Tisková konference po jednání vlády 19. 10. 2022
Novelu stavebního zákona a související předpis o jednotném environmentálním stanovisku (JES) projednává na středečním zasedání vláda. Ve vládním nařízení o pracovní migraci ministři patrně upraví kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Kabinet by mohl projednat i osud záložního armádního letiště v Líních u Plzně, kde se uvažuje o výstavbě gigafactory pro výrobu baterií do elektromobilů koncernu Volkswagen. Tiskovou konferenci můžete sledovat v článku.
Věcná novela stavebního zákona především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jeho podřízené soustavy a zachovává část stavebních úřadů v obcích. Materiál však kritizují například zástupci Asociace developerů, České komory architektů, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory či městských samospráv, podle kterých by měla vláda projednání odložit, protože je nekvalitní a zpomalí výstavbu.
V souvislosti se stavebním zákonem má kabinet na programu také předlohu o jednotném environmentálním stanovisku. Mělo by spojit správní úkony obsažené nyní v devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí. Ministři projednají i novelu zákona o drahách, která reaguje především na unijní nařízení o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě.
Kvóty pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU by kabinet mohl upravit kvůli válce na Ukrajině. Ta brání příjezdům kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny, navíc se pozastavila povolení pro lidi z Ruska a Běloruska. Pracovní víza by tak mohlo získat víc zájemců z Arménie, Moldavska, Filipín, Severní Makedonie a Gruzie.
Pokud by vláda rozhodla, že letiště v Líních u Plzně pro armádní účely nepotřebuje, mohl by na 400 hektarech pozemků vzniknout strategický podnikatelský park. Ten je jednou ze tří lokalit, které Volkswagen pro výstavbu gigafactory ve střední Evropě zvažuje. Podle předběžných informací má stát do případného vzniku průmyslové zóny investovat devět miliard korun.
Vláda má na programu také možné přijetí úvěru 400 milionů eur (9,8 miliardy korun) od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Peníze by měl stát využít ke spolufinancování nákladů na humanitární pomoc. Zabývat by se vláda mohla také Národním plánem obnovy.
