Od šetření až po Česko zcela bez plynu. Experti popsali scénáře energetické krize v Evropě
Výběr redakce
Dusno v koalici? SPD musí mít ostřejší lokty, burcuje Maříková. Kritizovala konkrétní kroky ANO
Za útok sekerou dostal jen podmínku. Po letech si senior na sousedku počíhal a umlátil ji tyčí
Řada odborníků se shoduje, že energetická krize v Evropě letošní topnou sezónou zdaleka neskončí. A to i navzdory faktu, že Evropa má aktuálně nadbytek zásob zemního plynu. Klíčový bude vývoj v příštím roce. Analytici časopisu The Economist popsali tři scénáře, kterým Evropa může za několik málo měsíců čelit. A v tom nejhorším zůstane Česká republika zcela bez dodávek zemního plynu z východu, ale i západu.
Cena zemního plynu na klíčové burze v Nizozemsku se za poslední dva měsíce propadla asi o dvě třetiny. Přestože se to zdá být jako sci-fi, jde o projev faktu, že Evropa má aktuálně přebytečné zásoby této důležité komodity. A to navzdory tomu, že k nám přestal proudit ruský plyn prostřednictvím potrubí doslova utopeného v Baltském moři. Ano, Nord Stream 1 do Evropy už pár měsíců nedodává ani kubík.
Říjen nám ukazuje, jak individuální úspory energií každého z nás pomáhají celé společnosti. Ve srovnání s průměrem posledních tří let se nám totiž podařilo snížit spotřebu skoro o 200 milionů kubíků plynu, tedy o 27,8 procenta oproti průměru minulých tří let. pic.twitter.com/XXMkiyrJwV
— Jozef Síkela (@JozefSikela) November 1, 2022
Evropským zemím hraje momentálně do karet poměrně teplé počasí a rovněž skutečnost, že řada lidí vzala za své doporučení energiemi šetřit. Například v České republice se říjnová spotřeba zemního plynu snížila oproti tříletému průměru téměř o 28 procent, jak před několika dny uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Nord Stream zůstane zavřený
Jenže ten pravý test odolnosti a soudržnosti Evropské unie přijde, až letošní topná sezóna skončí. Na jaře 2023 se totiž rozběhne závod o naplnění plynových zásobníků na další zimu, a tentokrát se sedmadvacítka bude muset obejít bez valné části dodávek z Ruska.
Čtěte také
O to bude situace komplikovanější. Analytici časopisu The Economist v součinnosti s experty poradenské společnosti Rystad Energy dali dohromady tři scénáře, se kterými může Evropa v příštích měsících počítat.
První předpokládá, že plynovod Nord Stream zůstane zavřený. A to obě jeho části, tedy jak nedávnými výbuchy poničená „jednička“, tak i druhá část, která nikdy nebyla uvedena do provozu, třebaže technicky je připravena. Takový scénář by sice znamenal pokračování energetické krize i v příštím roce, ale nejednalo by se o katastrofu.
Evropě by v tomto případě chybělo kolem 84 miliard metrů krychlových zemního plynu, tedy asi 17 procent její běžné spotřeby. Část by sedmadvacítka dokázala nahradit importem zkapalněného zemního plynu (LNG), zvýšenými dodávkami z Norska nebo Ázerbájdžánu. Současně by pokračovalo šetření plynem, ke kterému dochází již dnes.
Čtěte také
„Při tomto scénáři by vlády nemusely zavádět dodávky plynu na příděl, Evropa by však za plyn platila stále poměrně vysokou cenu,“ píší analytici časopisu The Economist. Fakticky by tak docházelo k pokračování současného stavu.
Ruská eskalace energetické války
Druhý scénář počítá s dalším omezováním ruských dodávek zemního plynu do Evropské unie. Nejprve by zavřelo jeden ze dvou plynovodů vedoucích přes Ukrajinu. Postupně by omezovalo také export svého LNG do Evropy, nicméně by nechtělo ztratit všechny své odběratele v evropské sedmadvacítce.
V tomto scénáři by došlo k ještě většímu nárůstu cen zemního plynu na evropském trhu. Evropská unie by mohla odpovědět zavedením cenových stropů na ruskou ropu a jejich snižováním tak, aby Rusko inkasovalo z prodeje menší objemy peněz. Rusko by ji zároveň bylo nuceno prodávat do jiných koutů světa, což by fakticky vedlo ke zlevnění této komodity na globálním trhu. Snažilo by se také přesvědčit země ropného kartelu OPEC, aby omezovaly těžbu, a tím cenu ropy držely vysoko.
Čtěte také
To by ale nemuselo fungovat, neboť s očekávaným vstupem globální ekonomiky do recese bude poptávka po ropě nejspíše klesat, a tak by se ruská strategie trestat Evropskou unii omezením dodávek plynu mohla do značné míry míjet účinkem. Přesto by ale na takovou hru mohlo Rusko vsadit a energetická krize v Evropě by se stupňovala.
Rozpad evropské solidarity
Scénář číslo tři představuje krajní variantu, pravděpodobnost jejíhož naplnění je sice malá, ale je lepší s ní počítat a případně se na ni připravit. V tomto scénáři Rusko zaznamenává katastrofální ztráty na ukrajinském bojišti a pouští se do totální energetické války se Západem. Zavře i poslední plynovod, kterým zásobuje Evropskou unii. Vedle toho podniká i útoky na infrastrukturu, kterou plyn do Evropy proudí.
„Náš extrémní scénář také předpokládá, že Rusko vyřadí z provozu plynovodní potrubí z Norska, čímž Evropskou unii připraví o dalších 55 miliard metrů krychlových plynu ročně,“ naznačují analytici časopisu The Economist. Dodávají ale, že něco takového by mohlo být členskými zeměmi Severoatlantické aliance vyloženo jako útok na NATO, a pokud by nepřistoupily k vojenské odvetě, nejspíše by Západ rozšířil sankce proti Rusku do takové míry, že by mu prakticky znemožnil dodávat své komodity do světa.
Čtěte také
Pro Evropskou unii by však takový vývoj znamenal obrovský test soudržnosti. Analytici časopisu The Economist odhadují, že by se téměř jistě rozpadla. Německo by pravděpodobně přestalo vyvážet elektřinu do Francie a zastavilo by tok zemního plynu na východ, tedy i do České republiky nebo na Slovensko. Evropa by se musela obejít bez nejméně poloviny své roční spotřeby zemního plynu. Na řadu by přišly blackouty a zcela jistě i přídělový systém na dodávky nejen plynu, ale i elektrické energie.
Pravděpodobnost extrému je nízká
Jakého scénáře se tedy můžeme reálně obávat? Hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce předsedy vlády Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček uklidňuje, že na ten nejhorší rozhodně nedojde. „Rusko se nechává slyšet, že chce do Evropy posílat plynu víc, naráží ale na její odpor. V uplynulých měsících se totiž projevilo jako nespolehlivý partner,“ řekl Křeček CNN Prima NEWS.
Podle něho nelze ignorovat ani fakt, že v Evropské unii se daří budovat další terminály pro příjem zkapalněného zemního plynu, a že tedy sedmadvacítka bude Rusko potřebovat stále méně. „Následující dvě zimy zvládneme, i když za plyn asi zaplatíme cenu vyšší, než je obvyklá jinde po světě. Situace se ale bude uklidňovat a vracet do normálu,“ dodal.
Premiérův poradce také nevidí riziko v tom, že Evropská unie bude muset během příštího jara či léta naplňovat zásobníky bez přísunu plynu z Ruska. „Schopnost je naplňovat nám zůstane. Scénáře, že by hospodářství Evropské unie zkolabovalo kvůli nedostatku plynu, jsou málo pravděpodobné,“ uzavřel Křeček.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
