Platba za ruskou ropu
Laciná ruská ropa je pro Peking neodolatelným pokušením. Není proto divu, že si Rusko v červenci udrželo pozici největšího dodavatele černého zlata do nejlidnatější země světa. A nechalo za sebou Saúdskou Arábii, která dříve post jedničky zaujímala. Na rusko-čínské spojenectví přitom nejvíce doplácí Brazílie nebo Angola s propadem ropného exportu o desítky procent, uvedla agentura Reuters.
Rusko je největším dodavatelem ropy do Číny už třetí měsíc v řadě. V červenci se objem dodané ruské ropy do Číny meziročně zvýšil o 7,6 procenta na průměrných 1,68 milionu barelů denně. Celkově Rusko Číně v červenci poslalo, ať už ropovody nebo za pomoci tankerů, 7,15 milionu tun černého zlata.
Občanská válka, Mao Ce-tung, SSSR i USA. Co navždy rozdělilo Čínu a Tchaj-wan?
Od té doby, co šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová navštívila Tchaj-wan, znovu naplno vypuklo vojenské napětí mezi pevninskou Čínou a de facto nezávislým demokratickým ostrovem, jehož území si asijský gigant nárokuje. Co však nevraživost mezi Čínskou lidovou republikou a Tchaj-wanem – rovněž známým jako Čínská republika – způsobilo? Pro pochopení celého sporu je třeba se vrátit do 20. století. Dva nesmiřitelné rivaly navždy rozdělila občanská válka i vlivy okolních mocností.
Ruská federace tak zřejmě definitivně na čele top dodavatelů ropy do Číny vystřídala Saúdskou Arábii, jejíž červencový objem exportované ropy do nejlidnatější země světa dosáhl jen asi 6,6 milionu tun (1,54 milionu barelů denně). To představuje meziroční pokles o 1,6 procenta.
Dvacet dolarů sleva
Pokud vezmeme v potaz objemy dodané ropy za celý dosavadní průběh roku, tedy od ledna do července, stále je číslem jedna Saúdská Arábie s necelými 50 miliony tun. Ale už to je meziročně méně o 1,2 procenta. Naopak ruské ropné vývozy do Číny dosáhly za leden až červenec skoro 48,5 milionu tun, meziročně o 4,43 procenta více. Vyplývá to z čínských dat, na která se odvolává agentura Reuters.
„Ruská ropa je u asijských rafinérských společností velmi populární. A ty ceny, to je velká hodnota,“ řekl agentuře Reuters jeden z čínských zdrojů, který si ale přál zůstat v anonymitě. Ruská ropa totiž k čínským zpracovatelům míří se slevou, jež se aktuálně pohybuje kolem 20 dolarů na jednom barelu v porovnání s cenou převládající na světovém trhu. Ropa typu brent se aktuálně obchoduje za 92 až 96 dolarů za barel. Číňané tedy mají srovnatelnou surovinu přibližně za 75 dolarů za barel.
Blokáda nebo 48hodinový bleskový výpad. Čtyři varianty čínského útoku na Tchaj-wan
Čína nadále stupňuje napětí kolem ostrova Tchaj-wan, který si nárokuje. Zahraniční diplomatické zdroje pro britský list The Telegraph sdělily, že Peking může mít teoreticky přichystané čtyři varianty útoku na Tchaj-wan. Do jisté míry přitom údajně vychází z ruské invaze na Ukrajinu, která měla odhalit slabinu Západu – nedostatek pohotovosti.
Na pevném zahnízdění ruské ropy v čínských rafinériích ale není bita jen Saúdská Arábie, která zaznamenala jen mírný pokles odbytu svého černého zlata. Daleko více jsou zasaženy země jako Angola nebo Brazílie. Angola Číně v červenci dodala asi 2,1 milionu tun ropy, Brazílie jen něco málo přes jeden milion. V meziročním vyjádření však jde o pokles o 27 (Angola), respektive 58 procent (Brazílie).
Čína hltá i ruské uhlí
Jenže ropa není jediný artikl, pro který Rusko s potěšením nachází odbyt v Číně. Dalším je uhlí. Čína z Ruska v červenci odebrala téměř 7,5 milionu tun, jak opět s odkazem na čínská data tvrdí agentura Reuters. Meziročně jde o 14procentní nárůst a objem ruského uhlí vyvezeného do Číny byl v sedmém letošním měsíci vůbec nejvyšší od roku 2017, kdy se srovnatelná statistika začala sledovat.
Také v případě uhlí je pro Čínu jednoznačným lákadlem cena. Zatímco tunu australského uhlí, které má srovnatelnou kvalitu s ruským, Čína nakupovala za více než 210 dolarů, za ruské platí dolarů jen 150. Tedy o 60 dolarů, respektive o téměř 30 procent, méně.
Přestože export ruských surovin do Číny roste, zdaleka to neznamená, že by se Rusku dařilo zcela kompenzovat klesající odbyt do Evropské unie. V loňském roce sedmadvacítka odebrala v průměru 4,3 milionu tun ruského uhlí měsíčně. Aby tedy Rusko v EU „neudané“ uhlí zcela vyvezlo do Číny, musela by odebírat měsíčně skoro 11 milionů tun. A Rusku nestačí ani objem, který odebere Indie. Tam v květnu a červnu směřoval zatím jen necelý milion tun každý měsíc. Podobně, ba ještě o něco hůře, půjde Ruské federaci kompenzovat unijní embargo na dovoz ropy.
