Použití zbraní na území Ruska
Rusko se chystalo významně zesílit tlak především v Charkovské oblasti a ulehčit okupantům válčení na jiných úsecích ukrajinské fronty. Na novou ofenzivu proto vycvičilo okolo 90 tisíc vojáků. Zaútočily na ně ale ukrajinské síly pomocí amerických raketových systémů HIMARS, a to prakticky ihned, jakmile dostaly od Washingtonu zelenou k úderům na ruském území, informují agentury Unian i Associated Press (AP). „Podařilo se nám zničit celé kolony vojáků podél hranice. Čekaly na rozkaz ke vstupu na Ukrajinu,“ řekl médiím jeden z ukrajinských vojáků.
Doposud museli Ukrajinci odrážet velké vlny ruských pěšáků a těžké vojenské techniky podél hranic na severovýchodě země. Právě v Charkovské oblasti měla podle náměstka ukrajinského ministra obrany a generálporučíka Ivana Havryjuka začít další ruská ofenziva. Kreml měl vycvičit kolem 90 tisíc vojáků, jejichž úkolem bylo vytvořit masivní tlak a zatlačit obránce hlouběji do vnitrozemí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jdete na záchod a přijdete o nohu. Ruské drony shazují miny na Ukrajince, ti slibují odplatu
To by se Rusům možná podařilo, kdyby nakonec opravdu došlo na velkou ofenzivu, do hry ovšem vstoupily raketomety HIMARS. Jen chvíli poté, co Spojené státy povolily ukrajinské armádě použít západní zbraně na ruském území, se síly okupantů dočkaly ničivých raketových salv.
Palba z HIMARS začala podle AP jen pár hodin poté, co Washington dal Kyjevu zelenou k dělostřeleckým úderům. „Ukrajinští vojenští velitelé očekávali nový velký útok, jehož cílem bylo odlákat naše vojáky z jiných bojišť, například v Doněcké oblasti,“ doplnil náměstek Havryljuk.
Jeden z vojáků s krycím jménem „Hefaistos“ médiím přiblížil, jak vypadalo rozsévání raketové zkázy. „Naše systémy HIMARS pálily celý den. Podařilo se nám zničit celé kolony vojáků podél hranice. Čekaly na rozkaz ke vstupu na Ukrajinu,“ citovala ho AP. Díky tomu se podařilo také stabilizovat část charkovské fronty.
Nyní ukrajinské vláda doufá, že se jí podaří přesvědčit americké představitele, aby její armáda mohla použít raketomety proti vzdálenějším cílům.
„Mohli bychom tak zaútočit na velitelská stanoviště ruské brigády a celého severního armádního útvaru, protože se nacházejí 100 až 150 kilometrů od frontové linie,“ doplnil Hefaistos s tím, že konvenčními zbraněmi a jiným typem dělostřelectva by něco podobného možné nebylo.
Ukrajinská armáda již dříve dala najevo zájem pálit rakety na cíle vzdálené více než 100 kilometrů od fronty. Zasáhla by tím podle jejího vyjádření zásadní vojenské a logistické cíle, jako jsou letecké základny, odkud startují ruské bombardéry.
MOHLO VY VÁS ZAJÍMAT: Jatka u Marjinky. Ruský voják předstíral smrt, ukrajinský dron ho odhalil, ukazují záběry.
