360° (510)
Co všechno by znamenalo okamžité odpojení Evropské unie od ruského plynu? Tím se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zabýval miliardář a investor s dlouhodobými zkušenostmi v sektoru energetiky Pavel Tykač. Podle kontroverzního byznysmena by konec ruského plynu mohl v Česku vyvolat i občanské nepokoje. Tykač nabídl v posledních dnech české vládě nákup levnější elektřiny, kterou vyrábí jeho elektrárna.
V posledních týdnech se ve veřejném prostoru často spekuluje o tom, zda Kreml zastaví dodávky zemního plynu do Evropské unie. Nebo to bude EU, která se odstřihne jako první. Česká republika je na ruském plynu, který do země proudí z Německa, závislá téměř ze 100 procent.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Je nereálné teď skončit s ruským plynem. Není to o snižování pokojových teplot o pár stupňů. Důsledek by byl pro Česko strašný. Zastavil by se náš průmysl. Zhroutila by se ekonomika a možná by přišly politické nepokoje, proti nimž by byl listopad 1989 jen drobným představením,“ varoval Tykač ve vysílání CNN Prima NEWS. Jeden z nejbohatších Čechů upozorňuje, že by s koncem ruského plynu výrazně klesala životní úroveň.
Podnikatel evropským politikům přímo nevyčítá, že za poslední dekády rozvíjeli energetickou spolupráci s Ruskem. Za fatální chybu však považuje fakt, že se z Ruska stal naprosto dominantní dodavatel. „Ať existuje klidně Nord Stream 3, 4 a 5. Důležité ale je nebýt závislý na jednom dodavateli. Pak by Rus byl jedním ze soutěžitelů, ale ne jediný dominantní dodavatel. Jelikož žádnou alternativu teď nemáme, stali jsme se závislými,“ vysvětlil svůj názor Tykač.
Válka na Ukrajině
Rusko suroviny spolehlivě dodávalo
Představitelé EU Rusy podle Tykače v posledních letech podcenili. „Za normální situace je ruský plyn jasně nejlevnější, měli jsme za sebou desítky let, kdy Rusko poměrně spolehlivě dodávalo suroviny. Politici si tak nedokázali odůvodnit miliardové investice do bezpečnosti,“ poznamenal byznysmen, jehož majetek se odhaduje na 37 miliard korun.
Na energetické problémy v souvislosti s ruskou invazí reaguje i Ukrajina. Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma to oznámila na svých internetových stránkách. Krok zdůvodnila právě aktivitami ruských okupačních sil.
Pavel Tykač má kontroverzní podnikatelskou minulost. Zbohatl například skupováním akcií při třetí vlně kuponové privatizace. Vydělal také investováním do akcií ČEZ. V 90. letech po něm ale zůstaly zkrachovalé banky, později půjčoval peníze politickým stranám. Na přelomu milénia policie Tykače prošetřovala kvůli výhodnému nákupu státních dluhů. Později ovládl nástupnickou společnost Mostecké uhelné a tlačil na prolomení těžebních limitů dolu ČSA, což by znamenalo zánik města Horní Jiřetín.
Znám je ale také pro svou filantropickou a charitativní činnost. Darem 1,2 milionu liber zajistili výuku češtiny na univerzitě v Oxfordu na další léta. Společně s manželkou stojí také za organizací Women for Women pomáhající samoživitelkám.
