Jedno téma takřka s roční pravidelností rozděluje českou společnost. Zaslouží si bratři Mašínové státní vyznamenání, či nikoliv? Někteří lidé mají členy antikomunistické odbojové skupiny z 50. let za vrahy, jiní zase za hrdiny. Zmíněná otázka často vrážela klín mezi politické spojence i blízké přátele. Zároveň se na stejné straně barikády nacházeli lidé, kteří se za normálních okolností shodli jen málokdy. Co o bratrech Mašínech říkali politici jako Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman, Mirek Topolánek, Alexandr Vondra či Petr Pavel?
Václav Havel
Vyznamenání pro bratry Mašíny již mnohokrát navrhovali senátoři, konkrétně v podobě medaile Za hrdinství. Tu mohl členům kontroverzní odbojové skupiny udělit již první český prezident Václav Havel. Nikdy tak ovšem neučinil. Na adresu Mašínů se vyjadřoval kriticky již v roce 1987.
Tehdy měl možnost přečíst si úryvky z knihy Jenom ne strach, kterou napsal americký spisovatel českého původu Ota Rambousek podle vyprávění Ctirada Mašína.
„Mám výhrady proti některým jeho polohám, které bych tu nerad teď nějak stručně charakterizoval, protože bych je tím asi simplifikoval. Snad jen to bych mohl, že mi přecházel mráz po zádech, když se můj dávný spolužák z Poděbrad kasal tím, kolik lidí zabil,“ hodnotil Havel v dopise, který poslal Josefovi Škvoreckému.
VIDEO: Projev Miloše Zemana při udílení státních vyznamenání 2022
Zmínkou o spolužácích měl na mysli skutečnost, že po druhé světové válce navštěvoval elitní internátní školu v Poděbradech, na níž chodili právě i bratři Mašinové. Označení spolužák je však nepřesné, protože Havel a Mašínové chodili do jiných ročníků.
Ctirad Mašín se k Havlově kritice vrátil v roce 1996, když mu sám napsal otevřený dopis. V něm prezidenta podrobil velmi ostré kritice a rovněž ho vyzval, aby z úřadu odstoupil.
„Nejste hoden úřadu, který zastáváte. Vaše éra je zhoubnější pro duši národa než řádění Stalinova kata Klementa Gottwalda. Tehdy národ alespoň věděl, kdo je jeho nepřítel,“ nebral si Ctirad Mašín servítky. On i jeho bratr Josef Havlovi často vyčítali, že se prý země v 90. letech naprosto nedostatečně vypořádala s komunisty.
Václav Klaus
I když se Havlův nástupce Václav Klaus s posledním československým a prvním českým prezidentem v mnohém neshodl, jejich postoj ke skupině bratří Mašínů lze označit za velmi podobný. Ani Klaus v prezidentském úřadu nikdy nevyužil návrhů z horní komory a Mašíny nevyznamenal.
„Můj názor není odlišný od převažujícího pohledu veřejnosti a bývalého prezidenta Václava Havla. Nemám na něm co měnit. Ten případ je složitý a vyznívá nejednoznačně. Jednoznačně ale nikoli pro státní vyznamenání,“ řekl například v roce 2008 během rozhovoru pro ČT.
Skupina působila v letech 1951 až 1953. Spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou se Mašínové rozhodli utéct z totalitního Československa, vstoupit do armády USA a bojovat proti komunismu se zbraní v ruce.
V září 1951 se odbojáři vloupali do policejních stanic, aby získali zbraně. Zabili při tom dva policisty. V srpnu 1952 přepadli auto s výplatami, při potyčce zemřel ozbrojený pokladník. V roce 1953 se Mašínové a Paumer probili přes někdejší východní Německo do Západního Berlína, což si vyžádalo život tří východoněmeckých policistů. Švéda a Janata padli do rukou východoněmecké policie, v květnu 1955 byli v Československu se strýcem Mašínů Ctiborem Novákem popraveni.
Činnost skupiny je v Česku považována za velmi kontroverzní. Část veřejnosti považuje její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti totalitnímu komunistickému režimu. Jiní vnímají členy skupiny jako vrahy, kteří používali nepřiměřené prostředky. Podříznutí neozbrojeného zajatce dýkou pak označují za zločin, který nelze obhajovat legitimním odbojem.
Miloš Zeman
Také třetí český prezident Miloš Zeman sdílel postoje Havla a Klause. „Moji dva předchůdci tak neučinili. Považuji za poctivé uvést, proč to neudělám já. Prvním důvodem je, že skupina Mašínů při svém útěku na Západ dýkou podřízla hrdlo svázanému zajatci. Druhým důvodem je, že zastřelila pokladníka, který převážel výplaty zaměstnancům. Ani jedna z těchto obětí nebyla exponenty komunistického režimu, a proto nejde tyto vraždy vydávat za činy protikomunistického odboje,“ řekl při svém projevu ve Vladislavském sále během loňských oslav 28. října.
Otec bratří Mašínů – Josef Mašín starší – na rozdíl od svých potomků nejvyšší státní vyznamenání ČR obdržel. Řád Bílého lva mu posmrtně udělil právě Miloš Zeman loni v říjnu. Josef Mašín starší byl důstojníkem prvorepublikové československé armády a během druhé světové války členem protinacistické odbojové organizace Tři králové. V roce 1941 ho zatkli příslušníci gestapa a o rok později byl popraven.
Mirek Topolánek
Zemanovo rozhodnutí z roku 2022 neudělit státní vyznamenání synům Josefa Mašína staršího ostře kritizoval Mirek Topolánek. „Vyznamená otce, neodolá a poblije syny, na které by otec byl hrdý, protože právě k boji za svobodu je vychoval. Ubožák,“ uvedl expremiér na adresu Zemana.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Autor kontroverzní knihy o Kunderovi: Zemřel velký spisovatel, ale komplikovaný člověk
Topolánek v případě diskuse o bratrech Mašínech stojí na opačné straně barikády než Havel, Klaus či Zeman. V roce 2008 jako český premiér ocenil odbojovou činnost Josefa a Ctirada i Milana Paumera Plaketou předsedy vlády. Svůj záměr prý s nikým dopředu nekonzultoval. Jeho rozhodnutí vyvolalo nesouhlasnou odezvu i některých tehdejších koaličních politiků.
Josefu Mašínovi, který trvale žije v USA, je v současnosti už 91 let. Jeho dcera Barbara před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS uvedla, že se Josef cítí stále dobře. Zároveň je posledním členem odbojové skupiny, který je naživu. Ostatních pět mužů včetně Ctirada Mašína, který zemřel v roce 2011, by tak případné budoucí vyznamenání dostalo posmrtně. Podle Barbary ani její otec, ani strýc nikdy nelitovali toho, co udělali.
Alexandr Vondra
Za hrdiny považuje Mašíny také europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. V roce 2011 se jako ministr obrany zúčastnil pohřbu Ctirada Mašína v USA. Oběma bratrům pak udělil ocenění Zlatá lípa, což je nejvyšší české vojenské vyznamenání.
„Prezidenti Klaus ani Havel nedokázali nalézt odvahu tento krok udělat. Jedná se totiž o krok kontroverzní, protože je v tomto bodě česká společnost rozdělená. Čtyřicet let tu byla historie interpretována v duchu seriálu o majoru Zemanovi, což odmítám. Bratři Mašíni netasili jako první,“ vysvětloval Vondra.
Klaus jeho krok označil za naprosto chybný a mylný. Odmítavý postoj zastávali i někteří členové předrevolučního disentu. Ti kromě jiného upozorňovali na negativní vztah Mašínů k Havlovi. Vondra si byl přitom s prvním českým prezidentem velmi blízký, na což upozorňoval jeho přítel z disentu, farář Miloš Rejchrt.
VIDEO: Rozhovor s Barbarou Masinovou z roku 2022
„Vážený pane ministře, milý Sašo. Tvého někdejšího přítele, spolupracovníka a posléze šéfa Václava Havla ohodnotil Ctirad Mašín slovy: ‚Byl to kréten pěstovanej estébákama.‘ Autorovi tohoto výroku o prezidentu mé republiky má nyní ministr vlády téže republiky vzdávat hold a předávat vyznamenání. Prosím, vážený pane ministře, vzepři se tomu. Předveď, že i politik si může uchovat kontinuitu osobního směřování a nerozcupovat svůj život v nespojitelné útržky,“ vzkázal Rejchrt Vondrovi v otevřeném dopise.
Petr Pavel
Ani po letech však Vondra svůj názor nezměnil. Nyní patří společně s několika senátory či poslanci mezi signatáře petice, která prezidenta Petra Pavla žádá, aby vyznamenal všechny členy odbojové skupiny bratří Mašínů. To samé loni Zemanovi navrhovala Sněmovna, letos však schválila jen navržení Janaty a Nováka.
ČTĚTE TAKÉ: Lidé si musí uvědomit, co byl odboj. Mašíny ovlivnili i Píka a Horáková, říká odborník
Pavel už dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém. „Můj názor na bratry Mašíny je poznamenán vraždou policejního strážmistra. Záměrně to nazývám vraždou, protože nešlo o žádné úmrtí v boji. Bylo to zabití člověka, který pro ně nepředstavoval žádné riziko. S tím se nemohu vnitřně srovnat. Respektuji, co dělali v odboji proti režimu, který považovali jednoznačně za nepřátelský. Respektuji i veškerá jejich bojová střetnutí na útěku s příslušníky policie a armády. Ale tato jediná konkrétní věc mi vadí,“ řekl pro deník MF Dnes.
Vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly. Na konci září pak Pavel v souvislosti s peticí uvedl, že nechce před 28. říjnem odtajňovat, kdo bude vyznamenán. Doplnil však, že jeho postoj k vyznamenání Mašínů je stále stejný.
