Podzimní protesty v Ostravě proti praktikám švédské realitní společnosti Heimstaden plány makléřů jen pozastavily. „Opět dostáváme od realitky výzvy k odkoupení finských dřevěných domků za nehorázné ceny. Je to šílené,“ stěžuje si zástupkyně nájemníků Margita Moocová. „Za bezcennou boudu po mně chtějí 1,79 milionu korun. Když se nerozhodnu do třiceti dnů, vyhrožují vystěhováním,“ je šokován i bývalý havíř Jaroslav Klouček. „Cena je nižší než tržní,“ hájí realitku mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz.
Co je to finský domek? Montovaná stavba ze dřeva. Provizorní bydlení pro budovatele Ostravy těsně po druhé světové válce, především pro horníky. Stavěly se od roku 1946 do padesátých let, mnohdy za peníze UNNRY, tedy z mezinárodních peněz na obnovu Evropy. Stěny jsou jen z dřevěných desek, dutý prostor mezi nimi vyplňuje skelná vata. Dočasné bydlení mělo vydržet maximálně 30 let. Domky už ale stojí 70 roků, pořád jsou jich stovky a na Ostravsku se o ně aktuálně vedou milionové spory.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Amputovali jí nohy, ale nemá invalidní důchod a na ostravském nádraží nesmí na WC
Řada nájemníků finských domků z ostravské Liščiny dostala už loni drsný návrh od majitele kolonie. Společnost Heimstaden je vyzvala, aby si provizorní dřevostavby odkoupili do osobního vlastnictví. „Z Heimstadenu mi oznámili, že za polovinu finského domku, ve které bydlím, mám zaplatit 1,89 milionu korun. Za 1+1 v dřevěné boudě! Když jsem dopis otevřel, strašně se mi zvedl tlak a myslel jsem, že se vybulím,“ vyprávěl mi loni 61letý bývalý havíř Jaroslav Klouček.
Nebyl jediný, komu se nad nabídkou realitky zatočila hlava. Stejný dopis dostali nájemci domků v hornických koloniích v různých částech ostravsko-karvinského revíru. A kdo by se pro koupi domku nerozhodl 30 dnů od přijetí nabídky, měl počítat s vystěhováním do náhradního bydlení.
Někdejší havíř Jaroslav Klouček kvůli dopisům, které mu posílá realitka Hiemstaden, nemůže spát. Zdroj: Ivan Motýl
Někdejší havíř Jaroslav Klouček kvůli dopisům, které mu posílá realitka Hiemstaden, nemůže spát. Zdroj: Ivan Motýl
Podzimní protesty v Ostravě
Loni na podzim se proto zvedla vlna protestů, s praktikami Heimstadenu nesouhlasili nájemníci ani řada občanských iniciativ. Odpor vyvrcholil říjnovým demonstrativním pochodem centrem Ostravy k sídlu Heimstadenu. Realitka následně přislíbila, že původní nabídky přehodnotí. „O ceně jsme připraveni dále jednat a takto to komunikujeme i s našimi klienty,“ řekla v říjnu CNN Prima NEWS mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz. A dodala, že bude přihlédnuto k investicím, které do rekonstrukcí finských domků dali nájemníci z vlastní kapsy.
Slibované přehodnocení ovšem po dalších třech měsících nájemníky znovu šokuje. Když se totiž přestali bouřit, realitka Heimstaden jejich protesty asi vyhodnotila pouze jako pověstnou bouři ve sklenici vody. A původní nabídky nyní jen zopakovala, s minimálními, spíše kosmetickými změnami.
„Výsměch normálním lidem“
„Heimstaden cenu opravdu snížil, z částky 1,89 milionu na 1,79 milionu korun. Za boudu 1+1, to je výsměch všem normálním lidem, za ten barák nemůžou chtít ani korunu. Že tady domek ještě vůbec stojí, to je pouze moje zásluha. Když mě na šachtě v rubání zavalilo, za těžké zranění jsem od šachty dostal půl milionu koroun, a všechno to investoval tady do fiňoku,“ líčí nájemník Jaroslav Klouček. Fiňok je místní výraz pro finský domek.
Na přímý dotaz, zda cena nemohla být řádově nižší, mluvčí realitky Piechowicz aktuálně odpovídá pro CNN Prima NEWS: „Při stanovení cen nemovitostí, které prodáváme, postupujeme vždy stejně a odvozujeme je z cen na trhu. Cena finských domků byla už v přechozí nabídce nižší než tržní.“
O finské domky na Ostravsku se rozhořel velký boj. Heimstaden chce prodávat polovinu domku až za dva miliony korun, nájemníci mluví o nulové hodnotě. Zdroj: Ivan Motýl
O finské domky na Ostravsku se rozhořel velký boj. Heimstaden chce prodávat polovinu domku až za dva miliony korun, nájemníci mluví o nulové hodnotě. Zdroj: Ivan Motýl
Plivnutí do tváře, říká nájemník
Obětí důlního neštěstí se Jaroslava Klouček stal v roce 2006. Celý další rok se z vážného zranění léčil, poté se ale pustil do oprav domku. Se souhlasem tehdejšího majitele kolonie, kterým byla realitní firmy Zdeňka Bakaly RPG (OKD) Byty. „Kromě půl milionu ze šachty jsem přidal i něco z úspor. Kompletně jsem vyměnil okna, všechny dveře včetně vstupních, podlahy, udělal jsem zateplení, koupil zámkovou dlažbu, nový plot, kuchyňskou linku. To všechno přitom měla udělat realitka,“ vypočítává Klouček.
Snížení ceny o 100 tisíc korun považuje za plivnutí do tváře. Mluvčí realitky přesto tvrdí: „Ceny revidujeme s ohledem na investiční náklady nájemců.“ Zástupkyně občanské iniciativy ohrožených nájemníků z Liščiny Margita Moocová připomíná, že ve smlouvě Fondu národního majetku se Zdeňkem Bakalou byla i záruka, že hornické byty budou havířům prodávány maximálně za 50 tisíc korun. „A je to závazek stále platný i pro všechny nástupnické firmy Bakalovy realitky OKD Byty, tedy také pro Heimstaden,“ říká Moocová.
Bakalovy sliby chyby
Rychlá rekapitulace. Nátlak na nájemce finských domků je skutečně jen další etapou takzvané kauzy Byty OKD. Ta začala v roce 2004, když stát odprodal Zdeňku Bakalovi státní podíl v těžební firmě. Součástí tehdejší smlouvy bylo, že Bakala 44 tisíc hornických bytů levně odprodá nájemcům. Začínající uhlobaron horníkům slíbil, že byty prodá za průměrnou cenu 50 tisíc korun, za stejné peníze si měli nájemci kupovat i bytové jednotky ve finských domcích.
Bakala smlouvu nedodržel, byty si ponechal a jen prudce zvedal nájemné, aby realitní společnost později výhodně zpeněžil. Stát 44 tisíc hornických bytů prodal Bakalovi za 1,7 miliardy korun, Švédové z Heimstadenu dali v roce 2020 za téměř stejný fond (42 683 bytů) asi 33 miliard korun.
Půl milionu je maximum
Zda justice někdy dá za pravdu nájemníkům, že nástupnické realitky po Bakalovi mají byty prodávat za 50 tisíc, tomu už nikdo nevěří. „Přesto by mělo dojít k nějakému rozumnému kompromisu. Cena pozemku pro polovinu finského domku, což je třeba případ pan Kloučka, se aktuálně pohybuje kolem 400 tisíc korun. Skoro dva miliony, to je masakr,“ rozčiluje se Moocová.
„Půl milionu bych dal, víc neseženu. Dva miliony tady nemá nikdo a žádná banka tolik nepůjčí. Od Heimstadenu jsou to stupidní nabídky. Posílají šílené dopisy, což je záměr, chtějí nás strašit,“ říká Klouček nad dopisem, který dostal 15. února.
Jaroslav Klouček se narodil v roce 1962 a uhlí rubal od mládí. „S OKD jsem podepsal smlouvu na deset let, abych získal hornický byt,“ vypráví. Do stametrových hlubin ostravské země pak fáral, dokud ho kamení a uhlí nezavalilo. Nikdy s ním prý ale na šachtě nikdo „nevyje*al“ tak, jako to teď cítí ze strany realitky. „Už od toho prvního dopisu loni z léta mám stresy. Pořádně nejím, skoro nespím, beru i prášky na uklidnění. Pořád čekám, že to snad dobře dopadne, ale ten poslední dopis mě dorazil,“ mává novým úředním listem z Heimstadenu.
Nechce skončit na ubytovně
Sleva o pouhých 100 tisíc korun Jaroslava Kloučka šokovala. Upozorňuje i na další pasáže aktuálního dopisu. Heimstaden opět žádá rychlou reakci, zda chtějí nájemci finské domky koupit: „Nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení dopisu.“
Kdo tak neučiní, tomu Švédové vzkazují: „Vezměte prosím na vědomí, že v případě Vašeho nezájmu o koupi nemovitosti se Vám v rámci svého portfolia pokusíme nabídnout adekvátní náhradní bydlení, které se nachází co nejblíže Vaší současné adresy.“
V okolí jsou i dobré adresy, ovšem také ghetta a ubytovny. „Bojím se, že místo v domku se zahrádkou skončím někde ve vyloučené lokalitě mezi nepřizpůsobivými. Nebo mě strčí rovnou na ubytovnu.“ Společnost Heimstaden přitom náhradní bydlení neslibuje, ale otvírá si zadní vrátka nejistým výrazem, že se bydlení jen „pokusí“ zajistit.
Mluvčí občanské iniciativy ohrožených nájemníků z Liščiny Margita Moocová si stěžuje, že zástupci Heimstadenu, kteří nyní obcházejí nájemce, nejsou zrovna dobráci: „Jsou docela drsní a nájemníky zastrašují, že když se nerozhodnou do měsíce, tak je prostě z domku vystěhují.“
Dvě tváře jedné realitky
Ptám se mluvčí Heimstadenu, kde tedy vystěhovaní nakonec skončí? Na ubytovně? „Pokud se nájemce rozhodne, že na nabídku nepřistoupí a dům nekoupí, dále bydlí. Jeho nájemní vztah nadále trvá a přechází pod případného dalšího majitele,“ říká Kateřina Piechowicz v rozporu s rozesílanými dopisy, v nichž je vyhrožováno vystěhováním. Heimstaden jinak mluví s řadovými nájemníky, jinak s médii.
Co myslí Heimstaden „dalšími majiteli“? Když domek nekoupí nájemce, nabídne ho realitka obci. „Při několika jednáních s představiteli samosprávy jsem byla ujištěna, že město zchátralé finské domky za takovou cenu určitě kupovat nebude,“ říká aktivistka Moocová. Domek zůstane realitce, která se může pustit do plánovaných projektů.
Finské domky ale Heimstaden může prodat i jiné společnosti. V aktuálních dopisech se uvádí, že případný prodej finských domků zajistí realitní kancelář I.E.T. Reality. „To je podezřelé, proto nájemce informuji, aby s touto realitkou vůbec nejednali, protože podle současných smluv je majitelem domů pořád Heimstaden,“ varuje Moocová.
O finské domky na Ostravsku se rozhořel velký boj. Heimstaden chce prodávat polovinu domku až za dva miliony korun, nájemníci mluví o nulové hodnotě. Zdroj: Ivan Motýl
O finské domky na Ostravsku se rozhořel velký boj. Heimstaden chce prodávat polovinu domku až za dva miliony korun, nájemníci mluví o nulové hodnotě. Zdroj: Ivan Motýl
Velký švédský projekt
Mluvčí Piechowicz v odpovědích pro CNN Prima NEWS mimoděk prozradí, že prodej domků v početných hornických koloniích na Ostravsku je pro Heimstaden mimořádný projekt, a proto si prý firma přibrala na pomoc další realitku: „Prodej nemovitostí v takovém rozsahu realizujeme s prověřenou společností, která má v této oblasti dlouholeté zkušenosti.“ Heimstaden má velké plány: „Naší filozofií je portfolio postupně opravit a sjednotit kvalitu bydlení. Někde rekonstrukce není možná a dům je zapotřebí znova vystavět.“
Situací v hornických koloniích se zabývá i známý ostravský aktivista indického původu Kumar Vishwanathan. „V bývalých hornických koloniích dneska najdeme nejen hornické důchodce a havířské vdovy, ale také učitele, mladé rodiny, studenty a často i romskou komunitu. A právě na Liščině v Ostravě spolu všichni žijí poměrně tolerantně,“ říká Vishwanathan.
Takové komunitní bydlení však podle aktivisty realitní společnost plánuje zničit. „Cíleně se o to Heimstaden snaží i doma ve Švédsku anebo v Německu. V Berlíně se proti podobným praktikám realitky už více než dva roky protestuje a nájemníci už společně s regionálními politiky donutili Švédy ke značným ústupkům. Heimstaden to teď zkouší i na Ostravsku, ale realitce to nesmí projít ani tady,“ říká.
Ostravský aktivista Sri Kumar Vishwanathan Zdroj: Ivan Motýl
Ostravský aktivista Sri Kumar Vishwanathan Zdroj: Ivan Motýl
Lokální politici spíše mlčí
Vishwanathan lituje, že na Ostravsku se regionální politici konfliktu se Švédy spíše bojí: „V Berlíně jsou samosprávy mnohem odvážnější. Máme sice silnou podporu třeba od radnic v Havířově anebo Horní Suché, ale třeba na odpověď náměstka ostravského primátora pro sociální věci a lidovce Zbyňka Pražáka, kterého jsme vyzvali k jednání s Heimstadenem, marně čekáme několik měsíců. Podobně mlčí radnice obvodu Slezská Ostrava, na jejímž katastru leží kolonie Liščina.“
Aktivista říká, že nezpochybňuje majetek realitní společnosti. „Ale nelíbí se mi, že se Heimstaden chová nemravně. Není možné chtít až dva miliony korun za polovinu finského domku, do kterého padesát a více let nikdo neinvestoval. Co si nájemníci neudělali sami, to se tam neopravilo, takže hodnota těch domů je z morálního hlediska nula korun,“ říká vždy sveřepý obhájce sociálně slabých Kumar Vishwanathan.
