Etiopský utečenec si poblíž hranice mezi Súdánem a Etiopií napouští galon vodou. Zdroj: AP
Některé bohatší země se radují z optimistických vyhlídek na rok 2021. Například USA a Velká Británie už začaly plošně očkovat proti nemoci COVID-19, další národy se brzy přidají. Pro mnoho států by ale příští rok mohl být z hlediska pandemie ještě víc devastující než ten letošní, píše web americké televize CNN.
Koronavirus v kombinaci s klimatickou změnou a konflikty by mohl v příštím roce zhoršit již dlouhodobé krize v několika rozvojových zemích. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodního záchranného výboru (IRC), jedné z hlavních humanitárních organizací v USA.
Přes závažnost pandemie nebyl přímý dopad koronaviru v oblastech, kde IRC působí, tak ničivý, jak se organizace obávala, uvedl generální ředitel IRC David Milliband. Dodal ale, že koronavirová krize s sebou přinesla katastrofální vedlejší účinky. Mezi nimi třeba narušení dodavatelských řetězců, způsobení potravinové nejistoty v některých zemích či vyhánění lidí z nemocnic, což má za následek nedostatečné ošetření ostatních nemocí, například malárie.
Japonci v pandemii trpí. Víc jich spáchalo sebevraždu, než zemřelo na covid
Japonka Eriko Kobayasiová se čtyřikrát pokusila o sebevraždu, poprvé ve dvaadvaceti letech. Tehdy pracovala ve vydavatelství, plat jí ale nestačil na nájem nebo nákup. „Byla jsem opravdu chudá,“ řekla Kobayashiová, která po pokusu o sebevraždu ležela tři dny v bezvědomí v nemocnici. Nyní je jí třiačtyřicet a o problémech s duševním zdravím napsala několik knih. Kvůli pandemii koronaviru se jí vrací stres, který dříve zažívala. Podobně je na tom mnoho dalších, páchají sebevraždy a myslí i na vraždy členů rodiny, jak popisuje CNN.
Tyto vedlejší účinky následně zhoršují kvalitu života v zemích, které se objevují na seznamu nouzových případů, o nichž IRC každoročně vypracovává přehled. Ten označuje místa, která jsou na pokraji humanitární katastrofy. Zástupci IRC varují, že například extrémní chudoba způsobená plošnými lockdowny a zavřením hranic by mohla v Jižním Súdánu, Burkině Faso a Jemenu vyvolat hladomor.
Negativní vyhlídky do budoucna
Právě Jemen, rozprostírající se na jihu Arabského poloostrova, je letos na první příčce zmiňovaného seznamu. Tamní národ již roky sužují války, což v kombinaci se současnou situací vyvolává zvláštní znepokojení. Na dalších místech za Jemenem se v seznamu nejvíce ohrožených zemí nacházejí Afghánistán, Sýrie, Demokratická republika Kongo a Etiopie.
Obyvatelstvo 20 nejhůře postižených států činí jen deset procent celkové populace na Zemi, ale připadá na něj 85 procent osob v humanitární nouzi. „Sledovaný seznam 2021 ukazuje, že svět čelí bezprecedentním humanitárním událostem i politické krizi nečinnosti a ústupu od humanitárních povinností,“ uvedla IRC v pondělním prohlášení.
Protesty v Rio de Janeiru: Chudinská čtvrť je v době koronaviru deset dní bez vody
V chudinské čtvrti Rio de Janeira v Brazílii se konaly protesty kvůli výpadkům dodávky vody, která je v době koronaviru a zvýšených hygienických opatřeních obzvlášť potřebná. Ve čtvrti neteče už více než deset dní. Červený kříž rozdává tisícům obyvatel vodu v plastových lahvích.
Milliband také sdělil, že vývoj vakcín proti nemoci COVID-19 je nesmírně pozitivní zprávou, a to především díky spolupráci soukromých společností a veřejných subjektů, které dokázaly vyvinout širokou škálu vakcín v rekordním čase. Zároveň ale poukázal na obtížnost zajištění a dodání těchto dávek do zemí, kde jsou finance a zdravotnictví limitované.
Na otázku, zda by se vakcíny mohly do rozvojových zemí dostat už v příštím roce, Milliband odpověděl: „Nedostatky dávek vakcíny proti COVID-19 znamenají, že drtivá část lidí v křehkých a humanitárních oblastech s nízkými příjmy a také mnohé země s průměrnými příjmy nebudou mít v roce 2021 k vakcíně přístup. Pravděpodobně ani v nadcházejících letech.“
