Projev ruského prezidenta Vladimira Putina
Nechceme dopustit krveprolití, řekl na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Jedním dechem však dodal, že Ukrajina připravuje v Donbasu nové „vojenské dobrodružství“. Většina členů Rady bezpečnosti v čele s USA však kroky Ruska, včetně vyslání „mírové mise“, jednoznačně odsoudila.
„Nyní je důležité se soustředit na to, jak zabránit válce a donutit Ukrajinu, aby přestala střílet na civilisty v Doněcku a Luhansku a přestala je provokovat. Ukrajinský prezident udělal všechno pro to, aby sabotoval a zničil Minské dohody,“ prohlásil ruský velvyslanec Něbenzja na zasedání Rady bezpečnosti OSN v noci z pondělí na úterý.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí večer ve zhruba hodinovém projevu, během nějž se mocně opíral do Ukrajiny, oznámil, že podepsal výnos o uznání nezávislosti separatistických republik Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny. „Uznáním nezávislosti se nic nemění, protože republiky ji vyhlásily už před Minskými dohodami. Kyjev je stále povinen dodržovat dohody. Jsme pro diplomacii, nové krveprolití v Donbasu nedopustíme,“ podotkl Něbenzja.
Ruský velvyslanec navíc obvinil Ukrajinu ze zvýšeného ostřelování a sabotáží. Ukrajinci se navíc prý chystali k dalšímu útoku proti Donbasu. „Na základě požadavku republik bude mír na jejich území zajišťovat ruská armáda. Ochrana jejich obyvatel je důležitější než všechny vaše hrozby,“ zopakoval a připomněl tak ruskou „misi na zajištění míru“.
Vojska prý mají v Donbasu zabránit ukrajinskému útoku. Okamžitě po vystoupení Putina přišla reakce Západu. Prezident USA Joe Biden zakázal Američanům ekonomické aktivity spojené se separatistickými republikami na Donbasu. Britský ministerský předseda Boris Johnson následně uvedl, že jde o „jasné porušení mezinárodního práva“. Ukrajinu podpořila i řada českých, zejména vládních, politiků.
Ukrajinský prezident uklidňuje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Ukrajince ubezpečil, že žádné bezprostřední riziko nehrozí. Podle něj jsou hranice Ukrajiny dobře chráněné a zůstanou takové, jaké jsou. Zopakoval, že počítá s podporou západních zemí. Za svůj údajně umírněný projev ale čelí kritice.
O mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli nezákonnému jednání Ruska požádala v brzkých ranních úterních hodinách sama Ukrajina. „Označení ruských vojsk za mírové síly, kterým prezident Putin ospravedlňuje jejich vstup na území separatistických regionů na východě Ukrajiny, je nesmysl,“ uvedla velvyslankyně USA Linda Thomasová-Greenfieldová.
Odsouzení se Moskvě dostalo také od dalších západních zemí včetně Francie, Norska či Irska. Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová označila pondělní krok ruského prezidenta Putina za porušení Charty OSN. „Následující hodiny a dny budou klíčové. Riziko velkého konfliktu je reálné a je třeba mu za každou cenu zabránit,“ zdůraznila.
Naopak Čína, která je nyní pokládána za politického spojence Ruska, vyzvala ke zdrženlivosti. „Všechny zúčastněné strany musí zachovat zdrženlivost a vyvarovat se všeho, co by mohlo zvýšit napětí. Věříme, že všechny země by měly řešit mezinárodní spory mírovými prostředky v souladu s cíli a zásadami Charty OSN,“ konstatoval čínský velvyslanec Čang Ťün.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja řekl, že Ukrajina připravuje v Donbasu nové vojenské dobrodružství. Zdroj: Profimedia.cz
Tvrdá odpověď ze strany Američanů
USA následně přišly s další tvrdou odpovědí. „V reakci na rozhodnutí a kroky Moskvy plánujeme oznámit nové sankce proti Rusku. Toto oznámení koordinujeme se spojenci a partnery,“ uvedl v noci na úterý Bílý dům. Nařízení, které před tím podepsal prezident Joe Biden, nespadá mezi sankce připravované pro případ ruského vpádu na Ukrajinu.
Američanům zakazuje nové investice v samozvané Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a přímý i nepřímý dovoz jakéhokoli zboží, služeb nebo technologií z východu Ukrajiny. Příkaz také umožňuje uvalení sankcí na jakoukoli osobu, která by chtěla působit v této části Ukrajiny.
Podívejte se, kde leží Doněck a Luhansk na Ukrajině Zdroj: CNN Prima NEWS
Na stranu Ukrajiny se postavila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Ruské uznání takzvaných lidových republik pošlapalo léta snah vyřešit konflikt, který Moskva způsobila. Je to volba konfrontace před diplomacií a porušení mezinárodního práva i suverenity Ukrajiny,“ napsala na sociálních sítích.
Z tuzemských politiků mluvili ve stejném duchu například šéf lidovců Marian Jurečka, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, šéf hnutí STAN Vít Rakušan nebo premiér Petr Fiala (ODS). Naopak prezident Miloš Zeman se ke stále vyhrocenější situaci zatím nevyjádřil.
