REPORTÁŽ: Stačilo! má problém. Část hnutí si připomíná komunisty oběšenou Horákovou
Na volební kampani KSČM jsou k vidění i hesla připomínající odkaz komunisty popravené političky Milady Horákové. „V Ostravě už jsme si Horákovou připomněli, ale v rámci kampaně to vyzkoušíme i jinde,“ slibuje Jiří Pondělíček z předsednictva České strany národně sociální (ČSNS). Historicky protikomunistická ČSNS jde do parlamentních voleb na kandidátce hnutí Stačilo!, ačkoliv drtivou většinu krajských lídrů tohoto hnutí tvoří členové KSČM. Politika může mít i bizarní rozměry. „Dr. Milada Horáková, poslankyně ÚNS,“ je napsáno na stuze, kterou drží v ruce Pondělíček. Předsedkyně komunistů Kateřina Konečná na dotaz CNN Prima NEWS, zda jí vadí připomínání Horákové na mítincích Stačilo!, zatím odpovídá vyhýbavě: „Mě už fakt nebaví pořád omílat minulost.“
„Sním či bdím?“ ptám se v duchu. Pieta za jednu z nejznámějších obětí totality na komunistické akci? Promnu si oči a pokládám otázky přímo aktérům. Politikům České strany národně sociální (ČSNS) Jiřímu Pondělíčkovi a Ivanu Fabiánovi. Právě oni dva zrovna drží nad hlavou stuhu, která vyjadřuje památku ikonické oběti komunistického režimu.
Milada Horáková na mítincích KSČM
„Tohle je historická stuha, která má pro nás obrovskou cenu,“ vysvětluje Ivan Fabián z českobudějovické buňky České strany národně sociální (ČSNS). „Dr. Milada Horáková, poslankyně ÚNS,“ je na stuze uvedeno zlatým písmem, je to artefakt vzniklý ještě za života Horákové.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ocel a pěst. Šance pro Romy i Vidláka aneb Jak Stačilo! v Ostravě ukázalo lídry
Poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění (ÚNS), které vzešlo z voleb v roce 1946, přitom Horáková nezůstala dlouho. Už v září 1949 byla zatčena a 27. června 1950 oběšena. Datum popravy se přitom po pádu komunismu v roce 1989 stalo i podnětem pro vyhlášení významného dne České republiky, kterému dal parlament název Den památky obětí komunistického režimu.
ČSNS stuhu s Horákovou poprvé veřejně prezentuje na komunistické akci v Ostravě, na které Stačilo! představuje 14 krajských lídrů pro parlamentní volby. A ze dvou třetin jde o členy KSČM. Odváží se tedy národní sociálové podobnou akci zopakovat i na dalších a už veřejných předvolebních shromážděních komunistů? „Určitě to vyzkoušíme,“ přesvědčivě slibuje Jiří Pondělíček z předsednictva ČSNS.
Čtěte také
ČSNS: Komunisti připravují panství sovětů
Současná tuzemská politika dokáže překvapit prazvláštními spojeními. A takový je i holport tradičně antikomunistických národních sociálů s komunisty. „Ptákovina. To je asi první, co mě napadne,“ podivuje se spontánně takovéto spolupráci historik Jan B. Uhlíř, přední odborník na československé dějiny 20. století: „Je to něco podobného, jako kdyby se na společné kandidátce v parlamentních volbách do Národního shromáždění Československé republiky v roce 1935 domluvily tehdejší Židovská strana a Sudetoněmecká strana.“
Československá strana národně sociální má tradici už od roku 1897 a může se chlubit plejádou významných členů. Od Václava Klofáče a Františky Plamínkové přes prezidenta Edvarda Beneše až po umučenou Miladu Horákovou nebo Prokopa Drtinu a Petra Zenkla. A národní sociálové (v historii strany se používal i termín socialisté, pozn. red.) spojení s komunisty vždy odmítali.
„Odmítli jsme již několikráte jednotnou frontu s komunisty a prohlašujeme znovu, že tak činíme proto, že jim nevěříme a že jsme se v nich vždy zklamali,“ uvedlo 20. prosince 1927 České slovo, tiskový orgán ČSNS. Ve stejném textu strana prohlašuje, že komunisté cíleně lžou a připravují i v Československu „panství sovětů“.
A takový postoj vedení strany zastávalo až do únorového puče v roce 1948, kdy komunisté malou část strany násilně proměnili v Československou stranu socialistickou. ČSNS ale nadále působila v exilu.
Komunisti v Čekoslovensku připravují panství sovětů. Deník České slovo, orgán ČSNS, 20. prosinec 1927. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
S odkazem popravené mezi komunisty
Jiří Pondělíček na předvolební „schůzi“ komunistů v Ostravě vytahuje i historický prapor strany a dochází ke společnému focení národních sociálů v čele s předsedou strany Michalem Klusáčkem, který vede kandidátku Stačilo! v Královéhradeckém kraji.
Ale jestliže ČSNS s pietou za Miladu Horákovou hodlá vystupovat i na veřejných shromážděních, neobává se verbálních či fyzických útoků od kolegů komunistů? „Pokusíme se jim to vysvětlit podobně, jako to teď vysvětlím vám,“ říká Pondělíček a představí konstrukci, podle které by dnes Milada Horáková se společnou kandidátkou ČSNS a KSČM dokonce souhlasila: „Horáková vždycky toužila po úzké spolupráci socialistických stran a myslím, že už přišla doba to skutečně realizovat.“
Pondělíček pokračuje: „Za minulého režimu to samozřejmě nešlo, neboť myšlenku sociálního státu potlačila studená válka a mocenské zájmy sovětského bloku, dnes se ale musíme dívat do budoucnosti. A pod křídly Stačilo! napravit neblahé škody vlády Petra Fialy. Osobně si myslím, že je to i naplnění odkazu Milady Horákové.“ Historik Jan B. Uhlíř nesouhlasí: „Vedení současné ČSNS neznám, ale z těch výroků cítím hloupost či neznalost dějin. Anebo spíše kombinace obojího. Obecně pozoruji, že neznalost dějin je v nastupující generaci politiků stále větší.“
Čtěte také
Konečná zločiny nechce řešit
Když předsedkyně KSČM Kateřina Konečná souhlasila s účastí ČSNS na kandidátce hnutí Stačilo! pro parlamentní volby v roce 2025, zřejmě netušila, jak ji členové marginální partaje z domácí politické scény mohou zkomplikovat předvolební klání. Na dotaz CNN Prima NEWS, zda jí vadí připomínání Horákové na mítincích, napřed pro CNN Prima NEWS odpovídá neutrálně až vyhýbavě: „Mě už fakt nebaví pořád omílat minulost.“
Konečná minulost komunistické strany odmítá pitvat dlouhodobě. „Chceme spíše připomínat těch posledních více než třicet let, co se tady stalo, kam dospěla tato země,“ dodá. Na nový dotaz, zda ji Horáková nebude překážet v kampani, nakonec odpoví překvapivě: „Nikdo z KSČM si Horákovou nepřipomíná, takže s dalšími dotazy se obraťte na členy ČSNS. Ale je to jejich volba, koho si chtějí připomínat.“
Hnutí Stačilo! přitom reálně tvoří především členská základna KSČM a více než polovina současných komunistů už před listopadem 1989 vlastnila legitimaci KSČ. Často jsou to i kovaní zastánci minulého režimu, partaj totiž od sametové revoluce neučinila zásadní reflexi zločinné minulosti.
Staré pořádky v partaji
Nedisciplinované členy strany přitom KSČM i v roce 2025 stále vylučuje z partaje, takto bylo letos zrušeno členství exposlanci Jiřímu Dolejšovi. Ten mimo jiné zpochybňoval snahu současné předsedkyně Konečné vyhlásit referendum o vystoupení z Evropské unie. Ve straně naopak zůstávají osvědčení kádři, například Josef Skála, místopředseda KSČM z let 2016 až 2018.
Vyloučený Jiří Dolejš přitom kritizoval i některé Skálovy výroky, nesouhlasil třeba s jeho popíráním sovětské viny na Katyňském masakru. A neztotožnil se ani s bývalou komunistickou poslankyní a zastupitelkou Prahy Martou Semelovou, která v roce 2014 v pořadu Hyde Park na ČT24 zpochybnila, že přiznání Milady Horákové bylo vynucené komunistickou stranou.
Čtěte také
Jak tedy budou národní sociálové jednat, když někdo z KSČM podobně jako Semelová zpochybní justiční vraždu Milady Horákové? Nově to přece bude urážka od koaličního partnera. „Osobně si myslím, že nám ve vzpomínce na Horákovou nikdo z KSČM bránit nebude. Ale uvidíme, rozhodně to budeme zkoušet,“ je rozhodnut Jiří Pondělíček za předsednictvo ČSNS. A vlastně jen potvrzuje, co už řekl. „Členskou základnu partnerské KSČM určitě neřešíme. A s konkrétními komunistickými lídry v jednotlivých krajích nemáme žádný problém,“ doplní.
V jedné kleci vlci s beránky
Paradoxní situace. Pokus strčit do jedné klece beránky a vlky. Vždyť národní socialisté mají na zločiny Komunistické strany Československa jasný názor a toto je oficiální stanovisko ČSNS k pronásledování komunisty i k justiční vraždě Milady Horákové: „Z 55 poslanců zvolených za ČSNS v roce 1946 byli dva popraveni. Jedenáct uvězněno, z nichž Emil Wieland z Liberce zemřel na následky utrpení při výsleších. Osmnáct jich odešlo do exilu. Vrcholem pronásledování členů strany byl proces s Miladou Horákovou, který skončil dlouholetými žaláři a popravou Horákové. Emigrace v zahraničí založila exilovou Československou stranu národně socialistickou a předsedou zvolili Petra Zenkla.“
Ivan Fabián z českobudějovické buňky ČSNS paradox nového politického spojení vysvětluje tlustou čárou za minulostí: „Historické rozpory mezi komunistickou a národně sociální stranou už jsou překonány, alespoň z našich pozic. Proto jsme teď tady a kandidujeme za Stačilo!“
Lídryně v Praze hájí Leninovy sochy
Jedno české přísloví výmluvně vypráví o kose, která padla na kámen. A připomínka popravené Milady Horákové se všem komunistům líbit nebude.
„Věnuji se tématu přepisování dějin,“ hřímá při představování lídrů Stačilo! v Ostravě pedagožka Petra Prokšanová, členka KSČM, která povede pražskou kandidátku hnutí. Ta se už dříve vyjádřila, že při přepisování dějin „sehrává tragickou úlohu“ především Ústav pro studium totalitních režimů. A třeba v prohlášení s názvem Přepisování historie podle not Evropského parlamentu zase Prokšanová hájí obnovování soch bolševického vůdce a masového vraha V. I. Lenina na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny: „Pokud tyto sochy byly součástí identity daných míst a paměti obyvatel, je přirozené, že se vracejí zpět.“
I v Ostravě do roku 1990 stála nadživotní socha V. I. Lenina, příznačně na Leninově třídě. „Až se bude Lenin vracet na své původní místo v Ostravě, anebo i do jiných měst v České republice, tak to už zde bude vládnout ruská okupační správa, podobně jako po srpnu 1968. A u toho asi nebudu chtít být,“ říká učitel dějepisu Vladimír Kovář z Ostravy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Museli jste oplotit tuto zemi, řekla Nerudová Konečné. To říkejte na Hradě, namítla šéfka KSČM
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
