Nové sankce EU proti Rusku
Výsledek války je zpravidla úzce provázán s ekonomickou silou bojujících stran. Přestože má Rusko v tomto ohledu nad Ukrajinou navrch, za napadeným státem stojí prakticky celý západní svět. A jak Rusko slábne vojensky, chřadne i jeho hospodářství, a tedy schopnost odolávat bránící se Ukrajině na bitevním poli.
Když ruské jednotky vpadly letos v únoru na Ukrajinu, reakce Západu na sebe nenechala dlouho čekat. Přišly sankce, následoval odchod západních firem z Ruské federace, postupně se začaly přidávat emigrace talentovaných lidí. Rusko odpovědělo utlumováním dodávek zemního plynu a jeho cena na evropském trhu začala raketově růst. A zdálo se, že je to Západ, kdo na svůj ostrý postoj vůči Putinovu Rusku doplácí.
Problém pro Rusy, Ukrajina dostala další moderní zbraně. Výrazně posílíme, libuje si ministr
Na Ukrajinu dorazily norsko-americké systémy protivzdušné obrany NASAMS. Na sociálních sítích o tom informoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Jedná se o další moderní zbraň ze Západu, která by mohla Ukrajině dopomoci k uzavření vzdušného prostoru a zajištění vojenské převahy nad ruským agresorem.
Jenže ani obří příjmy z prodeje plynu nedokáží kompenzovat nedostupnost technologií, k nimž Rusko ztratilo odchodem západních společností přístup. A už vůbec nedokáží vynahradit z toho plynoucí pokles produkce v kombinaci se stále větším přeorientováváním Ruska na válečnou ekonomiku.
Rusko neumí změnit odběratele plynu
„Navzdory tomu, že se Putin snaží situaci malovat narůžovo, existují skutečné problémy s materiálem a výrobou, které znamenají, že továrny musí snížit kvalitu produkovaného zboží,“ řekl britskému listu The Guardian Jakov Fejgin, ruský expert losangeleského think-tanku Berggruen Institute.
Podle něho je třeba si uvědomit, že ekonomická síla zemí sdružených v NATO dosahuje asi 40 bilionů dolarů, zatímco ruská ekonomika čítá jen asi 1,7 bilionu. „NATO vydává na obranu kolem dvou procent svého HDP, takže ať už Rusko bude vydávat, kolik chce, Putin proti tomu nemá šanci,“ dodal Fejgin.
Putin šokoval Macrona výroky o Hirošimě. Popsal, jak může jaderný útok ukončit válku
Nejmenované diplomatické zdroje měly sdělit pro britský list Daily Mail, že se Vladimir Putin při hovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zmínil o jaderném útoku na japonská města Hirošima a Nagasaki. Podle šéfa Moskvy americký nukleární nálet prý ukázal, že fatální útok nemusí směřovat na hlavní město, a přesto může způsobit konec války.
Vedle toho Rusko musí řešit, kam bude prodávat svůj zemní plyn, který ve stále menší míře odebírá Evropská unie. Zatímco před propuknutím války dosahoval podíl ruského plynu na unijní spotřebě kolem 40 procent, nyní je to už méně než desetina. „Putin sice může Evropě vypnout plyn, ale jen těžko jej může začít okamžitě posílat jiným odběratelům. K tomu potřebuje terminály na přeměnu na zkapalněné skupenství. Jenže na to nemá dost času ani technologií nebo vybavení, takže plyn bude muset nechat v zemi,“ řekl Guardianu Tim Ash, analytik think-tanku Chatham House.
Z ruského úpadku těží Gruzie
Stejný argument již dříve zmínila také skupina vědců z Yaleovy univerzity. Jeffrey Sonnenfeld a jeho kolegové tvrdili, že „pro Rusko neexistuje žádná cesta z ekonomického zapomnění, pokud Západ zůstane jednotný v udržování a stupňování sankčního tlaku proti Rusku“.
Jak už ale bylo zmíněno, ruské hospodářství nečelí pouze problému odlivu technologií. Pomalu ale jistě se připravuje také o pracovní sílu. „Pozorujeme obrovský odliv mozků. Nejlepší lidé Rusko opouštějí. Začalo to už na jaře, kdy ze země emigrovaly desítky tisíc technologických expertů, a vláda nemá plán, jak tyto lidi nahradit,“ řekl deníku Politico profesor ekonomie univerzity v Turku Kari Liuhto.
Úprk pracovní síly zesílil ještě po vyhlášení částečné mobilizace letos v září. Desítky, ba stovky tisíc Rusů opustily zemi, a nalezly nová útočiště převážně v sousedních státech. Těží z toho například Gruzie, jejíž ekonomika letos stoupne nejméně o deset procent. „Dochází tam k hospodářskému boomu. Všem sektorům, malým i velkým firmám, se daří. Nevím o žádném odvětví, které by letos mělo hospodářské problémy,“ uvedl šéf největší gruzínské banky Vakhtang Butskhrikidze.
