CNN hodnotí ukrajinský protiútok
Zdá se, že ruské plány na ovládnutí Ukrajiny se hroutí. Kremlu totiž dochází munice, a tak se obrací na jednoho ze svých dlouholetých spojenců z dob studené války, Severní Koreu. Pchjongjang totiž v minulosti od Sovětského svazu přebíral a kopíroval zbraňové systémy, což by mohla být dnes pro Rusko výhoda. Jenže severokorejské zbraně jsou podle amerických expertů často jen hromadou primitivního šrotu.
Rusko se možná chystá nakoupit „doslova miliony“ dělostřeleckých granátů a raket od starého spojence z dob studené války, Severní Koreje. Takovou zprávu vypustil do světa před několika dny Bílý dům. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja ovšem informace amerických představitelů rezolutně odmítl.
Jenže taková úvaha by byla celkem logická, obzvláště při vědomí, jak celá takzvaná „speciální vojenská operace“ ruských vojsk na Ukrajině vázne. Z původní „třídenní akce“ je vleklá válka, která trvá už bezmála sedm měsíců. A vzhledem k tomu, jak Rusko Ukrajinu vytrvale zasypávalo raketami a dělostřeleckými granáty, není divu, že už pomalu nemá kde brát.
Hromada primitivní munice
Co vlastně může Kimův režim vládci Kremlu nabídnout? „Severní Korea má obrovské zásoby ‚hloupých‘ dělostřeleckých granátů a raket z éry Sovětského svazu, často i z 50. let,“ řekl agentuře Reuters Hugh Grifiths, bývalý člen expertního týmu OSN pro monitorování sankcí vůči Severní Koreji.
„Severokorejci se mohou pochlubit skutečně velkým počtem poměrně primitivních dělostřeleckých a raketových systémů, z nichž je část podobného typu i kalibru, jaké dnes využívají Rusové při ostřelování ukrajinských měst a vesnic,“ dodal Grifiths.
„Kimův režim velmi pravděpodobně disponuje raketami Kaťuša ráže 107 milimetrů, raketomety ráže 122 milimetrů nebo dělostřeleckými granáty ráží 155 a 122 milimetrů. Pchjongjang by mohl Rusku poskytnout také munici do kulometů nebo automatických pušek,“ uvedl pro Reuters Bruce Bechtol, profesor na Angelo State University, která analyzuje prodeje zbraní ze Severní Koreje.
Snazší logistika přes společnou hranici
„Vše, co Severní Korea vyrábí, jsou v zásadě kopie starých sovětských zbraní,“ doplnil. Bechtol ale příliš nevěří tomu, že by Rusko nebylo schopno navzdory západním sankcím vyrábět a doplňovat potřebnou munici z vlastních zdrojů. „Pokud by se Rusko skutečně muselo obrátit na Severní Koreu, pravděpodobně ho válka vyčerpala mnohem víc, než si dosud kdokoli dovedl představit,“ řekl dále agentuře Reuters.
Pro Severní Koreu by ale byl takový obchod doslova požehnáním. Kimův režim totiž už dříve dodával zbraně do Sýrie nebo Íránu. „Severní Korea zásobovala Sýrii, Írán i hnutí Hizballáh během syrské občanské války. Znovu a znovu můžeme být svědky zoufalství Severokorejců, kteří se snaží zvýšit své příjmy v cizí měně nebo své zbraně vyměnit za komodity, jež podléhají mezinárodním sankcím,“ připomněl Hugh Griffiths.
Podle něho může být zbraňová transakce s Ruskem mnohem větších rozměrů, než na jaké byla dosud Severní Korea zvyklá. Do karet jí totiž hraje snazší logistika. Pchjongjang by nemusel kontraband přepravovat po moři, nýbrž by využil geografické shody okolností, totiž společné hranice právě s Ruskem, s nímž sousedí na severovýchodě jen pár stovek kilometrů od Vladivostoku. „Severokorejci rozhodně nebudou váhat vyprázdnit své zbraňové sklady pro tak důležitého a neobvyklého klienta,“ uzavřel Grifiths.
