Ztichlým přístavem v libanonském Bejrútu otřásla loni 4. srpna ohlušující exploze. Ve skladní budově vybuchlo 2 750 tun ledku. Později vyšlo najevo, že dusičnan amonný se v přístavu skladoval šest let. Přeživší tragédie, která si vyžádala 215 obětí, stále cítí zlost a hledají spravedlnost ve složité pavučině potenciálních viníků.
Obří ohnivá koule a exploze, která rozmetala přístav v libanonském Bejrútu a vyžádala si životy 215 lidí. Blízkovýchodní tragédie plnila loni stránky novin po celém světě. A všichni se ptali: Kdo za ni může? V Libanonu totiž nešlo o teroristický útok či jinou řízenou akci, výbuch zřejmě způsobila lidská nedbalost.
Už v roce 2013 přivezla ledek do Libanonu ruská nákladní loď MV Rhosus. Ruští námořníci tehdy upozorňovali na nebezpečnost nákladu, který libanonská vláda později přemístila do skladu v Bejrútu. Bez dozoru, bez bezpečnostních opatření, bez sebemenší snahy nebezpečný materiál z centra hlavního města dostat pryč.
Nepřekvapilo mě, že výbuchu odolala, říká o české stavbě v Bejrútu Jiří Požár
Uprostřed trosek po ničivé explozi zůstal z velké části stát objekt obilného sila, tedy zemědělské stavby určené pro skladování sypkých materiálů. Tu projektovali čeští inženýři a v roce 1968 ji v Bejrútu postavil pardubický podnik Průmstav. Štáb CNN Prima NEWS ve čtvrtek mluvil s Jiřím Požárem, který pro firmu pracoval a příběh sila dobře zná.
A jak to vypadá na místě tragédie dnes? Libanon se rok po explozi utápí v ekonomické i politické krizi. Ačkoli se přeživší a příbuzní obětí nadále snaží hledat spravedlnost, k důslednému vyšetřování výbuchu ledku není politická vůle. O současné situaci v zemi informovala americká CNN.
„Co jsem viděla 4. srpna, zabilo mé srdce,“ komentovala pro CNN Samia Doughanová, které při loňské explozi zemřel manžel Mohammad. „Když jsem hledala svého muže, viděla jsem zohavená těla. Kusy lidí,“ dodala. A neoficiálního viníka už – podobně jako jiní – našla. Vládu. „Po třicet let nás ničí. Udělali z nás žebráky, ponížili nás a zavraždili nás,“ uvedla Doughanová.
Zkostnatělé vyšetřování
Krátce po loňské explozi libanonská vláda slíbila, že vyšetřování bude „rychlé a transparentní“. Jenže během měsíců celá kauza vyšuměla do prázdna a pro soudce a politiky byla potřeba hledat viníky už příliš vyčpělá. Na apatii v zemi upozornila i mezinárodní organizace Human Rights Watch.
„Nedostatečná nezávislost soudců, imunita pro vysoko postavené politiky, neochota k férovému vyšetřování. To jsou faktory, které zabraňují rok po explozi průchodu spravedlnosti,“ uvedla lidskoprávní organizace ve své analýze.
Podle CNN jsou v Libanonu politické elity prakticky nedotknutelné, odpor vůči nim ale roste. „Prakticky každý člověk v Bejrútu má vztek,“ píše se na webu americké televize. V zemi při výročí tragédie protestovaly tisíce lidí, policie je rozháněla slzným plynem. Dokud se ale v Libanonu nepromění garnitura, ochota k vyšetření jedné z největších neválečných explozí v dějinách se bude hledat jen těžko.
