Oblíbený český zpěvák Václav Neckář slaví osmdesáté narozeniny
Herecká kariéra Václava Neckáře odstartovala zcela náhodně. A náhodně vznikl i jeho hit Půlnoční. Podivuhodné okolnosti zpěvák popsal ve speciálním vysílání při příležitosti svých osmdesátých narozenin na CNN Prima NEWS. Moderátorce Radce Červinkové spolu s bratrem Janem také popsali, jak vzpomínají na dětství z velké části strávené v divadle.
Kariéra Václava Neckáře před kamerami odstartovala snímkem Ostře sledované vlaky z roku 1966 režiséra Jiřího Menzela na základě knižní předlohy Bohumila Hrabala. Jak přiznal, do filmu tento týden 80letý zpěvák pronikl díky náhodě. S divadelními prkny sice zkušenost měl, plátno mu ale až do té doby bylo zapovězené.
ČTĚTE TAKÉ: Václav Neckář promluvil o rozpadu Golden Kids. Co říká na spor Vondráčkové s Kubišovou?
„Byla to náhoda. Nevěděl jsem, že mě pozvou na kamerové zkoušky na Barrandov,“ podotkl Neckář ve speciálním vysílání k významnému jubileu na CNN Prima NEWS. „Když jsme měli 1. ledna 1966 premiéru Čekání na slávu (divadelní hra, pozn. red.), kterou napsal Honza Schneider, náš pan ředitel Darek Vostřel mi dal dárek. Byla to novela Ostře sledované vlaky. Zhltnul jsem to celé v noci a netušil jsem, že mě za měsíc pozvou na kamerové zkoušky,“ svěřil se zpěvák, který je známý pro své hity, jako jsou Lékořice, Mýdlový princ nebo Ša-la-la-la-li.
Snímek Ostře sledované vlaky získal v roce 1968 cenu Americké akademie filmových umění a věd – Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Neckář v něm ztvárnil postavu Miloše Hrmy. Na filmových plátnech si zpěvák okamžitě získal oblibu. Začal být hojně obsazován, a to i do seriálů. Mezi jeho nejúspěšnější filmové počiny patří například Šíleně smutná princezna, Skřivánci na niti či Ta naše písnička česká.
Na prknech už od dětství
Václav Neckář na svět přišel 23. října roku 1943 v Praze, kdy na území republiky zuřila druhá světová válka. „Narodil se na Žižkově. Pak se naši rodiče přestěhovali do Ústí nad Labem,“ připomněl Jan Neckář, Václavův mladší bratr.
Chlapci měli už od útlého dětství díky rodičům možnost sledovat umělecký svět z blízka. A brzy zjistili, že chtějí být jeho součástí. „Na jevišti jsme se pohybovali pořád. Divadlo pro nás bylo domov, protože rodiče tam pracovali. Pohybovali jsme se v divadelních prostorách, zkrátka jsme tam byli od malička,“ nastínil Jan, který je také známým muzikantem. „Pro nás to byl svět, který nám byl blízký. Začali jsme mu rozumět a chápat ho. Tím pádem jsme si řekli, že bychom chtěli iluzi tohohle světa, muziky a příběhu nabídnout světu,“ dodal.
„Jako kluk jsem stával v portálu a viděl jsem, jak na jevišti umírá Carmen. Všechny ty árie jsem znal nazpaměť,“ zavzpomínal pondělní oslavenec.
Hit Půlnoční
Před více než deseti lety vydal Václav Neckář skladbu Půlnoční, která ho podle jeho slov vrátila zpět na pódia. On sám však neměl nejmenší ponětí, že se z písně stane takový hit. „Netušil jsem to,“ přiznal. „To nikdo,“ doplnil ho s úsměvem mladší sourozenec Jan.
Václav Neckář moderátorce Radce Červinkové řekl, že i tato skladba vznikla vlastně náhodou. „Písnička se nahrávala už půl roku před natáčením videoklipu. Produkce si najednou vzpomněla, že je škoda, že v tom filmu (Alois Nebel, pozn. red.) jenom zazní v druhém plánu při štědrovečerní večeři. Tak si řekli, že by to mohli použít jako propagaci filmu. Stal se neskutečný zázrak. Ta písnička vlastně spadla z nebe,“ prozradil Jan.
„Strefilo se to do doby před Vánoci,“ upozornil bratr Václava. „Text pro něho byl svatý, a když se mu zdálo, že nějaká nota nesedí s textem, tak se bavil s textařem a trochu to pozměnili. Vždy bylo jasné, že ví, o čem zpívá a pro koho zpívá,“ zakončil Jan, který je svému bratrovi neskutečnou podporou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Exkluzivní rozhovor s Chaplinovým synem. Otec byl jiný než ve filmech, nesnažím se mu rovnat, řekl Eugen Chaplin
