Do českých kin vstupuje dlouho očekávaný snímek Oppenheimer. Film se snaží divákům nastínit komplikovanou historii vzniku americké atomové bomby a život jejího stvořitele J. Roberta Oppenheimera. Ničitel světů se podílel na smrti stovek tisíců lidí. Historicky významná postava byla dlouho nepochopená a mnohými nenáviděná. Před atomovkou varoval nositel Nobelovy ceny Albert Einstein.
Film Oppenheimer popisuje události kolem J. Roberta Oppenheimera, kterému se přezdívá otec atomové bomby. Brilantním příběhem jsou fascinování historikové i umělci od konce druhé světové války, kdy mezi Spojenými státy a Německem probíhal dramatický boj na dálku o to, komu se dřív podaří zkonstruovat jadernou zbraň, píše magazín Smithsonian.
ČTĚTE TAKÉ: Willy Wonka se vrací v podání Timothéa Chalameta. Z Hugha Granta se stal Umpa-lumpa
Záhadný teoretický fyzik J. Robert Oppenheimer vedl laboratoř, která vyvinula atomovou bombu. Tajný výzkum, do kterého byl astrofyzik naverbován začátkem roku 1942, se skrýval pod označením Projekt Manhattan. Schválil ho tehdejší americký prezident Franklin D. Roosevelt a zaměstnáno v něm bylo odhadem půl milionu lidí, mezi nimiž byly stovky až tisíce nejlepších fyziků, chemiků a matematiků své doby.
J. Robert Oppenheimer a Projekt Manhattan
V říjnu 1942 jmenoval generál Leslie Groves, jenž dohlížel na stavbu Pentagonu, Oppenheimera vědeckým ředitelem projektu. Na návrh tehdy osmatřicetiletého vědce bylo v listopadu téhož rok rozhodnuto, že hlavní zařízení k vybudování vynálezu, jenž má potenciál zničit celý svět, vznikne v Los Alamos v Novém Mexiku. Oppenheimerova laboratoř byla pouze jednou částí Projektu Manhattan, avšak tou nejdůležitější.
Osudový moment nastal 16. července roku 1945, tedy téměř po třech letech usilovné práce. V poušti Jornada del Muerto v Novém Mexiku se chystal test vůbec první atomové bomby na světe pod krycím názvem Trinity. Zhruba 10 kilometrů od onoho místa se nacházel v kontrolním bunkru zcela vyčerpaný vědec, v posledních minutách odpočítávání byl čím dál víc nervózní.
Pokus změnil lidstvo
První detonace jaderné zbraně v historii se uskutečnila 16. července 1945 v 5:29 ráno. Okamžik, který navždy změnil celý svět. Výbuch zastínil slunce, v ten moment se jadernému fyzikovi neskutečně ulevilo. Tlaková vlna dosáhla neuvěřitelných 160 kilometrů od místa výbuchu.
V okamžiku výbuchu si astrofyzik vzpomněl na jeden z veršů z hinduistického spisu Bhagavadgíta, uvádí web The Guardian. „Nyní se stávám smrtí, ničitelem světů,“ prohlásil vědec podle portálu v televizním rozhovoru z šedesátých let.
Následující měsíc během poslední fáze druhé světové války shodily Spojené státy 6. a 9. srpna atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Sice se jednalo o jediné dvě jaderné zbraně, které kdy byly použity během války, i tak ale zemřely stovky tisíc lidí. Ničitel světů v průběhu let oslavoval ohromný úspěch, zároveň projevoval pocity viny za fatální důsledky vývoje atomové bomby.
Po útocích na japonská města se z tvůrce atomové bomby stal aktivista bojující za jaderné odzbrojení. Chtěl, aby se jaderné zbraně zakázaly. Z protijaderného aktivisty se postupem času stal nepřítel státu. Byl podezříván z členství v komunistické straně a v roce 1954 byl pak zbaven bezpečnostní prověrky. To znamenalo konec práce v oblasti jaderného výzkumu. Až v roce 2022 americká vláda zrušila verdikt vyšetřovací komise z roku 1954.
Jaderný fyzik byl vášnivým kuřákem, v roce 1967 zemřel na rakovinu hrtanu.
Einsteinova úloha
V příběhu sehrál menší roli teoretický vědec Albert Einstein. Právě on poslal dopis, ve kterém varoval, že Německo bude v dohledné době schopné vyrábět extrémně silné bomby zcela nového typu. Dal tak podnět americkému prezidentovi Rooseveltovi, aby Spojené státy začaly usilovat o vybudování atomové bomby. Dopis, v němž prezidentovi navrhoval zahájení jaderného programu, byl doručen už v roce 1939, tedy tři roky před zahájením Projektu Manhattan. Reakce sice byla pomalá, ale varování před blížícím se dokončením jaderné zbraně v Německu pomohlo nastartovat projekt, píše portál Game Rant.
Film zdobí známé tváře
Snímek režiséra Christopera Nolana vchází oficiálně do kin 21. července, stejně jako film Barbie, což budí u filmových diváků mnoho kontroverzí. V hlavní roli se představí Cillian Murphy, který musel kvůli natáčení hodně zhubnout. Po jeho boku se objeví další známé tváře, jako jsou například hvězda Iron Mana Robert Downey Jr. nebo Matt Damon, ten ztvárňuje armádního inženýra Leslieho Grovese.
Film byl natočený na námět životopisné knihy American Prometheus od Kaie Birda a je vůbec prvním celovečerním snímkem o strůjci atomovky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Příchod za bouřlivého potlesku. Wrightová fanoušky ve Varech odměnila českým pozdravem
