Velké točené pivo za 0,99 libry, tedy za 29,61 koruny. A napříč celou Velkou Británií. „Pěkný dárek na začátek roku. S malým důchodem musím přemýšlet nad každou librou,“ pochvaluje si mimořádnou lednovou slevu senior v pubu Star v jihoanglickém Gosportu. Akci trvající dva týdny hned v 770 hospodách vyhlásil řetězec britských restaurací a výčepů Wetherspoon, jehož zakladatel Tim Martin je ve Spojeném království milován i zatracován. Loni byl králem Karlem III. pasován na rytíře, jeho aktivity ale vzbuzují i protesty. A jistou úlohu v tom všem hraje i spisovatel George Orwell, autor románu 1984, tedy slavného bestselleru o životě v totalitě.
V pivnici Star v jihoanglickém Gosportu sedí ještě více hostů, než jich sem obvykle přichází. Akce společnosti Wetherspoon, která s jistou dávkou ironie napodobuje lednové slevy textilu a jiného spotřebního zboží v obchodních centrech, totiž právě končí. A čepují se poslední piva za necelou jednu libru (29,91 Kč).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hospody bez obsluhy fungují i v Česku. Lidé nekradou, oceňují provozovatelé
Loni přitom průměrná cena jednoho točeného velkého piva ve Spojeném království vyskočila na 4,79 libry (143 Kč), v Londýně pak sklenice chmelového nápoje vyjde na 6 až 8 liber (179 až 239 Kč).
Levnější a větší pivo než v Česku
Wetherspoon akci prezentuje jako „výprodej zásob“, zboží má ale v tomto případě tekutou podobu, jsou to sudy plné piva. A vypije se jich požehnaně. Nejlevnější ze všech pivních značek v hospodě Star, a zároveň i v dalších 769 výčepech společnosti po celém Spojeném království, je značka Worthingtons Creamflow Ale. Mok se smetanově krémovou pěnou stojí 0,99 libry, tedy 29,61 koruny (aktuální přepočet podle kurzu ČNB z 20. ledna, 1 libra = 29,61 Kč).
Kolem pípy se sice nekroutí přímo žíznivá fronta, cena ale láká všechny generace a škopky jdou na odbyt. Při srovnání s českými hostinci a restauracemi je anglické velké pivo za necelou libru dokonce větší než v České republice. Britové čepují takzvané pinty, přičemž jedna pinta má objem 0,568 litru. Suma sumárum, po přepočtu na českou měnu tak akční cena piva Worthingtons klesá dokonce pod 29 korun.
Šel na jedno, vypil čtyři
Worthingtons má polotmavou až jantarovou barvu, s druhovým označeními Ale a Bitter. Je to tradiční anglický mok. Ve Spojeném království sice mnozí štamgasti nad staletými metodami vaření piva ohrnují nos a pubům vládnou ležáky plzeňského typu, nicméně „nekup to ve slevě“. Hodně hostů dnes přichází výhradně na pivo za libru čili „za jeden peníz“, jak se říká v Anglii. One pound coin.
A sociálními sítěmi se po celé Velké Británii už 14 dní šíří senzační pivní zprávy. „Z legrace jsem zkusil to pivo za 99 pencí ve Wetherspoonu. Myslel jsem, že bude hrozné, ale pak jsem objednal další tři. Šlo to, pivo rozhodně nemělo žádné urážlivé tóny. Pil jsem lepší, ale nikdy za 1 libru. Je to skvělé,“ napsal LazyBird13 v diskusi na platformě Reddit, která v Anglii patří k nejoblíbenějším.
Pivnice The Star v Gosportu. Jedna z hospod řetězce Wetherspoon, který má na 800 poboček a 770 z nich v lednu prodávalo pivo za necelou libru, přesně za 99 pencí. Zdroj: Ivan Motýl
Zásadní značka pro seniory
A dnes večer je poslední šance na točené za hubičku. Senioři v chumlu návštěvníků pubu Star si pivo Worthingtons nemohou vynachválit. „Tohle byla značka mého otce, tehdy hospody nečepovaly žádné evropské ležáky,“ připomíná jeden z nich. Jména štamgastů nezveřejňuji, pitím piva se nechce nikdo chlubit. A sám do tohoto pubu rád chodívám a nechci tu mít zbytečné nepřátele.
Pivovar založil William Worthington již v roce 1761, historie nápoje je úctyhodná. A ještě na konci padesátých let 20. století to byla zásadní značka v celé zemi, protože jen tři ostrovní pivovary měly celostátní distribuci: Worthington, Bass a Guinness.
„Pěkný dárek na začátek roku. S malým důchodem musím přemýšlet nad každou librou,“ pochvaluje si další penzista nad tmavým „ejlem“. Pobírá jen nízkou penzi 680 liber měsíčně (20 332 Kč), stát mu ale přispívá formou dávek na nájem i na energie. Zákonem stanovený nejvyšší státní důchod sice od letošního ledna činí 221 liber týdně, tedy asi 900 liber měsíčně (27 tisíc Kč), ovšem to je částka určená pouze penzistům, kteří 35 let odváděli důchodové pojištění.
Všichni ostatní mají penzi nižší, na minimální důchod ale stačí už 10 odpracovaných let s řádnými daňovými odvody. Takový penzista nicméně dostává jen 58,24 libry týdně (1 746 Kč).
Hospoda pro 1 400 pivařů
Společnost Wetherspoon si bezkonkurenční hospodské slevy může dovolit především proto, že provozuje výhradně „továrny na pivo“. Obrovské výčepy nejméně pro 100 hostů, ale většinou ještě pro více pivařů. Největší pub v rámci řetězce pojme dokonce neuvěřitelných 1 400 pivařů, jmenuje se Super-Spoons a stojí ve městě Ramsgate.
Nejde přitom o nějakou nadnárodní společnost, Wetherspoon vlastní anglický rodák Timothy Randall Martin. Muž uctívaný i na královském dvoře, neboť právě „za záchranu tradičních britských pubů a udržování hospodské kultury“ dostal loni v lednu šlechtický titul od panovníka Karla III.
Pivnice Isambard Kingdom Brunel v Portsmouthu. Jedna z hospod řetězce Wetherspoon, který má na 800 poboček a 770 z nich v lednu prodávalo pivo za necelou libru, přesně za 99 pencí. Zdroj: Ivan Motýl
800 pubů Sira Martina
Nyní už je to Sir Timothy Randall Martin, v rámci řetězce ale dál vystupuje jako člověk z lidu a milovník piva – prostě Tim Martin. Narodil se v roce 1955, vystudoval práva, hospody se mu ale staly něčím osudovým. Snad i proto, že jeho táta pracoval pro pivovar Guinness.
První hospodu koupil v roce 1979 v Londýně, kde patřil už jako student ke štamgastům. A dal ji název Wetherspoon po jednom svém učiteli ze školních let, které částečně strávil na Novém Zélandu. V roce 2000 už těch pivnic bylo přes 400, nyní dokonce na 800.
Úpadek konkurence
A zatímco Tim Martin každý měsíc otevře několik nových podniků, jiné hospody krachují. Aktuální náklady na provoz pivnic jsou podle asociace hospod (British Beer and Pub Association) neúnosné. Deník The Times uvedl, že v roce 2023 ve Velké Británii krachovalo až 6 hospod denně a jejich počet poprvé v historii království klesl pod 100 tisíc. I po odeznění covidu pivnic nadále a nezadržitelně ubývá.
Na vině je i společnost Wetherspoon. Řetězec sice zachraňuje tradiční zbankrotované hostince či zakládá nové v unikátních historických prostorách, ale kritici říkají, že Martinovi jde hlavně o likvidaci okolních podniků. V menších městech pak přítomnost řetězce bolestně pociťují všichni malí konkurenti.
Platí to i v jihoanglickém Gosportu, pípy se tu nedávno zatáhly například ve výčepu George & Dragon s tradicí od roku 1828, kdy v pubu první sud piva narazil jistý T. Goodall. Skončil i výčep Nelsons Bar nebo Vine Inn s tradicí od roku 1851, jenž se proměnil v kavárničku. Všechny tři pivnice přitom točily pivo v docházkové vzdálenosti od hospody Star, kterou vlastní Wetherspoon.
Není divu, že se proti příchodu Wetherspoonu do konkrétních míst i hlasitě protestuje, nyní například ve dvacetitisícovém konzervativním městečku Wetherby v hrabství West Yorkshire.
Oblíbený i nenáviděný
Když byl Tim Martin povýšen do šlechtického stavu, reportérka Katie Rosseinsky z deníku The Independent si položila otázku, co tento řetězec znamená pro Velkou Británii. „Je to útočiště dostupného jídla a pití či komunitních setkání, takže se řetězec prakticky stává národní institucí, anebo jde o bezduchý a cynický podnik, který plní kapsy jednoho z nejvýznamnějších příznivců brexitu?“
Král Karel III. vidí Wetherspoon spíše jako národní instituci, ale téměř polovina britských voličů, která těsně neuspěla v referendu o setrvání Velké Británie v Evropské unii, má s podnikatelem problémy. Martin totiž horlivě agitoval za brexit a v rámci řetězce šířil téměř dezinformační kampaň, že po odtržení se v zemi samovolně sníží cena piva. To se nevyplnilo, nicméně Martin nechce být úplným baronem Prášilem a čas od času pivo prodává opravdu za pakatel.
Slavnosti dospělosti
A to i dnes, poslední den lednového výprodeje piva. Sleva na 0,99 libry sice platí jen pro značku Worthington's, ale akce nabízí i pintu piva Ruddles za 1,29 libry (38,50 Kč) nebo ležák Carling za 2,99 (89 Kč), což je na Anglii pořád velká láce. A vesměs jde o dobré značky, třeba Ruddles obsahuje čtyři druhy chmele (Goldings, Challenger, Bramling Cross a Target) a degustátoři mu přisuzují různé vlastnosti a chutě. Třeba jemně karamelovou ze dvou sladů (Pale a Crystal) či lehkou příchuť bobulovitého ovoce nebo citrusových plodů. A lednové slevy zahrnují i některá jídla, hamburger i s pivem (v omezeném výběru značek) stojí 6,52 libry (195 Kč).
Reportérka Katie Rosseinsky z Independentu připomíná, že cenovou politikou si Wetherspoon otočil kolem prstu nejmladší generaci, které je závislá na kapesném od rodičů. Velká část plnoletých v celé Velké Británii oslavuje dospělost právě v tomto řetězci. Studenti tam zase hodiny sedí u kávy, neboť si do bezedného kelímku mohou dolévat další a další várku. V rámci lednové akce stojí káva 38 Kč, ale i v běžném provozu jen 44 Kč.
Pivnice The Star v Gosportu. Jedna z hospod řetězce Wetherspoon, který má na 800 poboček a 770 z nich v lednu prodávalo pivo za necelou libru, přesně za 99 pencí. Zdroj: Ivan Motýl
Filantrop, pábitel, lidumil?
Independent pasování Tima Martina do rytířského stavu částečně zpochybňuje. Král Karel III. prý Wetherspoon přehnaně chválí za udržování komunitní společnosti či až z jakési filantropie: „Pokud se hospody Wetherspoonu staly de facto sociálními centry, za což byl Martin povýšen na šlechtice, je to spíše obžaloba zoufalého stavu naší společnosti než důvod pro chválu Tima Martina.“
Těžko říct. Osobně vnímám pivnice Wetherspoon jako sympatické levné hospody, ve kterých tepe běžný život. Podobně jako před lety v putykách na pražském Žižkově nebo Smíchově. Poznal jsem asi 15 poboček řetězce, nejčastěji ale sedím ve Hvězdě (The Star) v jihoanglickém Gosportu. Dělníci v montérkách tu pojídají levné kari a místní bezdomovec mě žádá o libru, aby si mohl dopřát nejlevnější čepované. Odpoledne sem zavítá i spousta matek s kočárky, v neděli pak celé rodiny na snídaně a obědy.
Česká alternativa: čepované za 15 Kč
Průměrná hrubá měsíční mzda ve Velké Británii za rok 2024 je statistiky spočítána na 3 119 liber (93 200 Kč), i když třeba v regionu Severovýchodní Anglie s centrem v Newcastlu je to měsíčně o 360 liber méně. Takovou hrubou mzdu pobírají například zaměstnanci ve školství, zatímco v energetice vydělávají o čtvrtinu více. Nejhůře je na tom personál v restauracích, pivnicích nebo rychlém občerstvení, který dostává jen 2 126 liber za měsíc.
V porovnání s průměrnou britskou hrubou mzdou je akční cena točené pinty za 0,99 libry až nepochopitelnou gigantickou slevou. Jako by v České republice, kde průměrná hrubá mzda loni povyskočila na 45 tisíc korun měsíčně, čepovali půllitr zhruba za 15 korun. Takovou slevu si nějaká pražská hospoda dovolí jako výstřednost na jeden večer, ale anglický řetězec Wetherspoon ji v lednu držel celých 14 dnů.
Dumping nově pasovaného rytíře
Tim Martin zkrátka nemá problém s dumpingem. Sud piva (88 pint) Worthington's Creamflow Ale stojí na trhu 119 liber, výrobu zdražuje hlavně vysoká pivní daň. A hospodský zase musí zaplatit DPH, takže cena 0,99 libry za pintu je vlastně ekonomicky nemožná.
Britská BBC uvádí, že při prodejní ceně 4,79 liber za pivo má dnešní průměrná britská hospoda zisk pouhých 12 pencí na jedné pintě. Proto také ležák i v malých městech či na venkově běžně stojí 5 a více liber. Až na řetězec Wetherspoon.
Pábení pro všechny sociální vrstvy
Z více než dvou desítek píp v pivnici Star v Gosportu teče pivo proudem každý den, nikoli jen při akcích typu „pinta za libru“. Atmosféra klasické putyky se tu přirozeně udržuje během dlouhé otvíračky (od 8.00 do 24.00) a povídal jsem si tu s důstojníkem britského námořnictva i vysloužilým rybářem. S právníkem, řidičem kamionu i s narkomanem, tohle je podnik otevřený všem. A všechny sociální třídy tuhle nabídku využívají.
Tim Martin láká na levné pivo a nabízí dostatečný prostor na hospodské pábení, kde lze pintu srkat i tři hodiny a nikoho to nepohorší. Podobné pokusy v České republice (například řetězec Lokál) zákazníky s poloprázdnou peněženkou zatím odrazují a komunitu napříč sociálními třídami rozhodně nevytvářejí.
Rozhodující je totiž cena. Ležáky typu Carlsberg Pilsner, Carling nebo Stella Artois, které tečou z píp v hospodě Star, jsou i v běžném provozu o dvě libry levnější než jinde v Gosportu. Stellu ve Wetherspoonu prodávají za 3,88 libry, další pivnice ve městě v rozpětí 5 až 6 liber za pintu. A podobné je to u všech pivních značek. „Když ušetřím dvě libry, tak si v Tescu mohu koupit dvě kila kuřecích křídel,“ slyším od hosta pivnice Star.
„V Anglii se rozšířila pomluva, že kupujeme od pivovarů pivo těsně před koncem jeho trvanlivosti. Je to městská legenda, pivovary nám dávají výhodné ceny hlavně proto, že od nich objednáváme mimořádné množství piva,“ nechal se slyšet přímo Tim Martin, zakladatel Wetherspoonu.
Pivnice The Star v Gosportu. Jedna z hospod řetězce Wetherspoon, který má na 800 poboček. Zdroj: Ivan Motýl
Inspirace George Orwellem
A proč se o podobný řetězec nepokusí nikdo v České republice? Tedy v zemi podobně zaslíbené pivu, jakou je už odpradávna Anglie. Možná se čeští podnikatelé v pohostinství dívají na Wetherspoon jen negativně. Anebo neznají zásadní esej George Orwella, autora kultovního románu 1984. Úvahu věnovanou stavu britských hospod, která pod názvem Měsíc pod vodou (The Moon Under Water) vyšla roku 1946 v deníku Evening Standard.
Měsíc pod vodou je název pubu, ve kterém se Orwell cítil nejlépe v celém Londýně. Nikdo tam nebřinkal do klavíru, nehrálo tam rádio a nabízeli tam skvěle načepované levné pivo i laciné svačiny, třeba játrovou klobásu. „Když se mě zeptáte, proč upřednostňuji tento hostinec, zdálo by se přirozené říct, že v první řadě kvůli pivu. Ale na Měsíci pod vodou mě nejvíce láká to, čemu se říká atmosféra,“ přemítal Orwell. Té chvály zaznělo mnohem více, třeba na viktoriánský interiér nebo na hořící krb a věčně se usmívající paní výčepní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pivo za 100 korun? Začíná být achilovkou, tvrdí expert. Popsal proměnu venkovských hospod
Inspirativní sen pro 21. století
Na konci eseje ale Orwell přiznal, že taková hospoda v Londýně dosud neexistuje. Že se pouze zasnil, jak by měl ideální anglický pub vypadat. Zakladatel Wetherspoonu Tim Martin se ale do Orwellovy eseje zamiloval, protože sám od studentských let hledal v Londýně podobný podnik. A také bezvýsledně. Proto se rozhodl takové hospody sám zakládat a hned 13 jich dokonce nese jméno Měsíc pod vodou.
Něco z Orwellova snu pak Tim Martin skutečně splnil. V žádném podniku v řetězci nehraje reprodukovaná ani jiná hudba, aby ji hosté během komunikace nemuseli překřikovat. A to vůbec není málo. Martin navíc není sám, kdo se Orwellovým hospodským snem inspiruje, hospody jako z eseje se snaží udržovat či nově zakládat i nadšenci ze společenství Micropub and Microbrewery Association.
V pivnici Star v Gosportu si na hospodském stole otvírám notebook a během tří hodin je hotová i reportáž, kterou jste právě dočetli. Kdyby zde vyhrávala muzika, možná by mi práce zabrala až pět hodin, protože reprodukovaná hudba odvádí pozornost a ničí soustředění. A jak říkal Bohumil Hrabal, hospoda má být i „hlučnou samotou“, v níž vědci přemítají nad epochálními objevy a spisovatelé píšou nadčasová díla. George Orwell tvořil především v londýnské pivnici Pes a kachna (The Dog and Duck), i když mnohem raději by asi psal ve vysněném pubu Měsíc pod vodou (The Moon Under Water).
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Počet dlužníků roste, systém je na ně krátký. Exekutoři mluví o „kastě nedotknutelných“
