Udržuje při životě poslední vysokou pec v ocelárnách Liberty Ostrava. Její srdeční tep prudce klesá. „Ještě se do ní fouká horký vzduch, ale až teplota pece spadne pod určitou teplotu, bude to konečná. A stejně už se nedá zachránit,“ říká 50letý údržbář pecí Vlastimil Hort, který už půl roku sleduje pomalé umírání pece. V úterý také odbory uspořádaly i pohřeb oceláren Liberty a měděnému hutníkovi před ředitelstvím firmy dali do rukou smutečné věnec. Poněkud nelogický happening, když zároveň žádali záchranu části firmy a zaručení mezd pro zaměstnance.
Chaotický propad oceláren Liberty Ostrava do insolvence provází i zmatek mezi zhruba pěti tisíci zaměstnanci hutě. „Odbory dnes svolaly zaměstnance, abychom je podpořili při jednání s vedením oceláren. Začít to mělo v deset hodin, ale přišlo jen několik dělníků,“ říká pro CNN Prima NEWS v úterý krátce po desáté dopoledne údržbář vysokých pecí Vlastimil Hort.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ostravské ocelárny jsou městem duchů, které hlídá poslední hutník. Socha z mědi
Hutník: Odbory s dělníky nekomunikují
Odbory jednají v závodním hotelu Kovák, ale vlastně je téměř nikdo z hutníků nepřišel podpořit. „Abych pravdu řekl, tak odbory s dělnickou třídou dlouhodobě nekomunikují, a tohle je výsledek,“ rozhlíží se Hort po téměř prázdném parkovišti před Kovákem. „Odbory něco chaoticky vymyslí, pak to zase zruší, nikomu to ale nedají pořádně vědět,“ stěžuje si.
Zaměstnanci byli totiž napřed svoláni na desátou dopoledne, aby hlasitě podpořili jednání, které by jim mohlo zajistit výplatu alespoň za srpen. Posléze odboráři zveřejnili rádoby vtipné parte a vyzvali k poslednímu rozloučení s firmou. „S velkou zlostí oznamujeme všem, že zabili Novou huť. Zemřela ve věku 72 let,“ stojí na smutečním oznámení, které obsahuje i následující toporné verše: „Už nejsi Ostravo ocelová / už tvoje srdce zhaslo zcela.“
Liberty Ostrava, úterý 6. srpna. Jednání odborů s vedením oceláren v hotelu Kovák. Venku měly odboráře podpořit tisíce zaměstnanců hutě. Nepřišly. Zdroj: Ivan Motýl
Liberty Ostrava, úterý 6. srpna. Jednání odborů s vedením oceláren v hotelu Kovák. Venku měly odboráře podpořit tisíce zaměstnanců hutě. Nepřišly. Zdroj: Ivan Motýl
Pohřeb huti, anebo spíše šaškárna?
Údržbáři vysokých pecí Vlastimilu Hortovi se pohřeb ohlášený na 13:30 úplně nelíbí, nepřijde mu to jako adekvátní reakce na aktuální situaci. „Šaškárna. Na jedné straně chtějí odbory huť zachraňovat, na druhé jí pohřbívají, moc to nechápu,“ mává na parte rukou další hutník, který ale nechce zveřejnit jméno.
Liberty Ostrava je v úpadku od června a nyní už odstavuje i koksovnu. „Bez koksovny nemají smysl ani vysoké pece, takže záměr společnosti je jasný. Prostě jsme na konečné, alespoň v prvovýrobě,“ uvědomuje si 50letý hutník Hort. Ocelárny oznámily hromadné propouštění a odbory posléze uvedly, že by se propouštění mohlo dotknout až 2 600 zaměstnanců ze současných téměř 5 000. V první vlně by jich mělo na podzim odejít asi 2 300 a dalších 300 pak do konce ledna.
Velká srpnová výplatní loterie
Většina provozů v huti ale stojí již od loňského prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila dodávky energií pro Liberty. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. „Napřed nám zaměstnavatel dával plnou mzdu, pak sedmdesát procent, poslední tři výplaty jsme dostali od státu, a ta srpnová, to je velká loterie,“ přemítá údržbář vysokých pecí Vlastimil Hort. Velká srpnová výplatní loterie.
Už dříve však bylo odboráři řečeno, že kdo bude chtít výplatu za srpen a další měsíce, bude se zřejmě muset obrátit na insolvenčního správce. Na ušlé mzdy tak může čekat měsíce, ovšem i celá léta. „Takové čekání nedává smysl, zkusím to tady vydržet ještě v srpnu, ale když nedostanu mzdu, hned dávám výpověď,“ plánuje hutník Hort. Už v červenci se podobně rozhodlo asi 600 zaměstnanců, koncem srpna a září se čeká mnohem více výpovědí.
Kapitalismus tak trochu naruby
Vlastimil Hort si půlroční nucenou placenou dovolenou „neužil“ tak jako několik dalších tisíc kolegů. „U pecí musí pořád někdo být, takže jsem měl poloviční úvazek,“ prozrazuje. A i nadále musí dva ze čtyř pracovních týdnů v měsíci trávit na huti, nyní už zřejmě zdarma. Kdo je ale doma každý pracovní den, tomu teď příliš nevadí, že nedostane mzdu. V dlouhodobém horizontu totiž může získat zajímavé peníze právě v rámci insolvenčního řízení.
„Většinou už také mají druhou práci, přece by neseděli půl roku doma,“ dodá hutník Hort. Až v srpnu nedostane výplatu, nechá se prý zaměstnat jako řidič. „Těch je pořád nedostatek, ale zřejmě budu mít trochu nižší plat než u vysokých pecí.“
Paradox na paradoxu, dá se dokonce mluvit o kapitalismu naruby, když britský ocelárenský magnát Sanjeev Gupta platil půl roku skoro pět tisíc zaměstnanců, kteří nic nedělali. To by si třeba předváleční majitelé Vítkovických železáren vůbec nedovedli představit. Když přišla krize, Rothschildové nebo Gutmannové za pár dnů poslali hutníky na ulici.
Poslední hutník u pecí je z mědi
Už letos v lednu jsme na tomto místě psali, že v ocelárnách Liberty pracuje jediný „skutečný“ hutník. Tedy chlap v ochranném oděvu, který hlídá odpich u vysoké pece, valící se rudě zbarvenou lávu a ohňostroje jisker. Tímto ocelářem je nadživotní socha hutníka z mědi, která od roku 1965 stojí na podstavci u hlavní brány huti.
V úterý 6. srpna dali odboráři hutníkovi do rukou pohřební věnec a měděný obr musel řídit smuteční obřady. Poslední rozloučení se zemřelými železárnami, jejichž část ale odboráři i stát chtějí za každou cenu udržet v chodu. Levá ruka prostě neví, co dělá pravá, ale nějak to dopadne. Snad trochu lépe, než jak to píšou odboráři na parte:
Už nejsi Ostravo ocelová,
už tvoje srdce zhaslo zcela.
