Ruští zajatci o hrůzách u Bachmutu pro CNN: Skákali jsme jako králíci přes roztrhaná těla

Moment zachycující, jak se ruští vojáci vzdávají

Reportér CNN mluvil s ruskými válečnými zajatci

Tři dny v kuse nám dělostřelecké a minometné granáty svištěly nad hlavou a explodovaly všude okolo. Tak popsal v rozhovoru pro stanici CNN ruský zajatec Anton své nasazení jižně od Bachmutu. „Za stálé minometné palby a bombardování jsme skákali jako králíci,“ řekl reportéru Benu Wedemanovi během rozhovoru, který umožnili štábu CNN uskutečnit vojáci z ukrajinské Třetí útočné brigády v provizorní věznici na východní Ukrajině.

Anton se svým spolubojovníkem Slavou zrovna spali, když je ze snů vytrhl dunivý zvuk motoru a střelba poblíž. Dělostřelecký granát pak rozmetal polena, která zakrývala zákop, kde se ukrývali. „Vpravo od vchodu zel kráter. Rozhostilo se úplné ticho. Kamárad mi řekl, ať zdrhám,“ zavzpomínal Slava pro CNN.

ČTĚTE TAKÉ: Ukrajinci zaskočili Rusy u Bachmutu. Zajatý okupant se sám odsoudil k smrti, ukazuje video

Utíkali, přeskakovali krátery a těla, která granáty roztrhaly na kousky, aby se dostali do dalšího zákopu. Pak nad sebou zaslechli ukrajinské vojáky. Anton měl u sebe pušku a granát. Popsal, že uslyšel cvaknutí a dovnitř vletěly dva granáty. Hloubka zákopu je ale před výbuchem ochránila. Anton ale předpokládal, že bude popraven nebo brutálně mučen. „Myslel jsem si, že je to můj konec. Přepnul jsem pušku do poloautomatického režimu a myslel si, že se zastřelím. Ale nedokázal jsem to,“ přiznal v slzách během rozhovoru.

Anton je jedním z osmi ruských vojáků, které ukrajinská Třetí útočná brigáda drží v provizorním vězení na východě země. Obývají malou celu bez větrání a slunečního světla, ale mají přístup k jídlu, vodě a cigaretám. Štábu CNN se podařilo mluvit se třemi z nich předtím, než si je převezmou ukrajinské tajné služby. Jména zajatců jsou kvůli jejich bezpečnosti vymyšlená. Za přítomnosti dvou ukrajinských vojáků v místnosti popsali, s jakými problémy se Rusové na bojišti potýkají. Podle reportéra Wedemana nevypadali, že by mluvili pod jakýmkoliv nátlakem.

Ukrajinci doufají, že ruské zajatce vymění za ty ukrajinské. Moc nadějí si ale nedělají. Většina z osmi zadržených jsou členové jednotky Storm Z, která spadá pod ruské ministerstvo obrany a tvoří ji odsouzení vězni, jimž byla za půlroční službu slíbena milost – tedy prakticky stejný způsob, kterým verboval Jevgenij Prigožin vězně do řad Vagnerovy skupiny. „Pro ruskou vládu nemají moc velkou hodnotu,“ vysvětlil ukrajinský voják s přezdívkou Kmotr, velící provizorní věznici.

Kdo vám ku*va řekl, že vás zabijeme?

To je i případ Antona, v Rusku seděl ve vězení třikrát – za drogy a přepadení. „Když jsem byl ve vězení, zaslechl jsem, že dělají nábor. Za půlroční službu slibovali milost,“ popsal. Anton podepsal, ale podle svých slov netušil, že ho pošlou rovnou na frontu. Po dvou týdnech základního výcviku skončil v zákopu u Bachmutu.

„Očekávali jsme, že budeme na obranné linii, jak nám bylo slíbeno. Řekli nám, že pouze vagnerovci jsou zapojeni do ostrých střetů a my bychom se měli zdržovat na dobytých územích,“ potvrdil Antonův spolubojovník Slava, který se podobně jako jeho bratr ve zbrani nechal naverbovat ve vězení, kde si odpykával trest za drogy.

Zajetí obou Ukrajinci zachytila i kamera na výstroji jednoho z vojáků. Na videu se s rukama za hlavou dušují, že po Ukrajincích nestříleli. „Vzali nás sem a nechali nás tu,“ říká Slava. Radši byste nás měli zabít,“ je slyšet Anton. „Kdo vám ku*va řekl, že vás zabijeme? Nejsme jako Rusové, před kamerou nezabíjíme, nepodřezáváme a neřežeme koule,“ odpovídá jeden z ukrajinských vojáků.

Další se zajatců, kterému CNN přezdívá Sergej, měl velké štěstí. Dva granáty totiž zabily spolubojovníky vedle něj. „Schovával jsem se v zákopu. Ty, kteří se rozhodli utíkat, jednoduše sundaly kulomety a tanky,“ popsal. Když pak uviděl ukrajinské vojáky, odplazil se ke dvěma svým spolubojovníkům. Jeden z nich se snažil přivolat dělostřeleckou palbu, pak ho ale usmrtil šrapnel. „Naše dělostřelectvo jako obvykle nefungovalo. Marně jsme se snažili povolat do akce i raketomety. Pak jsem slyšel, jak se k nám Ukrajinci blíží. Začal jsem křičet, že se vzdáváme, ale házeli po nás granáty,“ dodal Sergej.

Rus utrpěl zranění, ale přežil, mnoho jeho kolegů nikoliv. Jeden z ukrajinských vojáků později vysvětlil, že je během bojové vřavy těžké rozumět tomu, co Rusové křičí. Sergejovi se nicméně dostalo od Ukrajinců první pomoci. Byl převezen do nemocnice a následně skončil v provizorní věznici.

Pro Ukrajince by mohl být cenný. Na rozdíl od Antona a Slavy totiž nenarukoval z vězení, byť podle svých slov nepodepsal smlouvu zcela dobrovolně. Původně si totiž půlroční kontrakt odbyl v Chersonu. Po návratu domů mu ale údajně bylo řečeno, že když nepodepíše další, půjde do vězení. Nakonec tedy skončil v „mlýnku na maso“ u Bachmutu. „Bylo to velmi rozdílné od toho, co jsem viděl v televizi. Paralelní realita. Cítil jsem strach, bolest a zklamání ze svých velitelů,“ popsal Sergej pro CNN.

Podmínky na frontě všichni tři vylíčili jako strašné. Podle Antona a Slavy jediným způsobem, jak se dostat k jídlu a vodě, bylo jít pět kilometrů přes minová pole. Jejich velitelé navíc prý zabavili všechny prášky proti bolesti, aby se „mohli sjet“. Pod vlivem léků pak vydávali nesmyslné rozkazy a posílali své muže přímo do minometné palby. Jejich výpovědi se nedají nezávisle ověřit, nicméně korespondují s jinými video zprávami, které na sociální sítě umisťují naverbovaní Rusové.

Zatímco Sergej věří že bude vyměněn zpět do Ruska a jeho zranění ho udrží daleko od opětovného nasazení i vězení, Slava a Anton už si podobným osudem tak jistí nejsou. V Rusku totiž vstoupil loni v platnost zákon, který trestá dobrovolnou kapitulaci až 10 lety vězení. „Nevím, jak to dopadne, ale vzhledem k mojí minulosti se to stát může,“ odpověděl Anton na otázku, zda se po návratu do Ruska nebojí opětovného nástupu do vězení místo toho, aby se usadil a zkusil znovu navázat kontakt se svým dítětem.

Tagy: