Dvě stovky. Tolik rizikových pacientů lékaři zkontrolovali v prvním roce fungování programu cíleného vyhledávání rakoviny slinivky břišní. A u několika z nich zjistili přednádorové léze. Díky tomu mohou zahájit léčbu včas a nemocným prodloužit život. „Tichý zabiják“, jak se tomuto typu karcinomu přezdívá, zpočátku nemá žádné příznaky, což komplikuje jeho diagnostiku. Cílem programu je proto odhalit nemoc, než se naplno rozvine. Důležitost včasného záchytu lékaři připomínají při příležitosti Mezinárodního dne karcinomu pankreatu, který připadá na 21. listopadu.
Rakovina slinivky břišní patří k nejagresivnějším nádorům. První příznaky se projeví většinou až v pokročilém stadiu, kdy nemocným zbývá jen několik měsíců života. Proto lékaři od loňského roku cíleně vyhledávají ohrožené pacienty, aby léčbu zahájili dříve, než se onemocnění plně rozvine. V takovém případě má terapie vyšší úspěšnost.
ČTĚTE TAKÉ: Vadná diagnóza zpozdila léčbu „tichého zabijáka“. Dnes má Marek metastázy a varuje druhé
„Pokud karcinom zachytíme až v pokročilé fázi, průměrná doba dožití nemocného se pohybuje okolo 1,5 roku. Včas diagnostikovaní pacienti ale mohou žít až šestkrát déle. Naděje dožití je v takovém případě 9,5 roku,“ přiblížil profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
U jakých příznaků zpozornět?
Pokud člověk trpí rakovinou slinivky břišní, všimne si v počátečních fázích nemoci příznaků jen zřídka. U mnohých případů se příznaky vůbec neobjevují. Pokud však ano, mezi ty nejčastější se podle webu Mayo Clinic řadí deset následujících:
- Ztráta chuti k jídlu
- Nevysvětlitelné hubnutí
- Bolest v horní části břicha a zad, která je silnější při jídle nebo vleže a slabší při předklonu
- Příznaky připomínající žloutenku – oční bělmo a kůže se zbarví do žluta
- Tmavě zbarvená moč
- Bledší a plovoucí stolice
- Svědění kůže
- Nově diagnostikovaná cukrovka nebo hůře zvládatelná cukrovka
- Únava a nedostatek energie
- Bolest a otok ruky nebo nohy, což může způsobit krevní sraženina
Od spuštění screeningového programu lékaři vyšetřili již 200 pacientů po celém Česku. U šesti z nich odhalili přednádorové změny. Diagnostika se týká těch osob, které mají celoživotní riziko vzniku tohoto druhu rakoviny vyšší než pět procent.
„Jsou to lidé, kteří mají dva a více přímých příbuzných s rakovinou slinivky nebo trpí opakovanými akutními záněty či chronickým zánětem slinivky břišní. Ohroženi jsou také nositelé určitých genetických mutací,“ vysvětlil Urban.
Nemocných přibývá
Ročně lékaři rakovinu slinivky břišní objeví u 2 400 pacientů a skoro 2 200 nemocných s ní ve stejném časovém úseku boj prohraje. „Karcinom pankreatu je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí. Nemocných navíc neustále přibývá,“ podotkl Urban.
Podle gastroenterologů je klíčové, aby rizikovým osobám vyšetření doporučovali i lékaři jiných odborností, kteří mají o zdravotním stavu, případně o genových mutacích pacientů přehled. Proto se neustále snaží posílit takzvanou mezioborovou spolupráci s praktiky, chirurgy, onkology a také genetiky.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jandová promluvila o radikálním zákroku. Mám genetickou vadu jako Angelina Jolie, prozradila
„Důležité je, aby lékaři, kteří vyšetřují nebo jsou obeznámeni s mutacemi, mysleli na to, že některé mohou způsobit také nádor slinivky. Například pacienti s BRCA pozitivitou, která je častou příčinou rakoviny prsu, mají zvýšené riziko karcinomu ovaria, což je obecně známé. Méně už se ví, že je u nich také vyšší riziko propuknutí karcinomu pankreatu,“ uvedl Urban.
Pokud lékař usoudí, že jeho pacient spadá do rizikové skupiny, vyplní speciální dotazník na webu České gastroenterologické společnosti (ČGS). Experti na jeho základě pak zhodnotí, zda pacienta do programu zařadí a odešlou na vyšetření do některého z center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je v současnosti po celé republice devatenáct.
„Usilujeme o to, aby těchto center bylo do budoucna přibližně třicet. Rizikoví pacienti zde jednou ročně podstupují vyšetření slinivky břišní magnetickou rezonancí a endoskopickou ultrasonografií (vyšetření pomocí speciální hadičky s ultrazvukem),“ vysvětlil Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.
Díky rozšíření počtu pracovišť budou moct odborníci zajistit pacientům stejně kvalitní zdravotní péči v celé republice. Přispět by k tomu mělo i připravované zapojení takzvaných minimálních datových standardů, na kterých gastroenterologové pracují a o nichž jednali také na kongresu. Společně s plánovanou digitalizací zdravotnické dokumentace umožní lepší práci s daty.
„Cílem je sjednotit podobu zpráv z endoskopických vyšetření na všech pracovištích v Česku. V současné době totiž nejsou nijak regulovány a záleží na každém lékaři, jakou klasifikaci ve zprávě použije. Jednotná data pomohou k tomu, abychom mohli vytvořit celistvou databázi a napříč celým systémem vyhledávat informace,“ vysvětlil Tachecí. To by mimo jiné mohlo zdokonalit včasný záchyt rizikových pacientů nejen při karcinomu slinivky břišní.
S diagnostikou rakoviny pankreatu by do budoucna mohly pomoci i krevní testy. Jedním z nich je také takzvaný lipidomický test. Studie, která zkoumá jeho účinnost v odhalení raných fází nádoru či přednádorových změn, odstartovala letos a do tří let by jí mělo projít více než 400 účastníků.
Pokud se specificita a citlivost testu potvrdí, mohl by se stát nástrojem pro screening nádorových onemocnění slinivky břišní.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko trápí atypické zápaly plic. Často onemocní mladí, kteří nikdy nestonali, líčí lékařka
