Aby Rusko snížilo závislost na dronech z Íránu, vyvinulo nový typ kamikaze dronu s názvem Garpija-A1 (Harpyje). Novináři agentury Reuters zjistili, že Moskva jej na Ukrajině nasazuje už od minulého roku. Stroje obsahují některé čínské součástky a také díly, které jsou zahrnuty do sankčního seznamu Západu.
Ruská flotila dronů na Ukrajině se rozrostla o další model, který nedá Kyjevu spát. Moskva začala minulý rok v továrně ve městě Iževsk vyrábět nové sebevražedné drony Garpija-A1 (Harpyje). Agentura Reuters informovala, že Rusko je schopné jich za rok vyrobit tisíce.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vraťte Krym, vyzval Erdogan Rusko. Turecký prezident vyjádřil podporu svrchovanosti Ukrajiny
Zdaleka nejvíce překvapivé ale na Harpyjích je, že Rusko zřejmě drony vyvinulo ve spolupráci s Číňany nebo minimálně s využitím čínských součástek. Jedná se tak o jeden z dosud největších signálů ukazujících, že Peking během konfliktu stojí na straně Kremlu.
Přístup USA oslabuje Ukrajinu a posiluje Rusko. Za tuto chybu zaplatí celý Západ, říká expert
USA se od začátku války tak moc bojí eskalace konfliktu s Ruskem, že svazují Ukrajinu nesčetnými pravidly a limity – myslí si to Edward Hunter Christie, vedoucí výzkumný pracovník Finského institutu pro mezinárodní záležitosti. V komentáři pro Foreign Policy napsal, že USA chtějí udržovat válku v malém rozsahu, tím ale pošlapávají šance Ukrajiny.
Drony navíc podle západních zpravodajských služeb obsahují součástky, které se vyskytují na sankčním seznamu Západu a Rusko by k nim tak teoreticky vůbec nemělo mít přístup. Moskva ale běžně obchází sankce přes spřátelené země, mezi které patří typicky právě Čína, ale třeba i Indie.
Co Harpyje dovede?
Podle agentury Reuters se chce Rusko vymanit ze závislosti na íránských dronech a proto vyvinulo dron, který je na první pohled íránskému modelu HESA Šáhid-136 dost podobný.
Podle smlouvy o výrobě uzavřené mezi společností Kupol a ruským ministerstvem obrany má Garpija vzletovou hmotnost necelých 300 kilogramů a maximální dolet 1 500 kilometrů, tedy zhruba stejně jako íránské bezpilotní letouny. Kromě nich Rusko využívá i drony Lancet.
Utlačování krymských Tatarů a hra na obě strany. Proč Erdogan chce, aby Krymu vládla Ukrajina?
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se vyslovil pro návrat Krymu do rukou Ukrajinců. A to krátce před plánovanou návštěvou Vladimira Putina, který by měl příští měsíc dorazit do Turecka. Analýza Atlantické rady upozornila, že Ankara v tomto ohledu dlouhodobě hraje diplomatický dvojboj.
Samuel Bendett, vedoucí pracovník washingtonského think-tanku Centrum pro novou americkou bezpečnost, agentuře Reuters potvrdil, že pokud bude produkce modelů Garpija potvrzena, bude to znamenat odklon od ruské závislosti na íránských projektech bezpilotních letounů dlouhého doletu.
„Pokud se tak děje, mohlo by to naznačovat, že Rusko se nyní může více spoléhat na domácí vývoj a také samozřejmě na Čínu, protože obě strany v této válce jsou závislé na mnoha čínských komponentech pro výrobu dronů,“ řekl.
Západ dlouhodobě kritizuje čínské zapojení do války na straně Ruska. K tématu se minulý týden vyjádřil i šéf NATO Jens Stoltenberg, který Čínu vyzval, aby přestala podporovat ruskou válku na Ukrajině, a uvedl, že pomoc Pekingu hraje významnou roli v pokračování konfliktu.
Rusko má vyrábět drony v bývalé továrně na cement v Iževsku:
Nezávislý list The Moscow Times s odvoláním na analýzu upozornil, že Rusko na ukrajinské cíle vyslalo už asi 14 tisíc dronů. Nejčastěji šlo právě o íránské drony Šáhid. Teď chce Rusko více kousat pomocí Harpyjí.
EXKLUZIVNĚ: Štáb CNN natáčel ve nemocničním vlaku, který vozí zraněné vojáky z ukrajinské froty:
