Tykač: Vypnout ruský plyn? Proti nepokojům by byl listopad 1989 jen drobným představením

Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP

Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP

Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP

Plynovod Jamal Zdroj: AP

Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP

Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP

Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP

Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP

Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz

Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz

Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz

Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz

Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz

Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz