Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se vyslovil pro návrat Krymu do rukou Ukrajinců. A to krátce před plánovanou návštěvou Vladimira Putina, který by měl příští měsíc dorazit do Turecka. Analýza Atlantické rady upozornila, že Ankara v tomto ohledu dlouhodobě hraje diplomatický dvojboj.
Pro někoho mohlo jít o šokující vyjádření. Turecký prezident Erdogan v týdnu na summitu lídrů Krymské platformy prohlásil, že poloostrov Krym náleží Ukrajině. Mítink se konal deset let po ruské anexi Krymu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vraťte Krym, vyzval Erdogan Rusko. Turecký prezident vyjádřil podporu svrchovanosti Ukrajiny
„Naše podpora územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny je neochvějná. Navrácení Krymu Ukrajině je požadavkem mezinárodního práva,“ řekl Erdogan.
Turecko se přitom profiluje jako relativně blízký spojenec Ruska a musí si být vědomé reakce Moskvy. Tím spíše, když se plánuje cesta Putina do Turecka, kterou i tak provází řada problémů. Ruský prezident má zřejmě obavy, že by jeho letadlo sestřelili Ukrajinci, a tak podle listu Middle East Eye žádá eskortu vlastních stíhaček.
Ankara to ale vždy uměla hrát na všechny strany. Pro zemi vklíněnou mezi Západ a Východ je diplomatické kličkování denním chlebem.
„Turecko si přeje, aby Ukrajina i Rusko jako sousedé přežily – a to znamená, že Ankara chce, aby Moskva měla motivaci spokojit se s něčím menším než naprostým vítězstvím. V dohledné budoucnosti bude tento cíl vyžadovat aktivistický postoj ve vojenských a diplomatických záležitostech v regionu,“ analyzuje prestižní think tank Atlantická rada.
Mimochodem už po anexi Krymu volalo Turecko po tom, aby se Ukrajina stala členem Severoatlantické aliance.
Utlačujete naše lidi, stěžuje si Turecko
Ankara má po Spojených státech v NATO druhou největší armádu. Dlouhodobě také bez úspěchu usiluje o členství v Evropské unii.
Na druhou stranu ale Turecko udržuje i vazby na Rusko a rovněž na země islámského světa. Minulý týden kupříkladu Erdogan vyzval k tvorbě „islámské aliance“ proti Izraeli, a to kvůli pokračující válce v Gaze. Informovala o tom agentura Reuters. Erdogan se v minulosti sešel i se členy Hamásu.
Historická pozice Krymu je mimořádně složitá. Nárok na poloostrov si dělají Ukrajinci, Rusové, ale klidně by mohli i Turci, kteří v minulosti Krymu vládli ještě coby Osmani. Přiznání Krymu Ukrajincům tak ze strany Erdogana není jen projevem dobré vůle spojenci, turecký prezident sleduje i své zájmy.
Ty jsou v kontextu Krymu spojené s národem krymských Tatarů, kteří na poloostrově dosud žijí. Turecko si stěžuje, že je ruští okupanti utlačují.
„Krymští Tataři pokračují v boji za územní celistvost Ukrajiny proti ruské okupaci. Krymští etničtí Tataři čelí od roku 2014, kdy Rusko poloostrov obsadilo, pronásledování, což Turecko odsuzuje. Turecko, USA, stejně jako Valné shromáždění OSN, považují anexi za nezákonnou,“ uvedla turecká agentura Anadolu Ajansı.
Během války na Ukrajině je Turecko významným vyjednavačem. Ankara jako jediná dokázala sezvat Ukrajince a Rusy k jednacímu stolu. Zasloužila se také o uklidnění situace v Černém moři. Což jen dokazuje, že škatulkování Turecka v globálním diplomatickém moři je složitá a ožehavá disciplína.
„Jsme jednoznačně nejvýchodnější částí Západu a nejzápadnější částí Východu. Stejně tak jsme nejvíce evropskou zemí Asie a také nejvíce asijskou zemí Evropy. Jsme mostem, vždycky jsme jím byli,“ řekl pro CNN Prima NEWS turecký velvyslanec v Praze Egemen Bağış.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyřeším válku na Ukrajině už před inaugurací, řekl Trump. Chcete se vzdát, tepala ho Harrisová
