Interview PLUS - 20.9. v 14:44
Jedno z témat, o kterých Češi nejvíce mluví? Beze sporu ceny potravin. Debata se vede i tom, kdo za jejich strmý nárůst může. Klesnou někdy, nebo se Češi musí smířit s tím, že si zkrátka za jídlo citelně připlatí? Jaký vliv na to mají zemědělci či obchodníci? Takové bylo téma dalšího dílu pořadu Interview PLUS, v němž byl hostem moderátorky Martiny Kuzdasové, šéf Zemědělského svazu ČR, Martin Pýcha. Ten mimo jiné poukázal na podmínky, které musí čeští zemědělci splňovat. Podle něj nejsou fér stejně jako srovnání s okolními zeměmi.
Poslechněte si celý rozhovor formou podcastu
Zatímco ceny energií se daří snižovat, o potravinách se to říci nedá. Podle Martina Pýchy je třeba ptát se především obchodníků. „Oni určují finální cenu. My zemědělci prodáváme v současné době hlavní suroviny - ať jsou to obiloviny, mléko, olejniny nebo masné výrobky, maso jako takové - za cenu 85 % pod úrovní loňských cen,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR s tím, že zemědělci ceny snížili velmi výrazně. „V některých případech se dokonce cena propadla pod evropskou a hlavně pod nákladovou cenu. Jsme v situaci, kdy neurčujeme cenu. Ta se určuje na komoditních burzách a cena v celé Evropě u základních zemědělských komodit klesá. Samozřejmě klesá i u nás a protože cena u nás většinou kopíruje tu cenu evropskou, takže je řádově i o 10, 15, někdy o 20 % nižší.“
Podmínky vs. výsledná cena
Je tedy vůbec reálné, že se ceny vrátí na úroveň před krizí? Podle Martina Pýchy v některých případech ano, ovšem v dlouhodobém měřítku plošné snížení cen potravin očekávat nelze.
Musíme si uvědomit, že ceny energií klesly, ale rozhodně neklesly na úroveň, která byla před krizí. A taky je třeba si uvědomit, že jsme směrem k zemědělcům přišli s dalšími povinnostmi, které prodražují produkci. Omezujeme přípravky na ochranu rostlin, omezujeme hnojiva, 4 % půdy zemědělci musí dát mimo produkci. My jsme dnes jediný kontinent, který na orné půdě bude pěstovat plevel,“ nešetří kritikou šéf Zemědělského svazu ČR v pořadu Interview PLUS.
Zemědělský svaz ČR: Nižší DPH levnější potraviny nezaručí. Český stát zaspal
Vysoké ceny potravin – v posledním roce v Česku hojně diskutované téma. Proč u nás vyrostly více než jinde v Evropě? Tím se zabýval Antimonopolní úřad. Vyšetřování ovšem neukázalo na hlavního viníka, který by mohl za to, že při nákupech platíme více než kdy dřív. Neodhalilo kartelovou dohodu, ani žádné jiné pochybení. Přesto se spoustě Čechů vyplatilo jezdit nakupovat potraviny za hranice. Proč? O tom byla řeč v pořadu Interview PLUS.
Nelibost mezi zemědělci vzbuzují v současnosti tolik aktuální zelené dohody. A nadšení nevzbudila ani nedávná změna zákoníku práce. „V zemědělství potřebujete flexibilní pracovní poměry, především na sklizňové práce. Když chcete sklízet ovoce nebo zeleninu, tak se řídíte počasím. Vy nevíte ráno, jestli za hodinu budete nebo nebudete sklízet, protože nevíte, jak bude - bude, nebo nebude pršet? Ale dneska máme plánovat na dny dopředu. A nevíme, jestli za tři dny bude pršet nebo nebude pršet. Ty dohody, jak je zregulovala vláda, zase přestanou být flexibilní, všechno to prodražuje náklady. Situace je u nás taková, že vláda hledá viníka. Podle mého je to naprosto nefér,“ přiznává Martin Pýcha.
Srovnání s Polskem
Právě odpověď na otázku, kdo může za drahé potraviny, zajímá většinu lidí. Podle šéfa Zemědělského svazu je ale třeba ptát se trochu jinak. „Já tu otázku změním: Co může za drahé potraviny? Tady se velmi často srovnává Česká republika s Polskem - nejenom kvůli DPH, že oni mají 0 a my máme 15 a budeme mít o 3 % nižší DPH. Ale to je přece i otázka dalších cen vstupů. Třeba ve druhé polovině roku 2022 měla ČR třikrát vyšší cenu elektřiny než polský zemědělec, potravinář, ale i obchodník. Stejná situace je s plynem, pohonnými hmotami...máme vyšší daně, máme nižší podpory pro zemědělce. Polský zemědělec má vyšší přímou platbu, než má český zemědělec, a navíc ještě, když dostane dotaci, tak on z té dotace neodvádí žádnou daň. My, když dostaneme dotaci, tak odvádíme daň z příjmů 19 %. Když se podíváte třeba na daň z nemovitosti, teď se schvaluje zvýšení pro zemědělce, to znamená zase vyšší náklady, ale v Polsku jsou mnohem nižší,“ uvádí celou řadu konkrétních důvodů, proč se ceny potravin na nadnárodní úrovni nedají srovnávat.
Další rána? Nižší dotace
A s radostí nevítá ani poslední zprávy o dotacích, které mají zemědělci dostat.
Národní dotace budou opět nižší. V minulosti jsme dostávali pět miliard korun. V letošním roce to vláda zkrátila na 2,7 miliardy a v návrhu rozpočtu jsou 2,5 miliardy. To znamená o minimálně 2,5 miliardy méně oproti tomu, co bylo v minulosti běžné. Ale uvědomme si, že finanční prostředky znehodnotila inflace. Ve skutečnosti je to tak ještě nižší částka. Chybí finanční prostředky na kofinancování programu rozvoje venkova ve výši sedmi miliard korun, což si nedokážu představit, protože bez těch nepřijdou ani evropské finanční prostředky. A to jsou většinou peníze na environmentální aktivity, kdy zemědělcům ukládáme, že někde budou nebo nebudou hospodařit a jakým způsobem. Podle mého názoru je to špatně a samozřejmě to zhorší konkurenceschopnost českých zemědělců,“ pokračuje Martin Pýcha.
Zisky zemědělců loni dosáhly hranice 22 miliard Kč. Bohatí prý ale nejsou
Čeští zemědělci hlásí za loňský rok rekordní zisky. Nevídaně vysoké sumy přitom za ovoce a zeleninu platí také zákazníci v obchodech. Kdo má na zdražování největší podíl — jsou to právě zemědělci, potravináři nebo obchodníci? Ani sami hlavní aktéři se na odpovědi neshodnou. O tématu se v pořadu Interview Plus rozpovídal Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Ten jasně říká: „Fakt, že zemědělci měli rekordní zisky, neznamená, že zázračně zbohatli.“ Další hrozbu pak znamenají škrty v dotacích, které by prý mohly mít za následek zavírání chovů a vypalování sadů.
Hrozí zavírání chovů a sadů?
A dodává, že lze očekávat, že všechno zmíněné se opět propíše do cen potravin - v tom lepším případě. Méně optimistická varianta počítá i se ztrátou dalších podniků. „Zemědělci se samozřejmě budou snažit prodat co nejvyšší cenu. Jenže zemědělec v České republice neovlivňuje cenu, takže pokud ta cena nevystoupá, půjde to do ztráty, některé nejméně ekonomicky rentabilní sektory budeme zavírat, ať je to chov prasat nebo další sady.“
Poslední sezóna přitom pro zemědělce byla úspěšná, jejich zisky byly rekordní. Ty podle předsedy Zemědělského svazu ČR ovšem pomohou zemědělcům jen přežít další nepříznivé období. Od letošního roku pak pěstitelé a chovatelé očekávají jen velmi malý zisk. „Který povede k tomu, že zemědělci nebudou investovat, protože nebudou mít jistotu, že budou schopni investice zaplatit. To samozřejmě není dobře pro budoucí konkurenceschopnost. A stát od nás očekává další environmentální aktivity,“ vykládá Martin Pýcha a jako příklad dává klíčové chovy slepic. „U nás je povinnost do roku 2027 přebudovat všechny klecové chovy na neklecové. Evropa teprve začíná diskuzi, v letošním roce měla zveřejnit první návrh, kde se předpokládalo, že by ta povinnost v Evropě byla až v roce 2035. My už to budeme muset plnit v roce 2027. To neuděláte z roku na rok. To je mnohaletá příprava, protože zhruba polovina těch chovů je klecových. A to jsou miliardové investice. Ale když zemědělec neví, jestli bude nebo nebude schopen investici zaplatit, tak do toho investovat nebude a radši ten chov zavře.“
