V zámku Manětín si žila dobře šlechta, ale také prostý lid. Hraběnka nechala malovat i sluhy
Manětínský zámek Zdroj: archiv CNN Prima News
Manětínský zámek patří bezesporu mezi perly českého baroka. Turisty sem na sever Plzeňska láká nejen jedinečná výzdoba interiérů, ale i příběhy o životech původních majitelů zámku, kteří patřili ke vznešenému šlechtickému rodu Lažanských.
Historie místa ale sahá mnohem hlouběji – až do středověku. „První písemná zmínka je již z roku 1169, původně zde stála tvrz. Vystřídalo se zde několik šlechtických rodů a do dnešní podoby byl zámek přestavěn roku 1712 po velikém požáru,“ vypráví Renata Steidlová, správkyně depozitáře státního zámku Manětín.
ČTĚTE TAKÉ: Brněnská Moria: U tajemných podzemních vodojemů si budete připadat jako v jiném světě
V hlavním sále si mohou návštěvníci prohlédnout původní majitele zámku. Na jednom z obrazů je zachycena Marie Gabriela Lažanská, rozená Černínová, která se zasadila pravděpodobně o největší rozkvět Manětína a okolí.
Hraběnka s láskou k poddaným
Hraběnka byla podle dochovaných informací mezi prostým lidem velmi oblíbená. Také ona k němu prý měla vřelý vztah. Některé sluhy dokonce nechávala vymalovat na velká plátna. „Lidé se před hlavním sálem mohou podívat na stolníky, kuchaře, ale i na pana děkana či dvorního architekta. Na obraze je tu i původní majitelka. Je na něm starší, pochází z doby, kdy odešla do Prahy a dělala abatyši v ústavu šlechtičen,“ vypráví kastelán Karel Mašek v pořadu Prima Česko.
Čtěte také
K vidění je v manětínském zámku rovněž replika nosítek, ve kterých osobní strážci přepravovali hraběnku na nedalekou Chlumskou horu, kde se ráda v letních měsících koupala.
Také osobní strážce, takzvané hejduky, si hraběnka nechala namalovat. Právě oni ji doprovázeli při jejích vyjížďkách do okolí. Nutno říct, že třeba na zmíněnou Chlumskou horu museli hejduci ze zámku nastoupat více než 200 výškových metrů, a je tedy jasné, že tito muži byli ve skvělé fyzické kondici.
Avšak mezi prostý lid na mše panstvo tehdy chodilo jen zřídkakdy. Do kostela měla rodina speciální vchod. „Šlechta chodila na bohoslužby do kostela sv. Jana Křtitele spojovací chodbou, aby v nepřízni počasí nemusela do předzámčí, tou se dostala do takzvané oratoře, kde byla přítomna i bohoslužbě,“ říká kastelán.
Návrat k původní podobě
Jeden z nejpůsobivějších pohledů se vám v zámku naskytne na hlavním přístupovém schodišti do prvního patra. Restaurátoři, kteří tady obnovovali původní dekorativní výzdobu, si dali velmi záležet. „Přibližně v roce 1894 byly stěny přemalovány, protože se dekorativní výzdoba nějak zaprášila nebo se jim to prostě nelíbilo. Do budoucna nás čeká ještě barevné pojetí kamenné balustrády,“ líčí Mašek další plány na úpravy zámku.
Při bližším pohledu na zdejší sochy můžeme vidět symboliku jednotlivých elementů. „Jsou to naše taková barokní děcka. První s dýní znázorňuje zemi, ten s rybou vodu, nahoře potom dva představují oheň a vzduch,“ vysvětluje kastelán.
Právě díky jedinečné dekorativní výzdobě, velkému počtu obrazů a soch láká zámek v posledních letech turisty nejen z celého Česka. Konají se zde i rozmanité kulturní akce. „V našem krásném hlavním sále se pořádají koncerty a především svatební obřady, ale i různé společenské akce. Tou nejznámější je barokní festival pod záštitou Plzeňského kraje,“ dodává Renata Steidlová, správkyně depozitáře zámku Manětín.
Čtěte také
