CNN_Zahraničí: Oxford Univerzita COVID-19
Oxfordská univerzita, která je nejstarší vysokou školou v anglicky mluvícím světě, by mohla ještě více zvýšit svou reputaci díky svému slibnému výzkumu při vývoji vakcíny proti nemoci COVID-19. V reportáži přímo z britského Oxfordu o tom informuje televize CNN.
Letošní 23. duben znamenal začátek první vlny testování vakcíny proti nemoci COVID-19 na lidech, které organizuje Oxfordská univerzita.
Vznikla v roce 1096, jedná se o první univerzitu anglofonního světa, a po Boloňské univerzitě o druhou nejstarší kontinuálně fungující vzdělávací instituci vůbec. Prestižní univerzita, kterou v roce 2019 navštěvovalo téměř 25 000 studentů a pracovalo pro ni 15 000 akademických pracovníků, si teď možná připíše další prim ve své úctyhodné historii.
1 100 dobrovolníků se nechá testovat
Vzhledem k intenzivnímu testování se možná stane první institucí, která přijde na trh s vakcínou proti koronaviru. První kolo odstartovalo před měsícem a absolvovalo ho přibližně 1 100 dobrovolníků, kteří se rozhodli eventuálně obětovat své zdraví s cílem pomoci globální snaze vynalézt co nejrychleji vakcínu, která by mohla ulevit světové krizi.
Dobrovolníci museli splňovat několik kritérií. První vlna požadovala „subjekty“ mezi 18 a 55 lety věku ve skvělé zdravotní kondici. Účastníci také podstupují denní monitoring jejich zdravotního stavu a pocitů. Vyplňují dotazníky, včetně popisu denních aktivit. Polovina lidí v testování dostane experimentální vakcínu ChAdOx1 nCoV-19, která by měla zabránit virům SARS-CoV-2 ve vstupu do buněk, a tím pádem zabránit infekci. Druhá část vybraných dobrovolníků pak dostane tzv. kontrolní vakcínu. Ta slouží jako porovnání, především kvůli vedlejším účinkům testované vakcíny. V této studii bude využita vakcína MenACWY, která se běžně v praxi využívá jako prevence proti meningokokovým onemocněním.
Stěžejní pro tuto studii je právě účast dobrovolníků, kterých univerzita potřebuje co nejvíce. Svou motivaci popisuje Dan Macateer, absolvent Oxfordské univerzity: „Cítil jsem se stejně jako většina z nás bezmocný a neschopný cokoliv proti pandemii dělat. Tak jsem si řekl, že tohle zní jako ideální příležitost k tomu, abych přidal ruku k dílu.“ Přiznává ale, že má jisté obavy ohledně výsledků: „Pokud se něčeho účastníte, obětujete tomu svůj čas, jste z toho nervózní a vyvolává to ve vás úzkost. Jelikož to s sebou nese rizika, tak pochopitelně chcete, aby ta vakcína uspěla. Teď hlavně potřebujeme jakoukoliv úspěšnou vakcínu, nebo ideálně víc takových vakcín.“
Jako ze sci-fi filmu
Matka dvou dětí Lydia Guthrieová měla před začátkem testování také jisté obavy, ale snaha pomoci byla silnější: „Měla jsem pár momentů, kdy jsem si říkala, že když mi teď píchnou tuhle experimentální vakcínu, zní mi to jako ze sci-fi filmu. Ale všichni teď musíme dělat důležitá rozhodnutí a zvážit rizika.“ Sama prý pocítila lehké vedlejší účinky podobné mírnému průběhu chřipky.
Tým, který stojí za tvorbou vakcíny, zveřejnil velice odvážné odhady. Tvrdí, že vakcína by mohla být po dalších kolech klinického testování připravena pro sériovou produkci již v září letošního roku. S tím ale nesouhlasí někteří experti, kteří odkazují na předchozí testy vakcíny na opicích. V těchto testech výsledky tak pozitivní nebyly. Ačkoli žádné z očkovaných zvířat po cíleném kontaktu s COVID-19 netrpělo zápalem plic, virem se nakazily nakonec všechny.
Profesor Adrian Hill, ředitel Jenner Institute, který stojí v čele výzkumu, se ale brání, že výsledky nebyly správně prezentovány a testování dosud vychází podle očekávání.
Oxfordská univerzita již začala s náborem dobrovolníků pro druhou a třetí fázi testování. Ta by měla zahrnout přes 10 000 lidí různých věkových kategorií včetně několika menších testovacích skupin – dětí ve věku od 5 do 12 let, seniorů od 56 do 69 a osob starších 70 let.
Zda se podaří dosáhnout ambiciózního cíle a vakcínu ve funkční podobě skutečně dostat na trh do konce září letošního roku, je ale v takto rané fázi testování velice těžké odhadnout.
