Aktuální covidová statistika
Od ledna letošního roku stoupají nejen počty nakažených koronavirem, ale také případů lidí, kteří onemocněli opakovaně. Na vině je podle odborníků varianta omikron, která je odolnější vůči očkování i prodělanému onemocnění. Lidé, které COVID-19 potrápil vícekrát, si tak často kladou otázku, zda má smysl se ještě očkovat třetí dávkou. Co na to říkají odborníci?
Dvě dávky očkování a prodělané onemocnění – realita, která se dotýká mnoha lidí. Ti, kteří prodělali i přes očkování covid (někteří i vícekrát) si stále častěji kladou otázku, zda ještě má smysl nechat se očkovat třetí posilující dávkou. S variantou omikron také opadají strach a obavy, protože již není tolik život ohrožující jako předchozí delta. Odborníci dokonce poukazují na fakt, že omikron můžeme chytit opakovaně i přes očkování, které nová mutace dokáže částečně obejít.
Hostomský: Rizikoví pacienti by měli mít tři dávky
Je tedy nutné jít na třetí dávku? Podle biochemika Zdeňka Hostomského záleží na věku. „Na rozdíl od dětí a zdravých mladých lidí, u kterých je podle mě třetí dávka už zbytečná, by měli lidé nad 60 let absolvovat ještě třetí dávku. Pro ně totiž koronavirová nákaza představuje větší riziko a očkováním předejdou těžkému průběhu, který může skončit i smrtí,“ vysvětluje.
Špičák: Ohrožení, kteří se neočkují, jsou z okraje společnosti a digitální analfabeti
Zrušení povinného očkování je chyba. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl stínový ministr zdravotnictví a lékař Julius Špičák (ANO). Většinu z neočkovaných, kteří mohou být nákazou covidem ohroženi, považuje za váhavce, lidi na pokraji společnosti nebo digitální analfabety.
Hostomský také poukazuje na fakt, že u lidí očkovaných v první polovině loňského roku už vakcína ztrácí na síle. Varianta omikron je navíc natolik infekční, že se jí nevyhne prakticky nikdo. „U rizikových pacientů hraje třetí dávka významnou roli, protože poskytne vysokou ochranu před těžkým průběhem už za několik dní. Je potřeba si ale uvědomit, že i účinnost třetí dávky je časově omezená,“ říká Hostomský a doplňuje, že klesat začne přibližně po deseti týdnech.
Podle něj ale jde o dostatečnou dobu na to, aby rizikoví pacienti překonali omikronovou vlnu a vydrželi ve zdraví do jara. Třetí dávku by měli absolvovat asi půl roku po druhé. Pokud ale nedávno infekcí prošli, měli by ji odložit,“ míní a dodává, že infekce omikronem je výbornou třetí dávkou. Umožní totiž získání tzv. hybridní imunity, která je kvalitnější a dlouhodobější než pouhá vakcinace.
Grubhoffer: Dvě dávky očkování a omikron ochrání
Podle virologa Libora Grubhoffera poskytují největší ochranu dvě dávky očkování a prodělání onemocnění. „V současné době navíc za 90 procenty covidu stojí nová varianta omikron, která se zdá být výkonnější než třetí dávka vakcíny,“ zmiňuje. Podotýká ale, že lidé, kteří nemají ani jednu dávku, by o očkování měli uvažovat i po prodělání nemoci. Pokud absolvovali dvě dávkách, neměli by zbytečně riskovat a čekat na nakažení, ale v řádném termínu posílit svoji imunitu dávkou třetí.
Vláda hodila očkované přes palubu. K vakcíně je třeba motivovat, zlobí se Vildumetzová
Přístup vlády podle poslankyně hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové maže rozdíly mezi očkovanou a nenaočkovanou populací. Přitom právě vakcína je podle ní nejdůležitější možnou ochranou, sdělila v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.
„Trvanlivost specifické imunity a zejména její protilátkové složky je po prodělání onemocnění krátká. Liší se případ od případu, ale ‚úřední‘ garance jejího ochranného efektu je půl roku, což není mnoho,“ říká Grubhoffer. Apeluje proto i na mladé lidi, aby se raději očkovali. I když většina z nich prodělá onemocnění COVID-19 v mírné formě, jsou mezi nimi jedinci, které může ohrozit na životě. „Svědčí o tom i dosud posbíraná data,“ zdůrazňuje virolog.
Fabiánová: Mírný průběh nevyvolává dlouhodobou imunitu
Epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu navíc upozorňuje, že bezpříznakový nebo mírný průběh onemocnění obvykle nevyvolává dlouhodobou imunitu. „S časem, který uplyne od onemocnění, dochází k poklesu ochranných protilátek, tzv. vyvanutí imunity a člověk se stává opět vnímavým vůči infekci. Data o počtech opakovaných nakažení nemusí přesně odpovídat skutečnému počtu případů vzhledem k tomu, že infekce mohou probíhat bezpříznakově nebo mírně a jedinci nemusí být vždy zachyceni testováním,“ poukazuje na fakt, že reinfekcí je zřejmě daleko více.
Fabiánová také upozorňuje, že podle dat, která zatím máme k dispozici, chrání předchozí infekce variantou delta (v závislosti na velikosti infekční dávky, zdravotním stavu infikované osoby atd.) po určitou dobu právě před touto variantou. „S nastupující rychle se šířící a nakažlivější varianty omikron se pravděpodobnost infekce zvyšuje,“ míní epidemioložka a dodává, že očkovat se je možné kdykoliv po odeznění příznaků.
Dobrou zprávou podle ní je, že pokud by se potvrdilo, že se virus SARS-CoV-2 modifikuje na mírnější formu a způsobuje běžné infekce horních cest dýchacích, zařadil by se mezi běžné virózy. „Opakované infekce horních cest dýchacích jinými viry – rhinoviry, adenoviry, viry parainfluenzy neboli akutní virový zánět dýchacích cest a další během zimní sezóny z doby ‚před covidem' si asi pamatují všichni,“ uzavírá Fabiánová.
