek. Podle redakcí CNN Prima NEWS oslovených ekonomů to ale není úplně scestný nápad. Podmínkou ovšem je, aby se snížily jiné druhy daní.
Doslova bouři na sociálních sítích způsobil text, který na Pirátské listy zavěsil tým člena místního předsednictva strany na Tachovsku Aleše Jakla. Objevily se v něm totiž návrhy na to, jak zajistit financování takzvaného nepodmíněného základního příjmu. Jedním z klíčových zdrojů pro univerzální státní dávku by podle autorů textu měl být výnos z daně z nemovitosti, která by mohla dosáhnout jednoho procenta z aktuální hodnoty bytu nebo domu. To by pro jejich majitele mohlo znamenat až několik desítek tisíc korun ročně.
Pojďme rušit daňové výjimky, vyzývá Schillerová. Daně prý zvyšovat nechce
Český daňový mix je zastaralý a odpovídá situaci v 90. letech. Namísto zvyšování daní je třeba začít rušit daňové výjimky a šetřit na provozních výdajích státu. To je strategie, kterou by se Česká republika měla při nápravě nerovnováhy veřejných financí vydat. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Přestože se podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše nejedná o oficiální stanovisko ani program strany, debata o změně daňového systému Českou republiku nemine. Podle odborníků oslovených redakcí CNN Prima NEWS je právě vyšší zdanění majetku cesta, kterou by se úpravy nastavení daní u nás mohly ubírat. Česká republika se totiž vyznačuje jedním z nejvyšších zdanění práce v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, což podle ekonomů přispívá k rozevírání majetkových nůžek mezi lidmi.
Ostudně vysoké zdanění práce
„Dlouhodobě motivující by bylo více zdanit majetek a méně zdanit příjmy,“ myslí si hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Podle něho by díky tomu byla společnost takzvaně prostupnější. „Lidé, kteří by poctivě pracovali, by se snadněji dostávali k majetku a naopak lidé, kteří jsou líní pracovat a žijí jen ze svého majetku, by o něj naopak přicházeli,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Realita je však opačná. „Majetkové daně jsou v naší zemi velmi nízké a zdanění příjmů včetně odvodů zas extrémně vysoké. To vede k tomu, že lidé, kteří se před mnoha lety dostali například k nemovitostem, z nich krásně žijí. Naopak lidé bez majetku s průměrnými příjmy si dnes nemovitosti kvůli vysokým cenám v podstatě nemohou pořídit. O podstatnou část svých příjmů pak přichází kvůli vysokým daním a odvodům či platbám za nájemné,“ dodal Štěpán Křeček.
Bohatí bohatnou více než chudí. Jak covid přerozdělil finanční majetek domácností
Nejen české domácnosti sedí v důsledku pandemie koronaviru na obřích úsporách. Jde o celosvětový trend, kdy lidé méně utrácejí a více šetří. Ať už kvůli zavřeným obchodům, nebo obavám z budoucnosti. Objem finančních aktiv se ale výrazně více zvětšil lidem s vyššími příjmy než těm, kteří vydělávají málo.
„Odvody z mezd jsou ostudně vysoké, daň z přidané hodnoty už dost vysoká, nízké majetkové a jiné daně. To je ale jen vrchol ledovce. Diskuse, kterou daň zvýšit a o kolik, nepovede k potřebnému výsledku. Je nutné zreformovat a zmodernizovat daňový systém od základů,“ myslí si Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Třicet let starý systém
Podle Horské současný český daňový systém reflektuje stav z 90. let minulého století, kdy jsme se inspirovali tehdejším nastavením daní vyspělých západních zemí. „Diskusi o reformě daní od základu bych začala jednoduchou otázkou, jak velký stát vlastně chceme,“ řekla Horská CNN Prima NEWS. A na to by podle ní měli odpovědět voliči ve volbách. „Pak už je na odbornících, kteří podle aktuálních znalostí a zkušeností nastaví optimální daňovou soustavu a mix,“ dodala ekonomka.
S tím ale nesouhlasí ekonomický analytik České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa. „Žádný objektivně potřebný daňový mix neexistuje, protože každý konkrétní návrh je z jistých hledisek přínosný a z jiných škodlivý,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho by však Česká republika měla nejprve „urychleně a plně korigovat letošní hloupý experiment s dramatickým snížením efektivní sazby daně ze mzdy“ a až poté hledat celospolečensky přijatelné řešení dlouhodobě „zřetelné neudržitelnosti českých veřejných financí“.
PŘEHLEDNĚ: Kolik peněz vám zbyde navíc z výplaty po zrušení superhrubé mzdy
Parlamentem prošlo zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Pro zaměstnance to bude znamenat tisíce korun navíc. Podívejte se, kolik v peněžence zbyde právě vám.
Skořepa rovněž odmítá, že by zdanění práce v Česku bylo extrémně vysoké, bylo prý naopak blízko průměru Evropské unie. „Mix zdanění práce, kapitálu a spotřeby platný do minulého roku se zdál fungovat vcelku dobře, takže já osobně bych navrhoval jen některé dílčí úpravy,“ dodal ekonom České spořitelny. Podle něho by se měl zvýšit podíl živnostníků na sociálních odvodech na spravedlivější úroveň a mělo by se pokračovat ve zvyšování zdanění neřestí. V tom souzní s ministryní financí, která rovněž avizovala, že spotřební daň z tabáku či alkoholu by se mohla zvedat.
Domy a byty silně progresivně zdanit
„Také bych zavedl silně progresivní daň z nemovitostí, protože kromě vyšších příjmů veřejných rozpočtů by se tím oslabilo napětí na trhu domů a bytů,“ řekl dále Michal Skořepa. Podle něho rovněž stojí za revizi poplatky z těžby přírodního bohatství v tom smyslu, zda výsledné ekologické škody jsou dostatečně vyváženy daňovými příjmy a efektem na zaměstnanost v daných regionech.
Michal Skořepa rovněž vítá iniciativu některých globálních politických lídrů v otázce zavedení globální daně, jíž by podléhaly nadnárodní korporace. „Vnímám jako velmi žádoucí jakýkoli postup, který donutí nadnárodní firmy, aby v jednotlivých zemích kalkulovaly daňový základ adekvátně svým místním aktivitám,“ sdělil CNN Prima NEWS s tím, že u samotné sazby by nezaváděl globální minimum. „Daňové sazby jsou důležitým nástrojem národní hospodářské politiky,“ uzavřel.
Podle Štěpána Křečka by ale taková daň nakonec jen vedla ke globálnímu zvýšení daňové zátěže. „Sníží se konkurence mezi státy, které se dnes prostřednictvím nízkých daní snaží motivovat firmy, aby si k nim přenesly sídlo,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle Heleny Horské by naopak Česká republika měla do debaty o globální dani aktivně vstoupit. „Odmítnout jednat o globální korporátní dani s odkazem na daňovou suverenitu je přinejmenším hloupé. Zatímco daňové ráje by bezpochyby přišly o část daňových příjmů, ostatní státy by na tom ale vydělaly,“ řekla CNN Prima NEWS s tím, že Česko mezi daňové ráje rozhodně nepatří.
