Ekonomové a platby za plyn v rublech
Ruská centrální banka si zatím v boji s protiruskými sankcemi počíná na výbornou. Vděčit za to může její guvernérce Elvíře Nabiullinové. „Je mimořádně kompetentní a má kolem sebe tým skvělých poradců,“ říká jeden z evropských centrálních bankéřů. Ruský bankovní sektor se však nachází v problémech, což začne vycházet najevo na začátku léta.
Ruský rubl je již vůči dolaru pevnější než v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V pátek 8. dubna se dal jeden americký dolar pořídit za 77,38 rublu. Jenže podle mnoha odborníků je to právě důkaz, že protiruské sankce fungují, a že se ruský bankovní sektor začíná sklánět nad propastí.
Elvira Nabiullinová, guvernérka ruské centrální banky Zdroj: Profimedia.cz
Elvira Nabiullinová, guvernérka ruské centrální banky Zdroj: Profimedia.cz
Že se rubl tak rychle zotavil, je zásluhou především guvernérky ruské centrální banky (Bank Rassiji) Elviry Nabiullinové. Ta sklízí potlesk i od některých svých západních protějšků. „Nabiullinová je mimořádně kompetentní a obklopila se extrémně kompetentním týmem poradců,“ uvedl pro portál Politico.eu jeden ze západních centrálních bankéřů, který si nepřál být jmenován.
Nečekaný krok Západu
Jiný zdroj zase potvrdil, že Nabiullinová si v boji o ruský rubl vede dobře a že zatím všechny kroky, které ruská centrální banka podnikla, byly správné. Achillovou patou celé obrany rublu jsou však devizové rezervy, které ruská centrální banka drží v zahraničí. „Nikdo z ruských hospodářských a vládních kruhů nepočítal s tím, že Západ zmrazí ruské devizové rezervy,“ píše Politico s odkazem na odborníky ze západních centrálních bank.
Síkela: Firmy z EU nebudou za plyn platit v rublech. Dodávky z Ruska jsou stabilní
Energetické firmy z Evropské unie budou nadále platit za plyn a ropu z Ruska ve sjednaných měnách. Jednostranné změny, kdy Rusko požaduje platit za nákupy v rublech, nejsou možné. Po jednání s provozovateli a dodavateli energií to novinářům řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).
Ne nadarmo se o zmrazení devizových rezerv hovořilo jako o finanční atomové bombě Západu. Jako každá centrální banka, i ta ruská drží rezervy zahraničních měn v bezhotovostní formě. To znamená, že se v její bilanci objevují buď jako pohledávka vůči Fedu (v případě dolarů), Evropské centrální bance (v případě eur), nebo jako nějaké aktivum, do něhož má centrální banka své dolarové nebo eurové rezervy zainvestované. Jakmile tedy Západ tyto rezervy zmrazil, přestala mít ruská centrální banka schopnost prostřednictvím prodejů dolarů nebo eur ovlivňovat kurz rublu na standardním trhu.
Iluze silného rublu
Následovalo proto více než zdvojnásobení základní úrokové sazby Bank of Russia na 20 procent a povinnost ruských firem převést nejméně 80 procent příjmů získávaných v zahraničních měnách do rublů. Rubl se tak stal fakticky nesměnitelnou měnou a jeho kurs vůči dolaru nebo euru se stal administrativní záležitostí. Jeho výši tak ovlivňuje téměř výlučně právě ruská centrální banka.
Rubl je tak v porovnání s americkým dolarem silnější jen opticky. Vlastně jen proto, že si to ruská centrální banka přeje. Zároveň jde ale o velmi silný psychologický nástroj, kterým vrcholní ruští představitelé mohou cílit na obyvatelstvo a říkat „podívejte se, rubl je silnější než dříve, západní sankce nefungují“.
Válka na Ukrajině
Jenže v tom se právě ukazuje, že jde pouze o Potěmkinovu vesnici, kde se za nablýskaným průčelím skrývá jen veliké nic. Ve skutečnosti je síla rublu vykoupena drahými úvěry pro financování ruské ekonomiky, ale i pro běžné ruské obyvatelstvo. Představme si, že by základní sazba České národní banky činila 20 procent. V tu chvíli by všechny sazby u půjček jak pro firmy, tak pro domácnosti stouply výrazně nad 20 procent, čímž by došlo k nepředstavitelnému zadrhnutí úvěrové aktivity, omezení investic a sérii osobních bankrotů lidí, kteří by nebyli schopni splácet třeba své hypotéky.
Problémy přijdou do léta
„Totéž nyní zažívají běžní Rusové. Dříve či později přestanou být schopni splácet a do potíží se budou dostávat banky, které jim ještě před válkou půjčily za výrazně nižších úrokových sazeb,“ uvedla pro CNN Prima NEWS ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija.
Ve stejném duchu se pro Politico vyjádřil také Iikka Korhonen, který se ve Finské národní bance věnuje analýze trhů rozvíjejících se ekonomik, včetně Ruska. „Výrazně zvýšené úrokové sazby jsou vážným problémem pro ruské banky. Jejich marže dramaticky klesnou a očekávám, že první problémy se ukáží, až banky budou vykazovat hospodářské výsledky za druhé letošní čtvrtletí,“ řekl.
O něco méně optimistický je ale Andris Strazds z Evropské rady pro zahraniční věci. Ten varuje před vkládáním příliš velkých nadějí do sankcí. Strazds očekává, že vážný vliv na ruské hospodářství budou mít až ke konci letošního roku. „Totéž platí pro finanční trhy. Zdvojnásobení úrokových sazeb určitě zabolí a vzniknou problémy s nesplacenými úvěry. Neobjeví se ale nyní, budou se objevovat později v průběhu roku,“ uvedl pro Politico.eu. A v tu chvíli se začne bortit také iluze silného rublu a zdánlivé nefunkčnosti západních protiruských sankcí.
