V Česku výrazně přibývá sebevražd
Vánoce jsou obdobím, kdy odkládáme nepříjemné věci na později, a to včetně sebevražd, řekl pro CNN Prima NEWS psychiatr Cyril Höschl. Daleko rizikovějším je ale Nový rok, kdy se uvolní nahromaděná motivace. Podle Höschla je nejčastějším důvodem deprese a je třeba sledovat příznaky, jako například deklarování neochoty žít. Myšlenka, že když někdo o sebevraždě mluví, tak ji nespáchá, je podle něj nesmysl. Výzkumná pracovnice z Národního ústavu pro duševní zdraví Roksana Táborská podotkla, že k dobrovolnému ukončení života většinou vede kombinace důvodů. Pokud má někdo strach o svého blízkého, měl by podle ní okamžitě jednat.
V Česku v roce 2022 přibylo sebevražd, život si vzalo 1 302 lidí, vyplývá z dat Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Předtím počet klesal, v letech 2019 až 2021 si s fatálními následky sáhlo na život kolem 1 200 lidí ročně. Podle údajů statistického úřadu v roce 2022 v Česku v důsledku sebevražedného jednání zemřelo 1 031 mužů a 271 žen. „Předběžná data za rok 2023 pak naznačují, že situace se stabilizovala a data o počtu sebevražd nevykazují oproti roku 2022 významný nárůst,“ dodává v tiskové zprávě zveřejněné v září 2024 psycholožka Roksana Táborská.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pouhý kašel nebo obyčejná chřipka? Zprvu běžné příznaky mohou signalizovat zákeřné onemocnění
Ve společnosti přitom převládá představa, že jedním z nejrizikovějších období, kdy dochází k sebevraždám, jsou Vánoce. Opak je ale pravdou. „Lze spekulovat o tom, že Vánoce jsou pod jakousi náboženskou ochranou. Vždyť v silně katolických zemích jako v Itálii, Španělsku či v Portugalsku je sebevražednost nízká, podobně jako v silně protestantských zemích. I v sekularizované společnosti, jako je ta česká, jsou Vánoce od dětství svátky, během kterých se nepříjemné věci odkládají na později. Tohle máme zabudováno a má to jistě vliv na načasování činů, jako jsou rozvody, sebevraždy, útěky z domova a podobně,“ popsal pro CNN Prima NEWS psychiatr Cyril Höschl.
Pomoc při sebevražedných myšlenkách
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky například na Lince bezpečí 116 111. Linka funguje nonstop, anonymně a zdarma pro děti a studenty do 26 let. Česká asociace pracovišť linek důvěry zase nabízí seznam všech aktuálně sdružených linek, kdy si vyberete podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivá témata.
Asociace poradců pro pozůstalé zase poskytuje profesionální a nestranné služby pro truchlící. Další odkazy a kontakty na jednotlivé poradny či krizová centra například ve větších městech naleznete přehledně na webu Sebevraždy.
Naopak Nový rok je podle statistik nadprůměrným. „Na Nový rok a po něm tyto důvody pominou a nahromaděná motivace se uvolní. K tomu jistě přistupuje zvýšená konzumace alkoholu na Silvestra s následnými důsledky,“ podotkl Höschl. To potvrzuje i psycholog Karel Humhal. „Roli hraje asi pocit, že ‚něco‘ (rok) definitivně, nenávratně končí. Mizí jakákoliv naděje, nastupuje pocit naprostého nezdaru. O Vánocích zbývá přeci jen několik dnů,“ řekl Humhal.
Nejčastějším důvodem k dobrovolnému odchodu je podle Höschla deprese. „Ať již rozpoznaná a neadekvátně léčená nebo nerozpoznaná a neléčená,“ upřesnil psychiatr s tím, že výrazným signálem je deklarovaná neochota žít a případně přiznání sebevražedných úmyslů. „Všeobecně deklarovaná ‚pravda‘, že kdo o sebevraždě mluví, tak ji nespáchá, je nesmysl. Často to bývá opravdu varovný signál,“ zdůraznil Höschl. Podle výzkumné pracovnice z Národního ústavu pro duševní zdraví Roksany Táborské za sebevraždou obvykle nestojí jeden jediný důvod, ale jejich kombinace. „Co se ukazuje v praxi, tak mezi nejčastější příčiny patří absence smyslu života, duševní onemocnění, zejména deprese, rozpad či ztráta vztahů, sociální či ekonomická situace člověka, dlouhodobé či neléčitelné somatické onemocnění či třeba sebevražda v rodině. Vliv má také nezaměstnanost, dostupnost služeb péče o duševní zdraví a celospolečenské klima,“ popsala Táborská.
Zároveň podotkla, že pokud má někdo strach o někoho ze svého okolí, existuje několik možností, co dělat. „Můžete se naučit rozeznat varovné signály, jak a na co se ptát a jak zajistit pomoc. Tyto informace podrobně uvádíme na webu. Pamatujte si, že jednat je vždy nejlepší volba. Pokud se však jedná o akutní krizi a je potřeba okamžitá pomoc, tak osobu nikdy nenechávejte o samotě a neodkladně volejte tísňovou linku 112,“ upozornila Táborská.
Podle Humhala jsou pozorovatelné změny chování například zamlklost, sociální izolace, smutek nebo například snaha uspořádat životní záležitosti. „Může ovšem nastat i opačná změna chování, jako například nápadné přehrávání vnějších projevů. Jde o změny chování, kterých by si měla osoba blízká všimnout a žádat vysvětlení. V nejhorších případech není na dotyčné osobě patrné nic a blízké okolí je potom činem takové osoby šokováno,“ podotkl Humhal.
Podle Světové zdravotnické organizace patří sebevražda mezi nejčastější příčiny úmrtí. Počet pokusů organizace odhaduje až na patnáctinásobek dokonaných sebevražd. V ČR se sleduje kromě jiného počet hospitalizací pro záměrné sebepoškození, ročně jich je přes 3 000, nejčastěji se týkají dospívajících a mladých dospělých. Počty sebevražd je možné snížit aktivitami bojujícími proti předsudkům a nabídkou relevantních informací a efektivní pomocí. Proto odborníci z NUDZ rozšiřují informace a materiály na webu sebevrazdy.cz, kde je od pondělí do pátku od 16:00 do 20:00 k dispozici i chatová poradna.
V Česku přibývá depresí
Depresí i úzkostí podle odborníků v české společnosti přibývá, v letech 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až třikrát víc Center duševního zdraví, která umožňují mimo jiné duševně nemocným lidem léčit se s pomocí odborníků mimo psychiatrické nemocnice, uvedla Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků pandemie onemocnění (covid) a válka na Ukrajině. Zvyšovat je proto podle nich nutné takzvanou resilienci, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny,“ uvedl předseda sekce sociální psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.
V české populaci přibývá zejména depresivních poruch. „V tuto chvíli hovoříme jen o počtu lidí, kteří se léčili. Pokud bychom do zkoumání zařadili i lidi, kteří se neléčili, tak se nám ukazuje poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševní poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní,“ sdělil Pěč.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pět let od covidové pandemie. Podívejte se, jak se nebezpečný koronavirus šířil světem
