O zásahu proti vysokým cenám energií bude 9. září jednat mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). I když zprvu nevyloučil jakoukoliv možnost, jak by se cena elektřiny a plynu mohla snížit, před jednáním se už objevují scénáře, kterými by se schůze mohla ubíhat. Mnohé nasvědčuje tomu, že výsledkem bude zastropování cen energií.
Možný směr naznačila šéfka ředitelství pro energetiku Evropské komise Mechthild Wörsdörferová, která europoslancům v pátek řekla, že komise zvažuje zastropování cen energií spolu s dalšími opatřeními. Pokud by se cena energií zastropovala, jednalo by se o krátkodobý krok, který by měl okamžitý dopad na cenu elektřiny a plynu.
Současným problémem je totiž způsob, kterým se cena elektřiny na trhu určuje. Odvíjí se totiž od takzvaných závěrných elektráren, které jsou nejdražší na trhu. A právě ty jsou plynové. Podle agentury Reuters by zastropování mělo padnout na výrobce elektřiny, kteří nevyužívají plyn.
Řešení nabízejí Španělé
Komise totiž plánuje, že by se týkalo levnějších elektráren, tedy jaderných, hnědouhelných, větrných nebo vodních. Důvodem je, že mají nižší náklady na výrobu a vyšší zisky. Ty by se podle komise měly výrobcům vzít a využít k dotacím a podporám ohrožených firem a domácností.
Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky zatím podrobnosti návrhu nejsou známé, přesto by tato cesta mohla být správná. „Nicméně způsob, kdy by cena elektřiny z plynu pro burzu byla stanovena pomocí dynamického stropu, kdy náklady na výrobu, které přesáhnou strop, hradí stát, mi dává smysl,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Připomněl také, že elektřina by po tomto zásahu zlevnila, ovšem za cenu vysoké zátěže pro veřejné rozpočty. „Je však možné, že takový program by vyšel ve výsledku levněji než kombinace různých balíčků na podporu domácnosti, firem, průmyslu, státních institucí a dalších. Bylo by to také zřejmě méně administrativně náročné,“ dodal.
Vyzkoušený scénář nabízejí Španělsko a Portugalsko. Tyto dvě země totiž získaly od Evropské komise výjimku, takže mohly cenu energií zastropovat. Státy tak mohly oddělit propojené ceny plynu a elektřiny. Zároveň stanovily maximální cenu plynu pro výrobu elektřiny na 40 eur za jednu MWh. Země nabídly výrobcům dotaci a náklady kompenzuje speciální daň, která je obdobou českého příplatku za obnovitelné zdroje elektřiny.
Metoda v obou zemích pomohla a elektřina se pohybovala okolo 280 eur za MWh. To je velký rozdíl například oproti Německu, kde se v pondělí obchodovala jedna MWh za téměř tisíc eur.
Přesto by takzvaná iberská výjimka nemusela být úspěšná u jiných států. Důvodem je, že oba státy se ve svém energetické soustavě velmi liší od zbytku Evropy. „Třeba Německo nemá jediný LNG terminál, proto mu hrozí nedostatek plynu. Iberský poloostrov má naopak LNG terminálů nadbytek, takže by řešil spíše nadbytek plynu, byť za vysoké ceny,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Upozornil také, že terminály ve Španělsku a Portugalsku nemohou využít ostatní státy. Špatná infrastruktura totiž nedovoluje větší přenos plynu. „Specifická řešení nelze jednoduše převádět na jiné země. Nicméně to neznamená, že se o to někdo na jednání nepokusí,“ dodal Bartoň.
