Rychlost v nohou, radost v srdci a Ještěd na zřeteli, to byl zářijový Road Classics
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
{{ instagram('https://www.instagram.com/p/DO1bxtHDYu-/') }} Více
Výběr redakce
Nádherná panoramata Jizerských hor i malebná údolí pod Ještědem, kulisy letošního závěrečného závodu cyklistického seriálu Road Classics, byla jako z turistického bedekru. Dvanáct stovek nadšenců šláplo do pedálů a užilo si absolutní přednost, jelo se totiž na kompletně uzavřených silnicích. Právě tento ojedinělý zážitek láká rok od roku více amatérských závodníků.
Obrovská masa cyklistů, hromadný start, všichni pohromadě. Natěšení sportovci odhodlaní vymáčknout ze sebe všechno a být v cíli na vrcholu Ještědu mezi prvními, ale i tzv. hobbíci, kteří se sice také neleknou pořádné porce kilometrů, ale cyklistika je pro ně hlavně relax. „Propojují se tady lidi, kteří umí jet trochu svižně, s lidmi, které to prostě jen baví a chtějí prostě být jenom ve společnosti, zažít ten peloton, ale cítit se bezpečně,“ objasňuje Marcela Joglová, olympionička a současně ambasadorka závodu Road Classics.
Že se má v první řadě jednat o zážitek, potvrzuje také člen organizačního týmu Tomáš Macák: „Je to velký zážitek na silničním kole, tak to vnímáme po dílech seriálu, které jsme zažili. Primárně je náš seriál založen na uzavřených silnicích, což si běžný amatérský cyklista nemůže vyzkoušet. Zkrátka se sveze na uzavřené silnici, za uzavřeného provozu.“
A cíl se daří, sami závodníci hlásí naprostou spokojenost. „Jel jsem tady loni, byl to fantastický zážitek... Víme, do čeho jdeme. Myslím, že to bude epické, hodně výšek, ale počasí nemohlo být lepší,“ pochvaloval si ještě před startem závodu na Ještědu jeden z účastníků.
ČTĚTE TAKÉ: Zkušení šampioni i jezdci na sdílených kolech: Road Classics prověřil odhodlání 800 cyklistů
A jak pořadatelé dodávají, závod je zkrátka pro radost — těch, kteří chtějí vyhrát, i těch, kteří prostě chtějí zkusit, co v nich je. „Máme uzpůsobené dva formáty. Pro ty, kteří chtějí hnát do cíle, je formát závod. Pro ty, kteří se chtějí pokochat a vzít to trochu pohodověji, je formát švih, kdy si to můžou užít spíš než vyhrát a hnát se za časem... Mají tři měřené úseky a pak mohou jet volně,“ vysvětluje Tomáš Macák.
Velká dřina, různé cíle
Road Classics se letos jel už třetím rokem, při vůbec prvním závodě bylo účastníků sedm set, teď se jich na Ještěd vydalo dvanáct stovek. „Dostal jsem poukaz k Vánocům od syna... On to bral jako dárek, já to beru jako pomstu,“ říká s humorem jeden z účastníků před kamerou pořadu Prima Česko. Zatímco další sdílí jasnou vizi: „Potřebuju hlavně dojet do cíle, ale chci splnit alespoň průměrnou rychlost.“
Na trase je to pak jasně vidět — vlčáci vepředu příliš nehledí napravo, nalevo, na občerstvovacích stanicích sotva přibržďují. Ti, kteří přijíždějí o pár desítek minut později, už spěchají znatelně méně. To jsou účastníci, kteří si dokážou udělat i čas na odpočinek. „Já jsem startoval hlavně kvůli koláčkům a občerstvovačce, takže jsem sem dojel a za mě spokojenost... Dál pojedu, protože nahoře na Ještědu je další občerstvovačka a pak už dolů,“ přiznává bez okolků jeden ze závodících.
Kdo byl ale fandit a měl možnost sledovat tu dřinu zblízka, shodne se na jednom. Všichni bez rozdílu si hlavně v kopcích zaslouží obdiv i podporu. Mimo jiné také zřejmě nejznámější účastník závodu, herec David Vávra. Na otázku, jak se mu jede, odpověděl lakonicky: „Vidíte to, není to nejlepší.“
Ale i on ve svých osmašedesáti letech nakonec dojel a zvládl i strmé stoupání na samý vrchol Ještědu. Jako první tam ale ze skupiny závodníků dorazili Petr Fiala mezi muži a Denisa Slámová mezi ženami. „Bylo to náročné, bylo to technické, ta trať měla úplně všechno, technické i rychlé sjezdy a hlavně náročné stoupání,“ shrnula vítězka v kategorii žen, Denisa Slámová.
A nejiné to zřejmě bude i příště. Tak zase za rok!
Čtěte také
