Plat si nezvyšujeme, on narůstá. Politici vysvětlovali, proč si polepší o desetitisíce

PARTIE Terezie Tománkové 23.10.2022

Rozhodovat o svých platech nechceme, neměli bychom a nesnášíme to. V nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS se na tom shodli poslanci vládních i opozičních stran. Reagovali tak na skutečnost, že vláda neplánuje udržet platy ústavních činitelů zmražené i pro rok 2023. Poslanci, senátoři, prezident i další si díky tomu polepší až o desetitisíce. Jak to ale budou řešit, není jasné.

„Plat si nezvyšujeme, ale narůstá. Politici nedělají jediný krok, aby si zvedali platy. Těžko to lidem vysvětluji. Diskuzi o vlastních platech ve Sněmovně nesnáším, je mi to nepříjemné. Představte si ten armageddon, kdyby si každý starosta měl rozhodovat na každém zastupitelstvu o svém platu. Blbě se to vysvětluje, když se nám to skokově navyšuje,“ komentoval automatické zvyšování platů v pořadu poslanec ANO Radek Vondráček.

Podobný názor měl ale i šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Já jsem na tom stejně jako všichni ostatní, nemůžeme to obhájit. Problém spočívá v tom, že to je automat, podle kterého se ten plat navyšuje. Skok je takový kvůli předešlému zamražení v uplynulých dvou letech. My jsme před dvěma lety přistoupili na ten populismus, před rokem to stejné,“ komentoval Benda. „Politici by si neměli rozhodovat o svých platech. Nechci o nich hlasovat a pokládám to za velmi nešťastné,“ zdůraznil zároveň.

Platy vrcholných politiků jsou nyní stejné již třetím rokem, a to kromě letošního ledna, kdy vzrostly zhruba o šest procent. Od února se pak vrátily změnou zákona na loňskou úroveň. Politici si platy zmrazili nejprve kvůli koronavirové krizi a pro většinu letoška na návrh koaliční vlády premiéra Petra Fialy (ODS), a to kvůli snaze najít vzhledem ke schodku státního rozpočtu úspory.

Kolik kdo dostane navíc?

Dlouhodobější zmrazení bude v novém roce znamenat razantnější navýšení platů. Řadoví poslanci a senátoři by si příští rok mohli polepšit o zhruba 12,7 procenta, tedy o 11 600 korun na 102 400 korun měsíčně. Plat prezidenta by příští rok mohl činit 341 200 korun, o 38 500 korun více než nyní.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok pobírali 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. Nárůst by činil 31 tisíc korun, respektive 22 100 korun. Odměna místopředsedy vlády by mohla vzrůst o 26 600 korun na 236 tisíc korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 16 300 korun na 144 100 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 13 900 korun na 123 200 korun.

„12 procent je deficit za předchozí dva roky. Donekonečna to blokovat nejde. Nezvyšujeme platy, pouze končí období, kdy jsme ty platy zamrazili,“ hájil plán vlády v Partii ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

„Myslím, že se shodneme na tom, že to nevysvětlíme. Musí tu být nějaký mechanismus. Dalším velkým faktorem je to, že poslanci by o svých platech rozhodovat neměli. Vezměte si takové starosty. Ti mají nějakou tabulku a o jejich odměně rozhoduje vláda,“ souhlasila s Bartošem místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).

„V současné době, pokud dojde k rozmrazení, tak je na každém poslanci, zda si to ponechá. Já dávám poměrně velkou částku z toho platu na charitativní účely,“ dodala.

Zmrazit platy znovu?

Podle SPD by mělo dojít k dalšímu zmrazení platů. „Je to jednoduché. Hnutí prosazuje zmrazení platů na celé toto volební období. Proto říkám, že poslanců SPD je 20 z 200. My jsme opozice. Já jsem to navrhl všemi možnými způsoby. Pokud vláda zvedne ruku pro můj návrh, může to být za den hotové. Tento návrh jsem podával i minulé volební období, Babišovi poslanci to zamítli,“ komentoval v pořadu šéf SPD Tomio Okamura.

„Ve Sněmovně leží i návrh Andreje Babiše (ANO) ke zmrazení platů na celé volební období, vládě se to nelíbí. Něco by se s tím udělat ale mělo. Nebyl jsem to schopen vysvětlit,“ přidal se i Vondráček z hnutí ANO. „Mrzí mě, že pan Jurečka alespoň nepřišel s nějakým řešením,“ dodal s odkazem na ministra práce a sociálních věcí.

Benda s Kovářovou ale varovali, že poslanci nemohou hlasovat o platech každý rok na podzim. „Pokud by došlo k dalšímu zmrazení, tak očekávejme za rok stejnou diskuzi na stejné téma,“ upozornila místopředsedkyně dolní komory. „Hlavně si nepřipouštějme, že každý rok na podzim si budeme hlasovat o svém platu,“ apeloval Benda.

„Chápu, že navýšení platů bude zvyšovat určité napětí ve společnosti. Na druhou stranu, vláda jasně deklaruje, že těm ve špatné finanční situaci pomůže. Máme k dispozici kroky, které vedou k tomu, že ti, co se dostávají do nouze, si o tyto dávky mohou požádat,“ zdůraznila ještě Kovářová.

Na platy ústavních činitelů počítá návrh státního rozpočtu na příští rok s částkou 6,47 miliardy korun. Je to zhruba o 730 milionů korun víc než letos. Na platy poslanců je připraveno v příštím roce téměř 312 milionů korun a na platy senátorů zhruba 131 milionů korun. Na plat prezidenta je vyčleněno přes čtyři miliony korun. Například ekonom Lukáš Kovanda konstatoval, že z makroekonomického hlediska je zvýšení platů ústavních činitelů zanedbatelné. Jde však o důležité politické gesto.

Tagy:
peníze politika ODS Sněmovna CNN Prima NEWS Marek Benda Poslanecká sněmovna platy Terezie Tománková Partie Terezie Tománkové Radek Vondráček ANO 2011 Věra Kovářová vláda Svoboda a přímá demokracie Poslanecká sněmovna ČR